Jan Sokol: Být prezidentem není žádná legrace ****************************************************************************************** * Jan Sokol: Být prezidentem není žádná legrace ****************************************************************************************** Českobudějovický deník, 18.1.2011, rubrika: Jižní Čechy, strana: 12, autor: LADISLAV LHOTA Známý český intelektuál při návštěvě jižních Čech hovořil o křesťanství. Jan Patočka je př statečnosti, říká o tchánovi České Budějovice – Známý křesťanský intelektuál profesor Jan Sokol jezdí často do Českých účastní se různých konferencí a besed. Vypráví o křesťasntví i o svobodě. Jeho tchánem byl Jan Patočka, který zemřel po výslechu u Státní bezpečnosti. * Lidé na vaše přednášky rádi chodí a vyptávají se. Určitě vás zájem mladých lidí tady v Č Budějovicích těší, že? Účast na přednáškách je pro mne opravdu velké překvapení. Lidé projevují velice živý zájem jsou i diskuse. Dlouhá léta mě vůbec nenapadlo, že bych mohl přednášet na univerzitě, nato probíral třeba takovou záležitost, jakou je Bible. Tuhle skutečnost si připomínám každý de mimořádná věc. Budějovice se mi moc líbí, je to krásné město. Za poslední léta se dalo hod Rád sem jezdím, bývám tady nejméně jednou za rok. Když jsem teď přijel, vyšlo krásně i poč udělal nějaké fotky. * Přednášíte o bibli. Je moderní nebo nemoderní mít bibli v domácí knihovně? A co říkáte n českého národa? Nato je těžká odpověď. V každém případě je houby platné mít bibli pouze v knihovně. Víc mě ji lidi čtou. Křesťanství je křesťanství a český národ je český národ. V českém národě tak jiném národě jsou křesťané i nekřesťané. Lidé si to někdy idealizují a představují si, že mnoho jinak. Myslím si, že to o moc jinak nebylo. Lidé sice víc chodili do kostela, ale to byli křesťané. Nevidím žádnou zvláštní význačnost českého národa ani v tom ani v onom smys dceru provdanou ve Francii, a když tam přijedu, tak nevidím, že by to tam bylo o moc jiné * Před lety jste byl kandidátem na českého prezidenta. Co pro vás tahle role znamenala? Bylo to tehdy pár dobrodružných týdnů a velká námaha. Velké vypětí a potom, musím přiznat, to nevyšlo. Být prezidentem není žádná legrace. * Legrace určitě není ani být českým filozofem. Vaším tchánem byl známý filozof Jan Patočk poznali? Jan Patočka byl přítelem mého otce a párkrát jsem se s ním setkal už jako chlapec. Pak jsm seznámili až když jsem začal chodit s jeho dcerou. Jeho názory jsem znal, ale z jeho díla uveřejněno jen velmi málo. * Profesor Jan Patočka byl aktivní i při vzniku Charty 77. Měl jasno v tom, že ji hned pod jejím mluvčím, nebo kvůli rodině s podpisem váhal? Vznik Charty 77 Jan Patočka do jisté míry inspiroval tím, že sám už v předchozím roce zorg petici za propuštění mladých vězněných hudebníků. Nabídku, aby se stal jejím mluvčím, si j rozmyslel, ale s rodinou o tom nemluvil, aby nás do něčeho nezatáhl. Mně chartu k podpisu prosince Jiří Němec, od něhož jsem se teprve všechno dozvěděl. Prohlášení jsem si přečetl že je mám podepsat. * Hovořil s vámi Jan Patočka o nátlacích, které zažil při výsleších na StB? Způsobily mu p zdravotního stavu, které vedly až k jeho smrti. V lednu 1977 prodělal Jan Patočka těžkou chřipku. Ještě v rekonvalescenci se rozhodl přijm holandského ministra Van der Stoola, s nímž se v hotelu setkal. Nato byl odvezen k celoden někde u Kladna, odkud se večer vrátil k nám domů. Byl dost vyčerpaný a následující den mus hospitalizován. Po několika dnech v nemocnici utrpěl mozkovou mrtvici, na niž další den ze konkrétních lidech, kteří ho vyslýchali, se mnou nehovořil. * Pohřeb Jana Patočky byl manifestací proti komunistickému režimu. Jak na něj vzpomínáte ? Pohřeb jsem jménem rodiny vyjednával já a nebylo to úplně snadné. Policie chtěla, aby se k v krematoriu, naštěstí jsem už předtím vyjednal církevní pohřeb v Břevnově a Pohřební služ přistoupila. S přístupem na hřbitov nebyl problém, policie ovšem všechny nápadně filmovala volala k výslechům. Rodiny se to ale netýkalo. * Byly nějaké snahy po roce 1989 o to vyšetřit okolnosti jeho smrti? Je někdo zodpovědný z Případ vyšetřoval Ústav dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Zjistil jména důstojn dospěl k názoru, že nikoho nelze obžalovat. Vyšetřovatel ÚDV Adolf Rázek nám to pak přišel vysvětlit: souvislost s výslechem nebyla tak bezprostřední, aby se dal považovat za příčin * Znáte jejich jména nebo jste se je snažil dozvědět? A nemyslíte si, že vyrovnávání se se komunismu u nás neprobíhá ani po dvaceti letech od listopadu 1989, jak by mělo? O to jsem se s kolegy snažil hned v roce 1990. Dnes už to považuji spíš za účelové „honění Jan Patočka jistě nechtěl mít vůbec nic společného. * Čím je osobnost filozofa Jana Patočky stále živá a aktuální i pro dnešek? Jan Patočka byl předně velmi originální a hluboký myslitel, o čemž svědčí i zájem o jeho d světě. Jeho práce například o umění a literatuře jsou přístupné i laikovi a velice stojí z zůstává i příkladem občanské statečnosti, které je vždycky třeba. *** Filozof Jan Sokol Profesor Jan Sokol, Ph. D., CSc., se narodil 18. 4. 1936 v Praze. Vyučil se a pracoval jak později jako mechanik. V roce 1958 maturoval, od 1963 dálkově studoval matematiku na MFF U až 90 pracoval jako programátor, později vedoucí výzkumný pracovník ve VÚMS Praha na vývoj software. V tomto oboru publikoval několik knih a desítky odborných článků. V letech 1990- Federálního shromáždění za Občanské fórum a místopředsedou Sněmovny národů, předsedou posl OF a parlamentní delegace v Evropském parlamentu. V roce 1992 kandidoval do FS za OH, 1996 za KDU-ČSL. Od r. 1997 poradcem ministra školství, od ledna do července 1998 ministrem ško roce 2003 koaličním kandidátem na prezidenta republiky. Od roku 1991 přednáší filozofii, a religionistiku na Pedagogické a Filozofické fakultě UK a od roku 2000 na Fakultě humanitní únoru 1997 jmenován docentem filozofie, v letech 2000-2007 děkan Fakulty humanitních studi 2000 jmenován profesorem, obor „Filozofie výchovy“. Spolupracoval na ekumenickém překladu řadu filozofických knih a publikoval v mnoha časopisech. V 70. letech vedl různé bytové se 1976 podepsal Chartu 77, publikoval v samizdatu. Zabývá se filozofickou antropologií, ději a antropologií institucí. Byl členem Akademického senátu UK (1994-96, 1999-2001), členem v několika fakult UK, Masarykovy univerzity Brno, člen české pobočky Římského klubu a PEN Cl Praze, je ženatý, má tři děti.