Čeští studenti se mohou dostat mezi evropskou špičku ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Univerzita Karlova se uchází o účast v projektu For EU, u jehož zrodu stál Emmanuel Macron Evropská města Paříž, Prahu, Varšavu, Heidelberg, Milán a Kodaň mohou už příští rok spojit a výzkum. Učitelé a studenti jejich univerzit začnou využívat to nejlepší, co se zde vyuču projekt, u jehož zrodu stál francouzský prezident Emmanuel Macron. Na jeho podnět Evropská komise vypsala výzvu pro alianci evropských vysokých škol. Pražská Karlova je nyní v očekávání výsledku, který by měl být znám na jaře příštího roku. O grant třiceti univerzitních aliancí, přičemž z Česka je zatím známý jediný účastník, tedy Univer NEJLEPŠÍ OD KAŽDÉHO Pokud její uskupení komise vybere, výrazně to ovlivní studium pedagogů i posluchačů. Podle Radky Wildové by se propojení oborů mohlo v různé míře dotknout až poloviny univerzitního „Od projektu For EU si slibujeme větší prostupnost pro studenty, vytváření moderních atrak a sdílení toho nejlepšího, co nabízejí napříč Evropou,“ řekl Deníku rektor UK Tomáš Zima. Právě jeho původní obor, totiž medicína, respektive aplikovaná biomedicína, by měl být jed společných výukových proudů, který by měla na starost právě pražská univerzita. Dále by si studenti mohli vybrat informatiku, udržitelný rozvoj a humanitní obory. „Je to výborný nápad, určitě bych o takovou zkušenost stála, ale až v magisterském studiu, Jetmarová, posluchačka prvního ročníku politologie a mezinárodních vztahů na FSV UK. Projekt by podle prorektorky Wildové neměl být administrativně náročný, uchazeči by se hlá obor a museli by projít výběrovým řízením, přičemž některé předměty by byly povinné, jiné „Z hlediska našeho rozpočtu by šlo o malé finanční přilepšení, jde hlavně o využívání kapa univerzit,“ říká Zima. JAK SE UČÍ DĚJEPIS Nejstarší česká univerzita plánuje také intenzivně komunikovat s veřejností, a to při bese projektu projekČesko,projekjak Česko, jak dál? Špičkoví vědci budou v regionech hovořit o životního prostředí, potravinové soběstačnosti či energetické bezpečnosti. Možná při diskusích dojde i na výuku dějepisu ve školách, kterou ve výroční zprávě ostře k Bezpečnostní informační služba. „Moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin a pr panslovanstvím je do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka, resp. literatury,“ napsal Rektor Zima to tak tragicky nevidí. „Rusko je velký politický hráč, ale to nás nemusí zast součástí EU, sdílíme evropské hodnoty, které je třeba chránit a pečovat o ně, ale není dův také o společné slovanské kořeny. To není v rozporu. Samozřejmě ve výuce dějepisu a společ těžší hodnotit dobu relativně nedávnou, s níž má většina z nás osobní zkušenosti,“ řekl De rektor univerzity, která připravuje nejvíce budoucích učitelů.