Čeští vědci pomohli s objasněním přechodu života z vody na souš












            ******************************************************************************************

            *
            ******************************************************************************************


            Vědci z Přírodovědecké fakulty (PřF) Univerzity Karlovy v Praze významně pomohli s přečten
            vodní řasy, která je pokládaná za sestru suchozemských rostlin. Mezinárodní tým se řasou z
            odhalil, jak se zhruba před 500 miliony let odehrál přechod organismů z vody na souš.


            Jak řekl člen české části týmu Stanislav Vosolsobě z katedry experimentální biologie rostl
            že evoluce nešla jedinou, nejpřímější cestou, ale vznikala během ní řada „souběžných uliče

            výsledcích výzkumu vyšel v biologickém časopise Cell a PřF o něm informovala v dnešní tisk


            Vědci pod vedením Stefana Rensinga z univerzity v německém Marburgu si k výzkumu zvolili s
            parožnatku. Podle Vosolsobě to byla přirozená volba. „Ve skupinách, které jsou rostlinám n
            vyniká parožnatka tím, že je složitější než všechny ostatní,“ řekl. Parožnatka je podle ně

            celém světě, není ale příliš hojná. „Rozhodně ji nenajdete v každém rybníku. Když ji chce 
            musí do čistého vápencového jezírka,“ uvedl Vosolsobě. Kvůli své biologické příbuznosti bý
            za sestru rostlin. Vědce proto zajímalo, jak to s touto příbuzností vypadá a pustili se do

            genomu.

            Samotný přepis částí genomu provedli experti z Japonska. Další skupiny vědců se poté podíl

            interpretaci vzniklého textu. „Můžete si pro představit jako text, kde jsou uvedená písmen
            informace. Zjednodušeně máte několik stovek milionů písmenek a vyhledáváte v nich ty důlež
            uvedl Vosolsobě. On sám jako bioinformatik hledal v genomu parožnatky části podobné těm, j

            rostlin, konkrétně geny odpovědné za přenos auxinu. To je hormon, který u rostlin řídí růs

            Z genů pro auxin u parožnatek se ukázalo, že tato řasa se od ostatních řas odlišuje, zárov

            přímou předchůdkyní rostlin. „Obě linie se samostatně vyčlenily ze širší skupiny jednodušš
            Vosolsobě. „To ilustruje velmi zajímavý a dříve neuvažovaný trend evoluce, který se dnes v
            častěji, že vývoj nešel jednou nejpřímější cestou, ale spíše bezpočtem různých, často však

            uliček,“ řekl. Z vody na souš

            Ve výzkumu genů parožnatek budou čeští vědci pod vedením Jana Petráška pokračovat. „Zkusím

            mutaci nebo vzít gen z parožnatky a vložit ho do vyšších rostlin, abychom zjistili, zda ta
            zakonzervovaná funkce,“ popsal Vosolsobě.


            Výzkumu zaměřenému na přechod organismů na souš se věnuje v Česku i další skupina vědců. T
            muzea, Geologického ústavu Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy nalezl
            zkamenělou část první suchozemské rostliny z doby před 430 miliony let. Objev publikoval č

            Plants v dubnu.