Studentské půjčky: ano, ale udržitelně ****************************************************************************************** * Studentské půjčky: ano, ale udržitelně ****************************************************************************************** 28.11.2011    Hospodářské noviny    Strana 9    Názory, autor: Daniel Münich        Světlo světa spatřil dlouho očekávaný návrh systému finanční pomoci vysokoškolským student říká věcný záměr zákona a předložilo ho ministerstvo školství. Takový zákon a systém jsme takže se má stavět na zelené louce. Novinkou má být systém studentských půjček se státními jít o půjčky na studentské živobytí a na školné. Většina vyspělých zemí již takový systém jistě o krok správným směrem. Navíc, bez půjček si lze jen stěží představit zavedení školn             Záměr obsahuje několik variant půjček. To lze u tak složité věci uvítat. I pro však ministerský text představuje obtížné čtení. I proto, že je občas nepřehledný a neúpln kde se může skrývat ďábel. Srovnání navržených variant navíc komplikuje skutečnost, že se administrativně, tak finančně. Co nevymůže úřad, zaplatí rozpočet? V ministerstvem doporučené variantě student získá půjčku tak, že zajde do banky, doloží sv půjčku, uzavře smlouvu, banka mu zřídí studentský účet a začne mu na něj půjčky připisovat živobytí si bude student vybírat, půjčku na školné bude banka posílat rovnou vysoké škole. nebude student z půjčky platit úrok, ani mu úrok nebude nabíhat. Prominutý úrok bude bance rozpočet. Stát bude realizovat záruky vůči bankám skrze Českomoravskou záruční a rozvojovo kde má většinový podíl. Když pomocí této banky stát pomáhá v investicích menším podnikatel banka nemohla ručit i při investicích do lidského kapitálu.             Čerstvý absolvent si má vybrat ze splátkových variant kombinujících délku splá výši splátky, tzv. anuitu. Výška anuity zohlední i úrok za pořízení finančních zdrojů bank přirážku na související činnost ČMZRB a provozní přirážku banky. Banka si navíc bude účtov Poté, co absolvent započne splácet, bude ho moci pozastavit pouze v předem stanovených pří je nezaměstnanost, rodičovská a mateřská dovolená. Dluh, který nebude splacen do šedesáti odepsán k tíži státního rozpočtu. Dlužníka, který splácet má, ale splácet nebude a banka p předá banka státu výměnou za peníze, které banka osobě zapůjčila. To budou ony státní gara takovém dlužníkovi začne vymáhat nejen nesplacené splátky, ale rovnou celý dluh, podobně j daně. Co nevymůže ani finanční úřad, to zaplatí státní rozpočet. Bez úroků to nepůjde Ačkoliv z navržených variant nepovažuji za vhodnou ani jednu, dá se z optimální varianta poskládat.             Navrhované nulové úročení půjčky během studia by vedlo k tomu, že si půjčku v budou brát i ti studenti, kteří ji nepotřebují, peníze si budou ukládat na termínované účt studia půjčku vrátí a výnos si nechají. Výsledkem by bylo vysoké a zbytečné zatížení státn Půjčky je proto záhodno úročit již během studia, a to sazbou, za kterou si pořizuje finanč tedy někde na úrovni 4 % ročně. To od půjček odradí ty, kteří půjčku nepotřebují, a příliš ji potřebují. Úrok bude navíc motivovat k včasnému dokončování studia. Splácení bez obnažení Když přijde čas splácení, absolventům je třeba nabídnout dvě volby. se podobala anuitnímu splácení, ale splátky by měly být stanoveny jako rostoucí v čase, ab sledovala růst průměrného výdělku s roky praxe. Anuitní splátka – má konstantní výši po ce – by totiž absolventy extrémně zatěžovala krátce po škole, kdy jsou jejich příjmy nejnižší by to důvodně považovala za příliš riskantní a odrazovala by je nejen od půjček, ale i od             Proto musí mít absolvent druhou možnost splácení, a to formou 12- až 15procent z příjmů převyšujících splátkovou hranici. Stejný princip již roky funguje ve Velké Britán podobných podmínek půjčí na školné i každému Čechovi, který v Británii studuje. V takovém dlužník musel smířit s tím, že bude každý rok předkládat bance doklad o svém daňovém zákla prohlášení. To by odpovídalo zavedené praxi, kdy banky od žadatelů o hypotéku požadují daň by se chtěl vyhnout tomuto finančnímu obnažování, bez kterého se nedá stanovit bezriziková na aktuální výši příjmů, ten by si mohl zvolit fixní volbu splátek. Úlevy pro potřebné Hranici pro splácení půjček je záhodno nastavit pod úrovní průměrné měs 000 Kč), řekněme na dvojnásobku mzdy minimální (cca 17 tisíc Kč). To by splácející zásadně protože by stále platili jen 12–15 % z příjmů nad tuto hranici. Ještě vhodnější by bylo za progresivitu, aby se z vysokých příjmů splácelo vyšším procentem. Takové nastavení by zvýš splácení, tak podíl splacených půjček. Tím by se snížily ztráty, čímž by se dosáhlo snížen půjček pro skutečně potřebné studenty a snížily by se nároky na dotace od státu. Během jas životních situací, jako jsou rodičovství, mateřství a dlouhodobá nemoc, je záhodno dluh úr pouze ve výši inflace. To by zaručilo nezvyšování reálné výše dluhu. Protože jde o životní společenské solidarity, měl by tyto úrokové ztráty hradit státní rozpočet.             Ostatním dlužníkům by měl být účtován úrok, který pokryje náklady státu (ČMZRB finančního kapitálu (cca 4 %) a náklady na pokrytí ztrát způsobených nesplacením půjček do do 25–30 let po dokončení školy. Pro banky nižší zisk, ale budoucí klienti Náklady a přiměřený zisk bank je vhodné financov skrze regulovanou výši poplatků za vedení studentského účtu. Oproti financování úrokovou p šlo o přehlednější, snadněji regulovatelnou a předvídatelnější formu. Navíc to bude banky neplatících dlužníků splátky opravdu vymáhat a nepředávat je státu při prvním opomenutí po Přiměřený zisk bank může být nižší než u jiných bankovních produktů, protože vedení studen bance studenta zaváže pro nabídku dalších produktů.             Aby půjčky splnily původní účel, musí pomáhat těm, co je reálně potřebují a je musí být udržitelné. A rádi!