VŠ je letos opět dostupná ... ale ne každá. Jak na odvolání? ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Dostat se na vysokou školu nebude v letošním roce těžké. Na právech, medicíně či filozofii Druhou šanci pro nepřijaté nabízí odvolání a další kola přijímacích zkoušek. Bohémskou var takzvaný gap year. Přijímací zkoušky na vysoké školy jsou v plném proudu. Během února a března se konaly na v škol, v květnu a červnu pak proběhnou na převážné části ostatních univerzit. Přesné termín zkoušek lze dohledat na webových stránkách jednotlivých fakult, případně ještě ověřit na s odděleních vysokých škol. Jaké jsou šance na přijetí? Letos podobně jako loni jdou ke zkouškám populačně slabé ročníky, a tak jsou šance dostat vysokou školu poměrně velké. Množství studijních míst totiž prakticky neklesá. Podle údajů roce 2018/19 přijaly vysoké školy 83,2 procenta uchazečů. (K přijímacím zkouškám se dostav studentů a z nich bylo přijato 73 350.) Ještě před deseti lety přitom byla úspěšnost zhrub přelomu milénia dokonce uspěl jen asi každý druhý zájemce. Přesto stále existují obory, na které je přijetí bez důkladné přípravy téměř nemožné. Šanc těch nejžádanějších se příliš nemění, stále se na ně dostane méně než třetina uchazečů. Ja tradičně je největší zájem o právnické, lékařské a filozofické fakulty veřejných vysokých nejvyhledávanějším patří Univerzita Karlova nebo Univerzita Palackého v Olomouci. Jen 46 p si věří natolik, aby podalo jen jednu přihlášku, zbytek studentů si úspěch pojišťuje dvěma více přihláškami. Fakulty s velkou poptávkou Podle serveru Kampomaturitě.cz byla loni na lékařských fakultách v České republice průměrn přijetí pouhých 24,7 procenta. Letos se ale tyto fakulty chystají přijímat o 15 procent uc loni. Přesto nebude lehké projít poměrně náročným sítem přijímacího řízení. Na uměleckých přijímali 33,2 procenta zájemců, na právnických 43,1 procenta a na pedagogických i filozof 53,1 procenta uchazečů. Farmaceutické, veterinární a zdravotnické fakulty přijaly 55,3 pro Ani na některou z fakult sociálních věd nebude tak úplně jednoduché se dostat (loni na Fak věd UK přijali něco přes 37 procent zájemců). Ale celkové číslo zde může zkreslovat fakt, sociovědní disciplíny je velký zájem, o jiné naopak usiluje pouze pár studentů. Nejlepší výsledek se počítá Absolventi gymnázií bývají v porovnání s žáky ostatních středních škol při přijímacích říz školy zpravidla úspěšnější. Podle serveru Infoabsolvent. cz byla jejich úspěšnost v loňské 91 procent, zatímco u studentů jiných středních škol se pohybovala v rozmezí 75 až 84 proc gymnazistů jsou zejména humanitní obory. Tam se však také nejvíce projevuje vysoký převis to hlavně u psychologie (úspěšnost přijetí mají jen 19 %), umění (35 %), publicistiky a kn (shodně 38 %). Nesnadné je pro ně také přijetí na informatiku (38 %) a lékařské vědy (39 % o ekonomické obory, kam jich loni bylo přijato 77 procent, či o pedagogiku, učitelství a s měli zhruba dvoutřetinovou úspěšnost. Většina veřejných vysokých škol přijímá studenty (minimálně na některé své obory) na zákla testů Scio. Jedním z nejčastěji používaných je test obecných studijních předpokladů (OSP) společenských věd (ZSV). Ten první prověřuje základní předpoklady pro úspěšné studium a dů něm hraje i omezený čas na řešení. Test ZSV vychází ze základů společenských věd v rozsahu gymnáziích a obsahuje tři části: Společnost a jedinec, Stát a právo a Hospodářství a svět. národní srovnávací zkoušky (NSZ), které nahrazují nebo doplňují přijímačky celé řady vysok i na Slovensku. Konají se šestkrát ročně v mnoha městech a studenti se na ně hlásí sami ne přihlášce na vysokou školu. Výhodou je, že tyto testy mohou uchazeči psát několikrát, a pokud se jim zkouška nepovede, nervozity nebo drobné zdravotní indispozice, je možné si ji zopakovat. Pro přijetí se zapo dosažený výsledek. S ním se pak mohou hlásit i na několik fakult. Pokud některá škola poža více předmětů (např. z matematiky, biologie, chemie či cizího jazyka), může se jich studen různých termínech a počítá se mu nejlepší kombinace. Místa konání testů, jejich termíny a informace jsou k dispozici na webu Scio.cz. Letos zbývají ještě dva termíny: 1. a 25. 5. Pro lékařské fakulty ale Scio přijímací testy nechystá. Uchazeči musejí prokázat detailní středoškolské biologie, chemie a fyziky, z nichž píší specifické testy. Některé fakulty na například test studijních předpokladů nebo ústní pohovor. Kdy má smysl podat odvolání Pokud se vám přijímací testy nepovedou zrovna na výbornou a obdržíte rozhodnutí o nepřijet všechno ztraceno. Nejpozději do třiceti dnů od doručení záporného vyrozumění je možné poda (zmeškání této časové lhůty je prominuto jen ze závažných důvodů). Nejprve byste však měli využít možnosti nahlédnout do vlastních testů a zjistit, zda máte bodů pro přijetí. Odvolání má totiž smysl podávat jen za předpokladu, že jste sice takzvan zkoušky jste udělali. Pokud se ocitnete těsně pod hranicí přijatých, tím lépe. Je také dobré, když je žádost konkrétně podložena, například chybou či nejednoznačností v vyhodnocení testů. V opačných případech je vaše šance na přijetí poměrně nízká. Odvolání m náležitosti: jméno, datum konání přijímacího řízení nebo jednací číslo, obor a samozřejmě Pozor, některé školy mají vlastní formuláře žádostí, například Masarykova univerzita nebo univerzita. Jestliže děkan, který vaše odvolání posuzuje, své stanovisko nezmění a trvá dál na nepřije rektorovi. Ten pak může jeho rozhodnutí změnit, bylo-li vydáno v rozporu se zákonem nebo v vysoké školy. Jinak ale žádost zamítne a potvrdí původní rozhodnutí o nepřijetí. Dojmy a výmluvy nepomohou Někdy se stává, že ve snaze využít všechny možnosti vyjmenuje nepřijatý student v odvolání mu sice mohou připadat adekvátní, ale v přijetí na školu mu rozhodně nepomohou. Nejčastěji zájem o studium, rodinná tradice, výborné výsledky v předchozím studiu, praxe v oboru, jaz zkoušky či absolvování přípravných kurzů. To vše na rozhodnutí o přijetí bohužel nemá vliv, stejně jako popis subjektivních pocitů z a průběhu přijímacího řízení, pozdní příchod na zkoušku (byť i dobře zdůvodněný), momentál indispozice či těžká sociální situace. Druhá a třetí kola přijímacích zkoušek „to jistí“ Ani v případě, že vás škola nepřijme na odvolání, není třeba věšet hlavu. Řada veřejných v pořádá ještě i druhá a další kola přijímacích zkoušek. Soukromé vysoké školy pak obvykle n až do konce září (jejich seznam naleznete například na www.vysokeskoly.com nebo www.adresa Zkusit můžete také vyšší odborné školy. Většina z nich přijímá přihlášky až do konce květn i další kola přijímacího řízení. Na tomto typu školy u denního studia (případně i u dalšíc nejste výdělečně činní nebo nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti) vám zůstane status nestudujete přímo na vysoké škole. Brána jazyků otevřená Další možností je pomaturitní jazykové studium, které také zachovává status studenta. Stud zahájit do konce kalendářního roku po první vykonané maturitní zkoušce a jazyková škola mu MŠMT. Tím, že se student intenzivně věnuje výuce cizího jazyka, má naději na úspěšné slože zkoušky, která mu může přinést body navíc při dalším pokusu u zkoušek. Zvolit je možné také studium nultého ročníku na vysoké škole. Pokud však není v kombinaci jazykovým studiem, ve většině případů nezachovává status studenta. Pro zájemce o rozšíření jazykových znalostí může být dobrou volbou také takzvaný gap year volna“. Oblíbený je hlavně mezi zahraničními studenty, zejména ve Velké Británii a USA, al přicházejí už i Češi. Vycestovat do ciziny můžete jak po vlastní ose, tak s agenturou. Kromě nových zkušeností, případné dobrovolnické práce a jazykových znalostí je možné získat také některou z mezinár zkoušek. A třeba si i ujasnit své pozdější studijní preference. Studentů pedagogiky ubývá Podle údajů Českého statistického ústavu mezi studenty dlouhodobě převažuje zájem o studiu administrativy a práva (navštěvuje je 20,2 procenta všech vysokoškoláků, z nichž nejvíce j oboru management a správa). Zároveň však tyto obory od roku 2010 zaznamenávají jeden z nej studujících. Oblíbené jsou také technické obory, ovšem i ty se v posledních letech potýkaj studentů. Výrazně klesá i počet vysokoškoláků v oblasti vzdělávání a výchovy. Velmi dobře se naopak daří oborům zdravotní a sociální péče, ve kterých během let 2010 až pět tisíc studentů. Relativně stabilní je v tomto ohledu i skupina oborů přírodních věd, m statistiky. Poměrně stálý, pouze s mírným úbytkem zůstává i počet studentů informačních a technologií, zemědělství či veterinářství. Co studují muži a co ženy? Podle analýzy Českého statistického ústavu, která mapovala poměr mužů a žen v různých vyso oborech, převládají na fakultách informatiky, techniky, výroby či stavebnictví muži. V kategorii služeb je to téměř vyrovnané, ale samostatné obory bezpečnostní služby či přep spoje studuje více mužů než žen. Vzdělávání a výchova je u nás naopak jasnou doménou žen. V roce 2017 se učitelkou nebo uči asi 25 tisíc studentů, z nichž mužů bylo jen necelých 23 procent. I společenské vědy, žurnalistiku a informatiku studuje více žen než mužů. Z celkem 30,4 ti těchto oborech tvoří zhruba 63 procent ženy. Techniku, výrobu či stavebnictví v roce 2017 studovalo něco málo přes 48 tisíc osob a jen procent z nich byly ženy. Podíl studentek, které si vybírají technické obory, se během pos příliš nemění – pohybuje se v úrovni kolem devíti procent ze všech studujících žen. Cizince lákají obchod a medicína Ačkoli celkový počet vysokoškolských studentů v ČR v posledních letech klesá, studujících každým rokem přibývá. V roce 2017 jich na českých vysokých školách studovalo více než 43 t podíl na celkovém počtu studentů tvořil 14,7 procenta. Studium na soukromé škole nebo v ci platila necelá třetina z nich. Ostatní studovali na veřejných školách v češtině, ve standa bezplatně. Stejně jako čeští navštěvují i zahraniční studenti nejvíce školy zaměřené na obchod, admin – studuje je 20,6 procenta všech cizinců. Z této skupiny si nejčastěji volí obor managemen Další přitažlivou oblastí je pro ně medicína, vybralo si ji přibližně 18 procent cizinců. studentů ze zahraničí zvolilo techniku či stavebnictví. Společenské vědy studuje 10,5 proc cizinců a umění či humanitní vědy asi devět procent. Nejmenší zájem pak zahraniční student projevovali o obory z oblasti vzdělávání a výchovy. Ty zaujaly jen 790 cizinců. Nejžádanější fakulty a úspěšnost uchazečů o studium na nich * Lékařské: Lékařská fakulta UPOL – 18 % * Filozofické a humanitní: Filozofická fakulta UK Právnické: Právnická fakulta UK – 29,8 % * Ekonomické: Fakulta ekonomicko-správní Masaryko 40,8 % * Technické, přírodovědné a zemědělské: Fakulta informačních technologií Vysokého učení technického v Brně – 50,2 % * Umělecké: Filmová a televizní fakulta Akademi v Praze – 14,3 % * Pedagogické: Pedagogická fakulta Ostravské univerzity – 34,8 % * Sporto tělesné výchovy a sportu UK – 36,5 % Zdroj: kampomaturite.cz Velký zájem o studium, praxe výborné výsledky v předchozím studiu vám při odvolání nepomohou