Školné už se u nás platilo Školné, přesněji odložené školné, se u nás už platilo - připomněl nám to jeden ze čtenářů přílohy Akademie. Měl tím na mysli částky, které museli za komunistického režimu zaplatit ti, kdo se chtěli legálně vystěhovat, anebo (pokud už žili v zahraničí) legalizovat své vztahy s vlastí, aby směli domů na návštěvu a jejich blízcí mohli za nimi. Propadák. Jiné slovo se pro reformu, která měla v roce 2008 vyléčit neduhy českého výzkumu a vývoje, nehodí. A není to jen dojem, nebo povzdech zklamaných. K tomuto závěru dochází ve svém hodnocení reformy i mezinárodní konsorcium vedené renomovanou agenturou Technopolis, která radí vládám po celém světě. Kompletní on-line databázi vysokých škol a univerzit působících v Česku spustil pracovní portál Jobs.cz. Zájemci například z řad středoškolských studentů si zde mohou vyhledat přehled oborů, statistiky přijímacích řízení, orientační platové přehledy vybraných profesí či nabídky stáží u zaměstnavatelů. Zájemci o studium na Univerzitě Karlově (UK) by měli zpozornět. V sobotu 12. listopadu pořádá pro ty, kteří chtějí studovat na jedné z nejstarších světových univerzit, informační den. Amerického režiséra inspirovaly výpovědi lidí, se kterými se setkal při natáčení filmu Schindlerův seznam, říká Jakub Mlynář, koordinátor Centra vizuální historie MALACH. Učitelé s diplomem mají od ledna brát stejně jako nekvalifikovaní. Ministerstvo školství chce totiž znovu sjednotit platové tabulky a čtyři miliardy korun, které má na navýšení platů, rozprostřít do tarifů. Návrh, který má ČTK k dispozici, je součástí balíku změn připravovaných ministerstvem práce. Učitelé s mnohaletou praxí by také měli ztratit nárok na vyšší platové zařazení, záleželo by jen na rozhodnutí ředitele. Návrh je nyní v připomínkovém řízení, už nyní se proti němu bouří školské odbory. Koaliční experti na školství se dnes shodli na reformním zákonu o vysokých školách a na zákonu o finanční pomoci studentům. ČTK to řekl ministr školství Josef Dobeš (VV), jednou z novinek je prý to, že by půjčku na školné mohl za absolventa zaplatit jeho zaměstnavatel. Podle Dobeše by se to týkalo třeba učitelů nebo zdravotníků. Nově by šlo také odečíst si úrok z půjčky z daňového přiznání. Ceny ministra školství dnes převzali čtyři významní čeští badatelé, ocenění dostali za objevy v lékařství, parazitologii, biomedicíně a nanotechnologii. Komise zvolila z došlých návrhů například objevitele nových nemocí Jiřího Zemana z Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, další laureát Julius Lukeš z Parazitologického ústavu Akademie věd se zasloužil o zlepšení léčby spavé nemoci. Ministr školství Josef Dobeš (VV) chce, aby studenti ze zemí takzvané visegrádské čtyřky (V4) dostávali stipendia na prestižní světové univerzity, absolventi by pak zvyšovali konkurenceschopnost středoevropských států. Dobeš to dnes řekl novinářům s tím, že plán chce ještě projednat s ministry zemí V4, tedy Slovenska, Polska a Maďarska.
Asi tři desítky vesměs studentů se dnes v Praze sešly na happeningu proti zavedení školného na vysokých školách. Akci nazvanou "rekviem za zadlužené studenty" pořádala před budovou České národní banky (ČNB) iniciativa ProAlt. Krátkou divadelní etudou protestovali i proti chystaným změnám ve školském systému i proti sníženému rozpočtu určeném pro vysoké školy. Na vzniku expertní skupiny, která se bude zabývat reformami vysokých škol v České republice, Maďarsku, Polsku a na Slovensku, se dohodli účastníci jednání ministrů školství visegrádské skupiny (V4), které se od pondělí konalo v Olomouci. Odborníci začnou pracovat také na programu stipendií pro studenty z V4 na špičkových univerzitách v zahraničí, například v USA. V desátém ročníku soutěže Česká hlava pro nejlepší tuzemské vědce získal z rukou premiéra Petra Nečase Národní cenu vlády Petr Widimský z Univerzity Karlovy. Profesor Widimský patří mezi přední české kardiology a je špičkovým a mezinárodně uznávaným odborníkem v oboru, který zásadním způsobem změnil způsob léčby akutního infarktu myokardu v celosvětovém měřítku. Letošní premiérový ročník státních maturit dokázal, že bude obtížné přesvědčit univerzity, aby pro ně byly výsledky státních maturit vodítkem u přijímacích zkoušek. Vláda se ve svém prohlášení zavázala zavést systém půjček pro vysokoškoláky -půjčky na jejich živobytí a na školné. V obou případech má jít o specifickou půjčku, se kterou komerční banky samy od sebe nikdy nepřijdou. Na půjčku má mít nárok každý řádný student bez rozdílu A je to venku. Ministerstvo školství zveřejnilo věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům, který upravuje především školné. To bude v maximální výši 10 tisíc korun za semestr a studenti ho mají platit od roku 2013. Vysokoškoláci začnou splácet školné hned po skončení školy bez ohledu na výši příjmů. Počítá s tím návrh zákona o finanční pomoci studentům, který má ČTK k dispozici. Na splácení by měli absolventi maximálně 15 let, školné by mohli hradit i ze stavebního spoření. Kromě školného by si mohli vzít půjčku i na životní náklady při studiu, půjčky by poskytovaly soukromé banky. Vysokoškoláci, budete platit školné. To si vytyčil za cíl ministr školství Josef Dobeš (VV). Podle vládního prohlášení by to měl stihnout do roku 2013 a školné nemá přesáhnout 10 tisíc za semestr. Kdo studentům na školné půjčí, kdy budou muset začít splácet či s jak vysokým úrokem mají počítat, ale ministerstvo stále neví. Konečně! Řeknou nejspíš všichni, kdo si už nějakou dobu stěžovali, že pořád diskutujeme o věcném záměru nového zákona o vysokých školách, ale zatím nikdo neviděl věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům, který je s prvním propojen a bez něhož nelze spustit školné. Otázka školného se v české politice vrací jako bumerang a jeho neustálé odkládání patří k jedněm z největších ostud celého polistopadového vývoje. Možná si tak naše politická elita udržuje kolbiště, kde může celkem bezbolestně řinčet zbraněmi nejryzejšího populismu a testovat, jestli hájení „bezplatného vzdělání“ něco hodí. Sněmovní školský výbor chce zvýšit rozpočet ministerstva školství na příští rok o 1,2 miliardy korun, které by měly dostat kvalitní veřejné vysoké školy. Navýšení, které dnes členové výboru podpořili jednomyslně, představuje zhruba stejnou částku, o kterou by vysoké školy měly příští rok přijít v porovnání s letoškem. Podle akademiků by se to ale odrazilo na kvalitě vysokých škol. Počet vysokoškolsky vzdělaných osob se v České republice v letech 1995 až 2010 téměř zdvojnásobil. Loni jich zde žilo asi 1,24 milionu, což je o 577.700 více. Zvýšil se i jejich podíl na celkovém počtu obyvatel starších 15 let. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Světlo světa spatřil dlouho očekávaný návrh systému finanční pomoci vysokoškolským studentům. Úředně se mu říká věcný záměr zákona a předložilo ho ministerstvo školství. Takový zákon a systém jsme dosud neměli, takže se má stavět na zelené louce. Novinkou má být systém studentských půjček se státními garancemi. O jeho odvolání – neboť prý ohrožuje budoucnost Česka neodbornými zásahy ve školství – nyní pro změnu žádá premiéra v petici šedesátka odborníků. A je mezi nimi mimochodem i Petr Matějů, dlouholetý spolupracovník několika ministrů školství. Má zásadní vliv na osud české vědy a v rukou miliardy. Konkrétně: na rok 2012 jde o rozpočet 26,6 miliardy. Dlouhodobě ale čelí kritice kvůli tomu, že nefunguje. Řeč je o Radě pro výzkum, vývoj a inovace, poradním orgánu kabinetu Petra Nečase. Před deseti lety bylo školné navrhováno jako způsob, jak pomoci vystudovat také sociálně slabším studentům. Měli být zahrnuti penězi ze studentských půjček, stát měl garantovat jejich splácení a oni sami se měli na platbách za studium podílet teprve tehdy, až si finančně pomohou na nohy. |
|