Školné už se u nás platilo ****************************************************************************************** * Školné už se u nás platilo ****************************************************************************************** 1.11.2011    Lidové noviny, strana 18, Akademie, autor: Radka Kvačková        Školné, přesněji odložené školné, se u nás už platilo - připomněl nám to jeden ze čtenářů Měl tím na mysli částky, které museli za komunistického režimu zaplatit ti, kdo se chtěli vystěhovat, anebo (pokud už žili v zahraničí) legalizovat své vztahy s vlastí, aby směli d a jejich blízcí mohli za nimi. V roce 1970 bylo podle čtenářových záznamů nutné před legál do západního Německa zaplatit za každý rok střední školy zpětně čtyři tisíce korun, což př dnešních cenách přibližně desetinásobek. (V roce 1970 byl i dvoutisícový měsíční plat nads případě vysoké školy se platilo šest tisíc za semestr. Pětileté studium tedy vyšlo na 60 0 základní školu se neplatilo. Na vše ostatní bylo třeba vynaložit sumu, kterou běžný občan za čtyři roky. Dnes by to představovalo tak asi osm set tisíc. Další mail, tentokrát od bý ministerstva školství, upozorňuje na čtyři po sobě jdoucí dodatky k Organizačnímu řádu min přičemž třetí ruší první a čtvrtý ruší druhý. Příkazem ministra se s účinností od 1. září pracovní místo zástupce vrchního ředitele kabinetu ministra, aby se k 19. říjnu (s rezigna zrušilo. Další příkaz zřizoval k 21. září samostatný úsek vládní agendy, stížností a žádos aby se přesně po měsíci také zrušil. (Informátor si zaslouží odměnu. Posíláme mu tužku s l Představitelé vysokých škol se zlobí, že jim má příští rok klesnout rozpočet o 5,3 procent miliardy korun. „A to přesto, že počty studentů stoupají,“ rozčiluje se šéf ekonomické kom škol Jakub Fišer. Faktem je, že snížení rozpočtu na vysoké školství není nikdy dobrá zpráv stranu je třeba podívat se na populační křivku, která míří dolů a zrovna příští rok se bud lámat tímto směrem. Takže pokud by měly počty vysokoškoláků opravdu stoupat, musel by na v už skoro celý populační ročník. Kromě toho ministerstvo školství tvrdí, že vysoké školy bu téměř 40 miliard korun z evropských zdrojů. Tak je to jasné, gympl je v háji, pravila rezignovaně žena, nejspíše maminka, která stála tramvaje kousek ode mne s asi desetiletou holčičkou. Musela jsem udělat krok k nim, abych mluví. Mluvily o diktátu zaměřeném na psaní „s“ a „z“. Holčička z něj zřejmě dostala špatn jsem si, jak málo stačí, aby se člověku změnil život. Psaní správné sykavky je v češtině d vždy úplně logické. Ani já si nejsem vždy jistá. Ještě že se nemusím hlásit do víceletého berou jen jedince, kteří mají samé jedničky! Jestli máte pocit, že se u nás začíná trochu moc propagovat odborné vzdělání, vězte, že to výlučnost. Evropská komise zahájila loni na základě takzvaného kodaňského procesu desetile úkolem je přimět více lidí ke vstupu do odborného vzdělávání a přípravy a dále zvyšovat je Plán spadá pod širší iniciativu nazvanou Evropa 2020. Jeho podrobnosti byly publikovány v 2010 v Bruggském komuniké, kde se uvádí, že se má odborné vzdělávání do roku 2020 stát pro atraktivnější. Zaujalo mne, že na Novém Zélandu neplatí otcové alimenty matkám svých dětí, ale státu ve f pak výživné vyplácí sám. Ta daň je však hodně vysoká, spolkne prý skoro polovinu průměrnéh jsem se, proč se to takto dělá, a paní Jindra Tichá, která na Novém Zélandu žije, mi vysvě měli otcové platit matkám, platil by jeden z deseti. To se mi nechce věřit.