Vysoké školy i o prázdninách přijímají uchazeče na některé své obory, které se zatím zcela nenaplnily. Uchazečům o vysokoškolské vzdělání se tak nabízí řada technických oborů, ale také některých oborů filozofických, teologických či přírodovědných. Nejvíce lidí se dosud přihlásilo na lékařské, ekonomické a pedagogické fakulty, kde letošní přijímání nových studentů již převážně skončilo. Zájem o studium je většinou srovnatelný s loňskem, zjistila ČTK v anketě mezi vysokými školami.

Počet uchazečů o vysokoškolské studium v posledním desetiletí klesal. Souviselo to i s tím, že ze středních škol vycházely slabé ročníky narozené v 90. letech. Dosavadní počet přihlášek k přijímacím zkouškám na některých školách ukazuje, že tento trend bude pokračovat i letos, jinde se zdá, že se pokles zastavil.

Například na Univerzitu Karlovu (UK) se dosud přihlásilo zhruba 60.260 lidí, zatímco loni to bylo 62.384. Na Západočeské univerzitě v Plzni (ZČU) měli koncem letošního června o tisícovku přihlášek míň než loni a na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) přibližně o 300 méně. Naproti tomu Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) hlásí shodný zájem jako v minulém roce. Podobné množství uchazečů jako loni očekávají Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (JČU) nebo Mendelova univerzita v Brně.

Podle mluvčí UJEP Jany Kasaničové letos pokračuje rostoucí zájem o studium v kombinované formě, tedy studium při zaměstnání. "Často jej volí i čerství maturanti, kteří se snaží po maturitě ekonomicky osamostatnit, přičemž při současném nedostatku pracovních sil pro ně není problém najít si i dobře placenou práci. Vysokou školu se pak rozhodují studovat dálkově," uvedla.

Šance na přijetí na většině škol závisí na zvoleném oboru a největší je tradičně u technických, environmentálních a přírodovědných věd. Na řadě oborů ale ani pokles počtu uchazečů neznamená jistotu pro přijetí, protože jsou kapacitně omezeny.

Na UK a Univerzitě Palackého v Olomouci (UPOL) je stejně jako v minulých letech největší zájem o obory všeobecné lékařství, zubní lékařství, fyzioterapie, právo nebo psychologie. Dodatečné přijímací zkoušky budou na UK na všech teologických fakultách, fakultě sportu a tělesné výchovy a také na filozofické fakultě, kde se zájemci mohou hlásit ještě na 20 bakalářských a 42 navazujících magisterských oborů. Vybrat si mohou třeba etnologii, německý jazyk a literaturu nebo východoevropská studia. UPOL přijímá ještě na některé obory teologické fakulty.

Další kola přijímání na vybrané obory k doplnění počtu přijatých studentů vypsalo mimo jiné šest ze sedmi fakult Univerzity Pardubice, šest z osmi fakult UJEP, pět z devíti fakult ZČU nebo pět ze šesti fakult UTB. České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) stále přijímá zájemce na všechny své části kromě fakulty architektury a fakulty informačních technologií.

Největší zájem je podle zástupců škol, které oslovila ČTK, o pedagogické, ekonomické a zdravotnické obory. Ekonomii chce studovat například polovina uchazečů na pražské ČZU. Ekonomie patří také k nejoblíbenějším oborům na univerzitě v Ústí nad Labem, ve Zlíně či v Českých Budějovicích. Na všech třech školách je krom toho velký zájem také o pedagogické obory, které jsou populární i na plzeňské univerzitě. Ve Zlíně se hodně lidí hlásí ještě na marketing a v Českých Budějovicích, podobně jako v Ústí nad Labem, na zdravotnické obory.

Univerzita Karlova využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.