Česká studie ukazuje vliv klimatické změny na mezidruhové vztahy ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Článek Vojtěcha Kubelky z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) na příkladu p ukazuje, že klimatická změna může ovlivňovat mezidruhové vztahy. Lokality s nejvýraznějším oteplováním a vyšší mírou klimatické nestability v Arktidě vykazovaly nejvyšší míru toho, v hnízdech bahňáků stávala kořistí dravců. Ke studii přispěl i Kubelkův školitel Miroslav zemědělské univerzity. V dnešní tiskové zprávě o tom informovala PřF UK. Článek vydal časo zařadil jej na titulní stránku, informovala ČTK fakulta. "Pro náš výzkum se nám podařilo získat převážně již publikovaná data od 111 druhů bahňáků a to napříč 149 lokalitami na všech kontinentech včetně Antarktidy. Celkově jsme využili d 38.191 hnízd. Práce započala v roce 2015, od té doby jsem intenzivně studoval dostupnou li získával potřebná data," uvedl Kubelka. Do práce zahrnul i výsledky studií, na nichž se podílel přímo v terénu, například o čejkác jižních Čech či údaje o lyskonozích úzkozobých z expedice na Čukotský poloostrov. Bahňáci nemají specifické predátory, většina z nich hledá potravu jak například mezi hloda ptačích hnízdech. V arktických oblastech jsou to zejména lišky polární, lasice, chaluhy, r v mírném pásu lišky obecné, kuny, ježci či také krkavci. V tropických oblastech se přidáva šakalové, hlodavci, ještěři, hadi i krabi. Predace hnízd bahňáků je tak vzhledem k širokém predátorů vysoká. Z historických dat podle vědců vyplývala zákonitost, že nejintenzivnější predace byla v tr klesala posunem do mírného pásu a polárních oblastí. Na jižní polokouli situace zůstává ob severní nastaly zásadní změny. "Nejvíce zřejmé jsou v Arktidě, kde došlo až ke ztrojnásobe predace hnízd. V současnosti je tam predováno okolo 70 procent všech hnízd bahňáků, což př změnu a pro bahňáky významný problém," píše se ve zprávě. Pravděpodobnou příčinou je podle autorů studie změna početnosti lumíků v Arktidě, kde tito základem potravní sítě. Častější teplotní výkyvy, roztávání a opětovné zamrzání sněhu znam nebyli schopni získat potravu, a na řadě míst se tak jejich počet snížil. Tím se zvýšila m bahňáků, kteří se stali alternativní kořistí. "Dříve měli bahňáci jednou za několik let, kdy byli lumíci nejpočetnější v rámci svého pop cyklu, až stoprocentní úspěšnost líhnutí snůšek a téměř žádnou predaci," uvádí zpráva. "Av studie ukazují, že současná Arktida naopak představuje rozsáhlou ekologickou past pro migr perspektivy predace hnízd," dodává. Problémem ptáků však podle vědců není jen vysoká míra predace, ale také ničení vhodných ta zejména přílivových zón. Především jde o východoasijskou tahovou cestu v Číně a Koreji. "O rychle mizejících stanovišť může podle mého názoru v současné době nejvíce podpořit celosv řady druhů bahňáků," dodal Kubelka. Bahňáci zahrnují 245 druhů. Na českém území jich bylo v historii ornitologie zaznamenáno 5 nich tudy jen táhne. V ČR hnízdí osm až 12 druhů, část jen velmi vzácně. K nejpočetnějším zástupcům patří čejka chocholatá. Univerzita Karlova využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorský Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakým je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.