Jak se klubalo školné ****************************************************************************************** * Jak se klubalo školné ****************************************************************************************** 30.11.2011, Právo, Strana 6, Publicistika, autor: Jan Keller        Je užitečné všimnout si, jakým způsobem česká pravice pozměňovala princip školného, který             Před deseti lety bylo školné navrhováno jako způsob, jak pomoci vystudovat tak slabším studentům. Měli být zahrnuti penězi ze studentských půjček, stát měl garantovat je oni sami se měli na platbách za studium podílet teprve tehdy, až si finančně pomohou na no Bylo to od počátku nedomyšlené, pravice nám to však právě takto celé roky až do omrzení op             Nikdo si nelámal hlavu, kde na to stát vezme prostředky, nikdo nechtěl diskuto by banky měly čekat na své peníze, až se studentům někdy před penzí začne jakž takž dařit.             Potom přišly k moci sociálně velice citlivé Věci veřejné se svým nejlepším min je jinak.             Studenti zaplatí z ruky, ti chudší se zadluží, aby splácet začali, jakmile sež třeba i podprůměrně placenou práci. Mají platit po překročení 16 tisíc korun, což je menší kolik dnes činí medián příjmu na osobu. Jinými slovy: Budou muset platit zcela bez ohledu jim investice do vzdělání vyplatila. Přitom celé školné je od počátku vydáváno právě za ja mimořádně výhodnou investici do života.             Pro budoucí absolventy vysokých škol to znamená, že budou muset odložit založe domácnosti a pořízení prvého dítěte. Možná budou muset děti zcela oželet, protože to je v všech nejúčinnější způsob, jak se i při vzdělání vyhnout poklesu až někam k hranici bídy.             Politika nejlepšího ministra školství tak nepovede zdaleka jen k tomu, že stud rodin budou definitivně odrazeni od studia na vysoké škole. Dále postihne už tak nepřízniv vývoj země. To zpětně zkomplikuje možnosti udržet funkční penzijní systém.             Je zvláštní, čeho všeho mohou dosáhnout neodborníci, kteří se řízením osudu oc zodpovědných místech. Ministru školství Josefu Dobešovi je možno přiznat jenom jedno. Zůst pozicích, ani náznakem se nemění.             Už od dob své diplomové práce dokáže velice pilně a s mimořádně velkým osobním pracovat na naprosto špatném zadání.