Brno láká víc než Praha

Lidové noviny, 20.1.2011, rubrika: Titulní strana, strana: 1, autor: PAVLA KUBÁLKOVÁ ONDŘEJ STRATILÍK

Hledáte v Česku atraktivní vysokou školu ke studiu?

PRAHA Nejžádanější školou v Česku je brněnská Masarykova univerzita. Tedy alespoň pokud jde o to, kolik lidí si přeje na ní studovat.

Právě v počtu přijatých přihlášek ke studiu s přehledem „převálcovala“ ostatní vysoké školy i největšího konkurenta - Karlovu univerzitu. Podle čerstvých čísel Ústavu pro informace ve vzdělávání totiž loni poslalo do Brna přihlášku přes 51 tisíc zájemců. Na Univerzitu Karlovu „jen“ 46 tisíc. „Faktorů, proč tomu tak je, může být víc. Karlově univerzitě v Praze ale konkuruje řada vysokých škol s podobnými obory. V Brně takový výběr není. O kvalitě obou škol to ale nevypovídá,“ míní předsedkyně Akreditační komise Vladimíra Dvořáková.

„Opravdu se k nám hlásí největší počet uchazečů. Máme strategickou polohu, jsme dobře dostupní z celé republiky i ze zahraničí,“ doplňuje mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

V počtech studentů, kteří se dostavili k přijímacím zkouškám, však Masarykova univerzita vede už jen o pár stovek. Na obě školy totiž dorazila zhruba polovina z přihlášených. Většina uchazečů se totiž hlásí na více škol. Pokud se na některou dostanou, jinam už nejdou. A protože obě univerzity patří v Česku k nejlepším, od září by mohly nabírat ještě víc studentů než dosud. Ministerstvo školství chce totiž školám, které nemají tak dobré výsledky, dát méně peněz.

Změna povede k tomu, že se školy začnou specializovat na výzkum, vzdělávání nebo přípravu studentů podle potřeb v regionu. „Do doktorských studijních programů mohou přijímat jen školy, které mají solidní vědu a výzkum,“ uvedl náměstek ministra školství Jan Koucký.

Brno láká ke studiu víc než Praha

Podle náměstka Jana Kouckého je například už nyní jasné, že Univerzita Karlova dostane víc peněz na výuku budoucích vědců. Naopak Slezská univerzita v Opavě prý bude muset počet přijímaných doktorandů omezit a zaměřit se spíš na výuku bakalářů.

Univerzity sice mohou již nyní přijmout víc studentů, než kolik jim určí ministerstvo, nedostanou však na jejich výuku peníze. „Ty školy, které musely ubrat v doktorském nebo magisterském studiu, tak mohou počet studentů o to zvýšit v bakalářském,“ dodal náměstek. Na doktorandy dostanou školy peníze podle vědeckých výsledků, na výuku magistrů a bakalářů podle jejich uplatnitelnosti na trhu práce.

Potíž? Příliš vysokých škol Ministerstvo školství navíc chce, aby vznikly žebříčky kvalit vysokých škol. Ty by pak vedly například k tomu, že by nekvalitní školy mohly zaniknout.

„Přicházíme s naprosto konkrétními ukazateli kvality, ty pomohou vysoké školy rozlišovat a ovlivňovat i výši finanční podpory ze strany státu,“ popsal nedávno náměstek Koucký.

Měřených kvalit má být několik. Ukazatelem bude například mezinárodní konkurenceschopnost ve vědě a výzkumu nebo příprava absolventů pro zaměstnavatele v regionu. Neznamená to však, že by každá škola musela splnit všechny požadavky. Některá bude kvalitní ve vědě a výzkumu, některá v jiném odvětví.

Všechny informace mají být zveřejněny a sloužit zájemcům o studium. Se sestavováním žebříčků a sběrem všech informací by se mělo začít již v příštím akademickém roce. „Za několik let může toto bodování úplně změnit mapu vysokých škol u nás,“ myslí si náměstek. Po snižování počtu vysokých škol volají i další odborníci. Podle posledních údajů jich dohromady v Česku je 194. Statistický úřad nyní zveřejnil, že v České republice má univerzitní nebo vyšší odborné vzdělání více než milion lidí. Na nárůstu vysokoškolsky vzdělaných lidí se podílejí hlavně ženy.

***

Přihlášky na rok 2010/2011 Masarykova univerzita 51 127 Univerzita Karlova 46 075