„Studenty je třeba vytřídit“ ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** „Věřím, že 1,8 miliardy, které poptávají vysoké školy, by mohly být dokonce navýšeny o něj milionů korun,“ říká Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Dostudovat ale nemůže každý. * LN Jak proběhlo před týdnem setkání s indickým prezidentem Rámem Náthem Kóvindem? Bylo to velmi zajímavé. Pan prezident strávil na Univerzitě Karlově asi hodinu a půl. Krom Karolina došlo i k představení publikací, které naši kolegové z Filozofické fakulty UK a v průběhu desetiletí vydali v hindštině i jiných jazycích, což jej velice překvapilo. Mile j i zdravice čtyř českých studentů proslovená v hindštině, tamilštině, sanskrtu a bengálštin chvilku i neformálně rozmlouval. A obdržel zlatou medaili UK za rozvoj vztahů mezi Indicko a námi. * LN Kolik je dnes na Univerzitě Karlově indických studentů? V současné době je to 160 studentů v různých oborech – studují medicínu, ale i společenské jsme se s naším velvyslancem v Indii, že spolupráci posílíme. Počátkem příštího roku se v významné vzdělávací konference a součástí budou i naše návštěvy na tamních předních univer zásadně rozšířit spolupráci ve vědě a výzkumu. Je třeba si uvědomit, že jde po Číně o druh zemi světa s velmi dynamickou ekonomikou. UK je v kontaktu s indickou kulturou a vědou pře * LN Kolikátá je to hlava státu, se kterou jste se setkal? Řekl bych, že to budou tak dvě desítky... (počítá) Je to pestré. Jsou mezi nimi prezidenti Mongolska, monacký i lichtenštejnský kníže, Jindřich Lucemburský a premiéři. * LN Dost jednání jste ale měl teď doma – na ministerstvech školství a financí coby předse konference rektorů. Dostanou vysoké školy přidáno poptávaných 1,8 miliardy korun? Ohledně rozpočtu pro vysoké školy jsme jednali s ministrem školství Robertem Plagou, ale i Janem Hamáčkem a s ministryní financí Alenou Schillerovou, kdy jsme diskutovali nutnost úp vysokých škol nejen pro rok 2019, ale zejména ve střednědobém horizontu z hlediska nárůstu kapitolách – jak rozpočtu školství, tak i ve veřejné správě. Paní ministryně mi přislíbila snažit upravit rozpočet v mezích možností do jednání vlády 19. září. Ještě se spolu setkám návrh, který činí 1,8 miliardy korun, by mohl být dokonce navýšen o nějaké stovky milionů * LN Jak jste jí tu potřebnost zdůvodňoval? Na školách je například méně studentů... Méně studentů je sice jeden faktor, ale tady jde hlavně o oblast mzdovou. Asi sedmdesát pr pro vzdělávací činnost míří totiž na mzdy zaměstnanců; jde také o kvalitu celého vzdělávac Částka 1,8 miliardy už je predikována pro nový investiční program – myslí i na rekonstrukc vzdělávání na lékařských fakultách a učitelů pro učitele. Upozorňoval jsem ji také, že mzd ve veřejném sektoru, kde se navyšuje kolem deseti procent, se výrazně rozevírají a může do diskrepanci mezi učiteli – budou tu učitelé první a druhé kategorie... Chceme to? Navýšení regionální školství samozřejmě podporuji, ale nesmí se přitom zapomínat na vysoké školy. * LN Před týdnem jsme psali o zajímavé aplikaci týkající se „studijní neúspěšnosti“, kdy v dost studentů. Nemají školy rezervy, aby ušetřily i svoje zdroje? Aplikace je to zajímavá, ale tohle je velmi komplexní, složité téma. Má více faktorů. Chce absolvovali vysokou školu bez ohledu na to, zda něco umějí? Anebo je hodně „vytřídíme“? Kd že bude platit první varianta, tak zaručená kvalita vzdělání půjde dramaticky dolů; všichn že titul „musejí dostat“. Bylo by zajímavé srovnat veřejné a soukromé vysoké školy, na nic studijní úspěšnost blíží skoro ke stu procentům – tedy kromě těch, kteří tam opravdu necht Podle mě bychom na veřejných školách měli dávat šanci studovat co nejširšímu počtu student přistupuje třeba Rakousko a další země. V prvním ročníku se studenti rozdělí a poznají, zd studium, jemuž chtějí věnovat další léta svého života. A musejí se vyselektovat ti, kteří nemají. * LN Tomu rozumím. Však také Karlova nebo Masarykova univerzita nemají se studijní neúspěš velké potíže. Ale máme tu i technické obory, do nichž nastoupí v bakalářském studiu sto li „kohorty“ vyšlo na konci čtrnáct inženýrů... Problém u technického vzdělávání je zjevný: jak chcete rozvíjet proklamovaný průmysl 4.0, maturita z matematiky? To je skoro, jako bychom řekli, že se matematiku pořádně učit ani n takovéhle důsledky. I my rovněž zaznamenáváme poklesy studentů přírodních věd anebo matema * LN Matfyz je jednou z fakult, na niž nově zamířil ERC Starting grant, který získal astro Pejcha, další má Matyáš Fendrych z přírodovědy. Oba byli již dříve podpořeni z univerzitní Primus pro vědecké mladé týmy. Těší vás to? Jsme tomu rádi. Právě tyto „primusy“ jsou totiž granty, jejichž cílem je pomoci těm, kteří na ERC a získat jej. Vybrali jsme tedy šikovné lidi, jsme za to šťastni. A věřím, že i dal půjdou v jejich šlépějích, protože to je cesta, jak posílit renomé naší vědy. Díky za rozv patří profesoru Zdeňku Strakošovi a prorektorovi Janu Konvalinkovi, kteří se přípravě plně řešíme, jak získat více ERC grantů. * LN Jsme v roce stého výročí Československé republiky. Co chystá Karlova univerzita? Podzimní měsíce budou v duchu oslav české státnosti. Proběhla úspěšná výstava 100 let – 10 – 100 příběhů, kterou navštívilo neuvěřitelných 8700 návštěvníků. V týdnu před 28. říjnem mezinárodní rektorská konference zaměřená na vznik států, otázky demokracie a role univerz společnosti, které se zúčastní i rektorka Oxfordské univerzity anebo bývalý předseda Evrop Manuel Barosso. Chystáme rovněž vědeckou konferenci k založení Československé republiky, d uctění památky M. R. Štefánika, slavnostní shromáždění v Karolinu anebo vydání řady publik roku vystavíme univerzitní insignie i zakládací listiny, jejichž nově získané originály (p Klimenta VI. a notářský opis z roku 1347 – pozn. red.) budou zřejmě představeny veřejnosti