Logopedem za měsíc a bez titulu? Zákon to dovolí ****************************************************************************************** * Logopedem za měsíc a bez titulu? Zákon to dovolí ****************************************************************************************** 19.8.2011, Lidové noviny, strana 1, Titulní strana, autor: BARBORA ŘÍHOVÁ        PRAHA Pokud budete v budoucnu muset řešit, že má vaše dítě problémy s řečí či poruchy učen byste si dát pozor, na jakého speciálního pedagoga se obrátíte. Mohl se jím totiž stát po vysokoškolského kurzu celoživotního vzdělávání. To na řadě škol znamená dva týdny osmihodi výuky plus dva týdny praxe.             Novinku zavádí novela zákona o pedagogických pracovnících, kterou ve středu sc míří do parlamentu. Nyní musí student získat titul v magisterském programu speciální pedag ale matikáři, vychovateli či učitelce mateřské školky - tedy komukoli s pedagogickým vzděl jen absolvovat kurz. Titul by za to nebyl, ale povolení práci dělat ano.             „Těch 250 hodin je směšných. Víte, co byli adékáři? Absolventi dělnických kurz za dva roky třeba právníky,“ řekl LN Boris Titzl z katedry speciální pedagogiky UK. Hrozil že pedagog dítěti ublíží z neznalosti. Podle ministerstva školství je současný zákon příli diskusích převážil názor, že programy celoživotního vzdělání zaměřené na speciální pedagog a dostatečně absolventy na práci připraví,“ uvedl Michal Trunda, který na novele pracoval.             Pedagogickým fakultám podle zjištění LN novela vadí, nahlas ji ale nekritizují vzdělání si totiž student musí hradit sám, což bude pro fakulty vítaný příjem. Za 250 hodi tisíc. Zádrhelem může být podle odborníků i to, že kvalita programů celoživotního vzdělávání se h kvalita magisterských oborů, na které dohlíží akreditační komise. „Celoživotní vzdělávání je mnohem méně kontrolovatelná, a to jak po stránce kvality, tak kvalifikace vyučujících. výstupy, my máme státní závěrečné zkoušky a obhajobu závěrečné práce, v celoživotním vzděl odpadají nebo jsou popsány relativně vágně,“ upozorňuje vedoucí katedry speciální pedagogi Hradec Králové Tibor Vojtko.             Podle Vojtka by bylo ideální, kdyby si 250 hodin „odkroutil“ každý pedagog, ab minimum znalostí o speciální pedagogice. V běžných školách totiž učitelé na žáky s různými narážejí čím dál tím častěji.             „Pokud by to ale měl být vrchol kvalifikace, tak je to strašně málo. Kdyby se profesor Sovák, jeden z nestorů speciální pedagogiky, tak by se hodně divil,“ dodal Vojtko pedagog se může specializovat například na poruchy učení, mentální postižení či poruchy ře             Ředitel Základní logopedické školy v Měcholupech a zároveň šéf Asociace logope Alexandr Bednář připomíná, že je vždy na řediteli, koho přijme. „Dokážu si představit, že budou učit na škole, ale ne, že budou působit ve speciálních pedagogických centrech,“ uved že ale v řadě případů hraje větší roli praxe než vzdělání.             Právě na to naráží řada kantorů -mají praxi, ale nemají potřebnou kvalifikaci. z loňského roku učí na českých školách 13 procent učitelů bez potřebného vzdělání. Dodělat roku 2014 a novela o pedagogických pracovnících, která se zanedlouho dostane na stůl posla striktní požadavky na kvalifikaci učitelů. Mimo jiné zvyšuje prostupnost mezi jednotlivými pedagogů, například po vystudování učitelství pro první stupeň základní školy můžou učitel kvalifikovaná síla i v mateřské škole.