Česko má málo vysokoškoláků. Nabrali jsme obrovské zpoždění za světem, říká odborník ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Podle statistik, které zveřejnila v úterý agentura Eurostat, bylo v loňském roce v České r 23,9 procenta vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věkové kategorii od 25 do 64 let. Za většin Evropské unie v této statistice Česko zaostává. Ze všech sledovaných unijních zemí evropské osmadvacítky se Česká republika umístila na 23 Předběhlo ji třeba Polsko i Maďarsko, zaostává naopak Slovensko, Chorvatsko, Malta, Itálie Nabízí se otázka, zda je počet vysokoškolsky vzdělaných studentů kritériem, které vypovídá kvalitě vysokoškolského vzdělání. Pražská Karlova univerzita se podle nejnovějšího žebříčku topuniversities.com umístila na celosvětovém hodnocení kvality vysokých škol, brněnská Masarykova univerzita pak na 571. m univerzity v Polsku - Jagellonská nebo Varšavská - figurují na 411. a 394. příčce. V Polsk vysokoškolské vzdělání 29,9 lidí v produktivním věku, tedy o šest procent více než v Česku Poměrně malý počet vysokoškoláků může podle Bohumila Kartouse ze vzdělávací společnosti ED představovat problém. „Ukazuje se, že ekonomiky, které přistoupily k masovému otevření ter (vysokoškolského - pozn. red.) sektoru dříve, jsou hodně vepředu.“ Podle některých odborníků jde o jeden z klíčových pilířů ekonomického úspěchu země. V Evro vysokoškolsky vzdělaných lidí Irsko se 45,7 procenty. Následuje Finsko a Velká Británie. V ekonomiky S rozvojem a postupným zapojováním moderních technologií do pracovního procesu se postupně průmyslu, jak stojí v publikaci The Next Production Revolution organizace OECD. Předpoklád pozic postupně zanikne. OECD uvádí jako příklad nahrazení montážních techniků systémy zalo automatické signalizaci a diagnostice. Tyto systémy budou spravovat odborníci s vyšší kval ale netýkají jen průmyslových oborů. S přicházející automatizací se tak každá ekonomika bude muset postupně vyrovnat. Podle Kar právě na vzdělání, jak složitý přechod k automatizaci bude a jaký přinese zátěž pro trh pr roli v tomto přechodu bude hrát také masové vysokoškolské vzdělání. „Český vysokoškolský s tím, že je nutné ho diverzifikovat. Nelze setrvávat ve stavu, kdy si každá regionální vyso na univerzitu. Máme obrovské zpoždění za světem,“ říká Kartous. Státy, které mají vyšší po vzdělaných lidí, tak podle něj jen lépe pochopily vývoj a požadavky moderní ekonomiky. Podle Kartouse by vzdělávacímu systému prospělo, kdyby zde lépe fungovalo rozdělení vysoko vzdělání na vysoce specializované univerzity, které by studenty vedly především k vědeckém doplněné širší vrstvou vysokých škol a oborů, které by je připravovaly na profesní kariéru když jsou všichni vysokoškolští studenti nuceni k tomu aby prokazovali úroveň svého vzdělá píšou nějakou diplomovou nebo bakalářskou práci. Některé obory by naopak měly být završeny představí třeba projekt, který dokáže, že je konkrétní profesi schopen vykonávat,“ vysvětl