Češi našli hrob faraonova „premiéra“ ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** PRAHA/KÁHIRA Musel to být výjimečný muž s jedinečným postavením. Jmenoval se Kaires a žil lety. Byl velmi blízký staroegyptskému panovníkovi; byl jeho důvěrníkem. Čeští archeologové teď na koncesi v Abúsíru odkryli jeho velkolepou hrobku, respektive naš ploše více než 500 metrů čtverečních. Součástí pohřební komory, jež byla vyloupena už ve s i dobře zachovalá žulová Kairesova socha – se zbytky starodávných barev i vepsanými tituly patřívaly. „Jedná se o jednu z nejvýznamnějších úřednických hrobek na královském pohřebišti. Soudě po byl přítelem krále, jeho důvěrníkem, knězem bohyně Hathory a v neposlední řadě i představe královských prací v zemi. Takže svým způsobem ministerským předsedou a nepochybně jedním z mužů své doby,“ řekl LN profesor Miroslav Bárta, ředitel Českého egyptologického ústavu Fi UK. Dohlížel i na královy snídaně Bárta dodává, že Kaires byl též představeným takzvaného Jitřního domu (komplexu místností, tedy žijící bůh na zemi, začínal své ráno, snídal a odíval se) i představeným Domu života, místo, kam staří Egypťané ukládali své posvátné či nábožensko-filozofické texty psané na p svitcích. A tady se objevuje zajímavá souvislost. „Z pozdější tradice víme, že mudrc jménem Kaires, dynastii, byl autorem nejstarší egyptské etické nauky a otcem vezíra Kagemniho, který žil 6. dynastie. Nejspíše jde ale pouze o shodu jmen. Důkazy chybějí,“ upozorňuje Bárta. Odhal nachází v srdci pyramidového pole, v oblasti, kde byli vedle panovníků pochováváni pouze č rodiny a nejvyšší představitelé státu právě z 25. a 24. století před Kristem, tedy též z o dynastie Staré říše. Jak k nálezu vlastně došlo? „O hrobce jsme věděli již dlouho, protože patří mezi největší od pyramidy panovníka Neferirkarea. Některé její části tak byly rozeznatelné na povrchu po je vidět na satelitním snímku, který jsme pořídili, když jsme jako první mapovali všechna Egyptě,“ dodává k úspěchu českého týmu vědec, jenž s geodetem Vladimírem Brůnou vydal velk pyramid (2010). Pěkný dárek k šedesátinám Nový objev Kairesova komplexu je vlastně odměnou českým vědcům za šedesátiletou práci. 1. totiž zřízen Čs. egyptologický ústav, jehož prvním ředitelem byl František Lexa (mimochode přeložil i trojdílný soupis etických spisů Obecné mravní nauky staroegyptské, vydávaný v l Na základě výtečných vědeckých výsledků získali českoslovenští experti v roce 1974 rozsáhl Abúsíru kousek od Káhiry, kde pod vedením profesora Miroslava Vernera objevili dva významn komplexy. V tom panovníka Raneferefa byl vedle souboru soch nalezen nesmírně cenný archiv Nově odhalená hrobka Kairese, jenž byl „jediným přítelem krále a správcem obou trůnů“ v ji Egyptě, přináší vědcům nejen cenné poznatky, ale i spoustu další práce. „Z běžných zvyklostí se hrobka vymyká několika charakteristikami. Její kaple byla dlážděná (čedičovými) bloky, což je – pokud víme – naprosto výjimečné v celém 3. tisíciletí před Kr měl pouze král,“ říká profesor Bárta. Kairesova hrobka sestávala z více nadzemních místností. Architektura samotné pohřební komo ojedinělá: byla zbudována v jámě, kam se spustil sarkofág, na bocích byla vyzděna a pak uz bloky z vápence o váze osmi až devíti tun! „Konečně před sarkofágem jsme našli in situ sedící sochu majitele hrobky ze žuly s dalšími jménem... Je tak možné odpovědět na jednu z dlouhotrvajících otázek staroegyptské archeolo byly v pohřebních komorách vystavovány sochy zesnulých majitelů. To je něco, o čem se dopo uzavírá Miroslav Bárta. Expedice nadále probíhá. Následně budou Češi vyhodnocovat informace z unikátního objevu.