Absolvent by mohl dlužit 200 tisíc ****************************************************************************************** * Absolvent by mohl dlužit 200 tisíc ****************************************************************************************** 22.11.2011, Lidové noviny, strana 17,  Akademie, autor: RADKA KVAČKOVÁ         Záměr zákona, kterým má být spuštěno školné, počítá s tím, že by půjčku spláceli vysokoško nad 16 tisíc Konečně! Řeknou nejspíš všichni, kdo si už nějakou dobu stěžovali, že pořád diskutujeme o záměru nového zákona o vysokých školách, ale zatím nikdo neviděl věcný záměr zákona o fina studentům, který je s prvním propojen a bez něhož nelze spustit školné. V těchto dnech byl záměr z ministerstva odeslán do připomínkového řízení. Lze do něj tedy nahlédnout a získat nejdůležitější otázky. Akademii LN v tom navíc pomáhal člen expertního týmu, který dokumen Libor Svoboda. * Na co si bude moci student půjčit a kolik?             Věcný záměr zákona počítá s tím, že si student bude moci půjčit jednak na škol životní náklady se studiem spojené. Na obojí stejně. Takže pokud bude maximální školné des na semestr, tedy dvacet tisíc na rok, může student dostat půjčku čtyřicet tisíc na rok. To absolvent tříletého bakalářského studia na konci dlužil 120 tisíc korun, absolvent magiste studoval o dva roky déle, 200 tisíc korun. * Kdo si bude moci půjčit?             V první řadě je třeba říct, že si každý půjčovat nemusí. Experti odhadují, že polovina studujících zaplatí školné hned sama a bude mít i vlastní prostředky na skripta č ostatních platí: k tomu, aby mohli získat půjčku garantovanou a dotovanou státem, musejí s prezenční (denní) formě studia akreditovaný studijní program (bakalářský, magisterský či d studia nesmí překročit standardní dobu a při zahájení studia jim nesmí být víc než třicet objevují dvě novinky. Zaprvé se prodlužuje věk, kdy může být člověk považován za studenta plynoucí výhody (dosud je hranice 26 let), zadruhé, a to je naopak zpřísnění, je k jejich studovat skutečně jen tolik let, kolik činí standardní doba studia. (Nikoliv tedy standard rok, jak jsme si zvykli v případě takzvaného sankčního školného, které platí liknaví stude Vysokoškolský zákon, který se má projednávat zároveň se zákonem o finanční pomoci studentů stanovit, jak se bude standardní doba počítat. Dá se předpokládat, že delší studium se bud například v případě, že student strávil nějakou dobu při studiu v zahraničí, nebo když má * Od koho si bude moci student půjčit?             Zvýhodněné půjčky mají poskytovat komerční subjekty, které projeví zájem. Bank zkoumat majetkové poměry žadatele ani vyžadovat ručitele. Jediné, co se bude prověřovat, j podvod nebo nesplácení jiných dluhů. Funkci ručitele převezme stát prostřednictvím Českomo a rozvojové banky, kterou stát majoritně vlastní a která je právě k takovým úkolům určena. plní například v projektu podpory malých a středních podniků.) * Kdy začne absolvent splácet a kolik?             Během studia bude za vysokoškoláka platit úroky stát. Okamžik splácení nastane školy. Odkladný účinek má mít jen mateřská dovolená, rodičovská dovolená, nezaměstnanost a dvojnásobkem minimální mzdy (dnes činí 8000 Kč). Model splácení se předpokládá stejný jako hypotečních úvěrů. Absolvent se s bankou domluví, kolik let chce splácet, a podle toho mu splátky. Úroky by neměly překročit pět procent. To je oproti některým předpokladům změna. počítalo s tím, že absolvent začne splácet až v okamžiku, kdy dosáhne průměrného platu. To autorů záměru nebylo únosné. Propočty totiž napovídají, že by půjčku nesplácela, či spláce až polovina bakalářů a dvacet procent magistrů. * Co přinese školné školám?             Školné bude příjmem vysoké školy. Je přitom pravděpodobné, že škola, která má takže může nasadit vysoké školné, si přilepší výrazně. Na druhé straně třeba techniky, u n nabídka studijních míst než poptávka po nich, stanoví pravděpodobně školné nízké nebo i nu cestou nezbohatne. Předpokládá se proto, že na diferencovaný dopad školného budou reagovat pro financování veřejných vysokých škol. * Bude moci za absolventa splatit půjčku zaměstnavatel?             „To může i bez podpory zákona,“ vysvětluje Libor Svoboda. „My ale chceme, aby uplatnit jako daňově uznatelný náklad a aby příjemce nemusel z tohoto benefitu platit odvo sociální zabezpečení.“ * Co bude mít ze zavedení školného stát?             Přestože by finanční spoluúčast studentů na nákladech vlastního studia měla po další významný finanční zdroj pro vysoké školy, čímž by se státu mohlo ulevit, bude mít st finanční pomoci vysokoškolákům i výdaje. Jaké? Podle výpočtů by mělo jen splácení úroků za jejich studia přijít na 200 milionů korun ročně. Částku kolem 150 milionů ročně je třeba m pro ty, co nikdy půjčku nesplatí. A počítá se, že 150 milionů by stát tratil odečtením úro daně. To vše za předpokladu, že si půjčku vezme zhruba polovina oprávněných studentů. * Bude možné si na vzdělání nějak výhodně spořit?             Věcný záměr zákona předpokládá, že v souvislosti s chystanými změnami v systém spoření bude možné rozšířit státní podporu také na oblast vysokoškolského vzdělávání, resp školného. To by byla významná změna, která by v důsledku podpořila vysoké školy. Libor Svo říká: „Osobně preferuji, aby bylo v budoucnu u všech, u nichž je to možné, právě specializ hlavním proudem opatřování prostředků na vysokoškolské studium. * Jaká je šance, že bude zákon dokončen a v dohledné době schválen?             Podle Libora Svobody je věcný záměr z devadesáti procent zástupci koalice odso se říct, že se shodují na všech jeho stěžejních bodech. Tedy zatím. Ve skutečnosti je prav výhrady a připomínky se v průběhu další práce na zákonu vynoří. Jako vždycky. Školné a půjčky v číslech * 10 000 korun za semestr – maximální školné, které by veřejná vysoká škola mohla žádat. * částka, kterou by si student mohl na semestr půjčit se státní podporou. * 200 000 korun – by dlužil absolvent pětiletého vysokoškolského studia, pokud by po celou dobu platil maxim využil možnosti půjčit si i na životní náklady spojené se studiem. * 30 let – věk, do kter zahájit vysokoškolské studium (prezenční), aby půjčku dotovanou státem získal. * Pět procent – předpokládaný strop úroků při splácení půjčky. (Po dobu studia bude platit studenta stát.) * 16 000 korun – mzda, od níž je absolvent povinen začít splácet (může se spíše ale zvyšovat). * 200 000 000 korun ročně – suma, kterou bude stát potřebovat na splá půjček, pokud si půjčku vezme zhruba polovina oprávněných studentů. * 150 000 000 korun ro kterou musí mít stát připravenou pro ty, kteří půjčku nikdy nesplatí