Lékařské fakulty nešidíme ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima říká: Nedostatek lékařů není naše věc a počty samoplá nebudeme Nemáme peníze, křičí univerzity. Občas ale někdo namítne, že tyto státem podporované insti úplně efektivně, a navíc nereflektují společenskou poptávku, například nevzdělávají dost m Univerzity Karlovy Tomáš Zima odpovídá LN i na nepříjemné otázky. * LN Jste rektorem největší české univerzity, máte pod sebou 17 fakult. Můžete ovlivňovat personální politiku ? Personální pravomoci nemám. Když se měnil zákon o vysokých školách, rektoři o ně usilovali nepovedlo, proti se stavěli jak děkani, tak Rada vysokých škol. * LNMůžete mluvit třeba do toho, kolik lidí má být na lékařských fakultách přijato do česk kolik do placeného anglického? O tom rozhodují fakulty. Univerzita má rozpočet rámcově stanovený ministerstvem školství. abychom měli všude zahraniční studenty, protože to svědčí renomé školy. * LN Na některých lékařských fakultách ale vminulých letech přibývalo platících zahraniční trochu na úkor českých neplatících. A lékaři začínají v nemocnicích hodně chybět. Tak by si je měl stát u nás objednat. Když chybějí železničáři, tak jim zaměstnavatel přis řidiči, také dostanou víc. Za lékaře je zodpovědné ministerstvo zdravotnictví, nikoli univ * LN Teď ministr zdravotnictví nějaké peníze pro lékařské fakulty slibuje. Dva roky už ministerstva říkají, že dají peníze na to, abychom vzali více studentů na medi když je dostaneme letos do června, více studentů můžeme vzít až příští rok a na trhu práce nejdříve za sedm let, spíš později. A o tom, že v nemocnicích chybějí lékaři, ví stát mnoh * LN Vy ovšem také. Ale co já s tím mám dělat? Já nedostanu ani peníze na pokrytí inflace. Nejsem zodpovědný z lékařů, ale za to, aby univerzita fungovala. A musím jejím lidem zajistit alespoň ucházejí * LN Kdo určuje počty přijímaných? Počty studentů projednává fakulta s akademickým senátem dané fakulty. Tuto informaci dávaj která se k tomu vyjadřuje. * LN A vám se líbí počty přijímaných českých studentů na medicínu? Na to vám řeknu, že nechybějí jen lékaři. Je také nedostatek učitelů, třeba pro obory mate * LN Tam ovšem nejde o to, že by univerzity nenabízely dost studijních kapacit, ale o to, není dostatečný zájem. U medicíny se bavíme o studijních kapacitách. Není to jen kapacita studijní, ale také kapacita fakultních nemocnic. U učitelů fyziky a m se zase měli bavit o stálém odkládání povinné maturity z matematiky. * LN Myslíte, že když budete z matematiky maturovat nedobrovolně, rozhodnete se ji pak dob Myslím, že matematika není toxická. A taky myslím, že zrušení maturity z matematiky nebyl * LN Pojďme tedy počítat. Peníze. Ty rozděluje fakultám univerzita, pro jednoduchost bycho rektor. Jak? Rektor návrh předkládá, ale rozpočet schvaluje Akademický senát Univerzity Karlovy a Správ Ministerstvo školství pošle prostředky na vzdělávací a vědeckou činnost podle svých pravid rozdělíme fakultám podle našich pravidel. * LN Jak se liší suma, která by fakultám přišla z ministerstva přímo, od té, která jim při centrální orgány univerzity? Nepříliš. Největší roli hraje v obou případech počet vzdělávaných a náročnost výuky. Ale n Jsou tu ještě výkonové ukazatele, které zohledňují například mobilitu (studijní pobyty v z pozn. red.) nebo vědecké výsledky. Ministerstvo drželo v letech 2015–2016 váhu výkonových procentech. V roce 2017 to skočilo na 10 procent, aby se v roce 2018 vrátilo zhruba na 20 Univerzity Karlovy jim dávají váhu 26–27 procent. * LN Předpokládám, že je třeba oddělit peníze na společné činnosti, konkrétně třeba na fun Kolik má vlastně rektorát zaměstnanců? Samotný rektorát okolo dvou set, asi bych měl říct, že jde o přepočtené úvazky. Připočtete ostatní součásti univerzity, tedy například Ústřední knihovnu, Ústav výpočetní techniky a se z rektorátního rozpočtu financují, je to 380. Ale centrálně se zajišťuje také financová informačního systému, nákup elektronických informačních zdrojů a řada dalších činností pro * LN Dvě stovky lidí na samotném rektorátu se zdá hodně... Zdá se vám to moc? Víte, kolik má univerzita celkem zaměstnanců? Jedenáct tisíc! Na rektor částečně v souvislosti s akreditacemi, částečně s ohledem na digitalizaci, zavádění spisov posílení mezinárodních aktivit a podobně. Společné náklady narostly i o prostředky na ekon systém a technologickou a personální přípravu na ochranu osobních údajů. * LN Ty peníze pro centrální orgány univerzity oddělujete hned, nebo vám je fakulty posíla to dělají například v Brně? Oddělují se hned. Aplatí se za ně například celo univerzitní počítačové systémy, podobně j podpora přípravy projektových žádostí o evropské peníze, fond mobilit či elektronické info které fakulty samozřejmě využívají. Navíc se dalších 130 milionů korun z těchto prostředků ve formě příspěvku na údržbu nemovitostí. Příspěvek fakult na společné náklady na UK se po 15 procenty výše jejich studijního příspěvku. * LN Nemají některé fakulty pocit, že by měly dostat víc? Třeba 1. lékařská si stěžuje, že na oltář univerzity přibližně padesát milionů, což je víc než deset procent z toho, co by šly peníze přímo z ministerstva. Fakulty s vyšším podílem na příspěvku se více podílejí na společných aktivitách. Týká se t fakult, i když nejvíc v tomto smyslu univerzitu podporuje fakulta přírodovědecká a v oblas na vědu zase fakulta matematicko-fyzikální. Pokud se ptáte na to, zda by lékařské fakulty ministerských pravidel rozdělování příspěvku více peněz než podle univerzitních, pak je od v letech 2015 a 2016 byly univerzitní principy nastaveny pro lékařské fakulty výhodněji ne letech 2017 a 2018 naopak lékařské fakulty ztrácely. * LN Proto si zřejmě stěžují. Možná jde i o to, co se do těch čísel počítá. Naše výpočty jsou správné. My jsme poskytli fakultám podklady a výpočty, o které požádaly o nastavení principů. Kromě toho jsme nabídli, že si mohou příslušné výpočty provést samy, našich výpočtů jsme dali k dispozici. * LN Nebylo by namístě tu medicínu prostě finančně preferovat víc? Myslíte ubrat jinde? Kde? * LN Potřebujeme například čtyři stovky bohoslovců ročně? Ve vaší otázce se objevuje špatná informace. Na bohosloveckých fakultách se totiž studuje etika, filozofie i pedagogika. Takže bohoslovců je několik desítek. Kromě toho těch pár bo univerzity opravdu nezruinuje. Od státu dostávají na studenta jen základní sazbu necelých ročně. Lékařská studia jsou dotovaná částkou zhruba třikrát vyšší. A když jsme u toho, kol jednotlivá studia, je tu nebezpečí, že některé obory kvůli nedostatku financí zmizí, napří obory. Když totiž například arabistiku nebo skandinavistiku studuje pět lidí, tak na ně do pětkrát cca 37 tisíc. A z toho máte uživit dejme tomu tři učitele? Univerzita v rámci svýc debatu o nutnosti podpory lékařských a pedagogických studijních programů a způsob jejich p Musí být ale postaven na konsenzu. * LN A co snížit na těch medicínách trochu počet platících studentů? Omezovat zahraniční studenty samoplátce nebudeme. Protože 30 až 40 procent platu učitelů, jde z této anglické paralelky. Aby bylo jasno, jak to funguje. Rozdíl platů mezi lékařem v nemocnici a na lékařské fakultě je více než dvojnásobný a tento rozdíl částečně kompenzuje paralelky. * LN Takhle tam chybějí vzdělávací kapacity. Přitom by jich zase nebylo potřeba moc. Jen p patnáct procent českých studentů medicíny navíc. Něco vám povím. Když jsem byl ještě děkanem 1. lékařské fakulty, přišli za mnou jednou zás království. Oni tam mají tři lékařské fakulty, a protože také mají nedostatek lékařů, uvaž Zjistili, že sice mohou o něco navýšit počet studentů, ale k zásadnímu zlepšení situace by vybudovat ještě další lékařskou fakultu s navazujícími pracovišti. To není vůbec levná zál řekli, že Norské království bude platit studentům studium medicíny na vybraných fakultách * LN Jako že my budeme na svých lékařských fakultách vzdělávat platící studenty ze zahrani studenti budou studovat jinde? Já jen říkám, že možnosti jsou různé. A nedostatek lékařů musí řešit resort zdravotnictví, Možná vás ale potěší, že pro příští rok chceme udělat jeden malý krok, který ještě musíme Akademickým senátem UK. Předpokládáme, že některým fakultám nějakou symbolickou částku „ut tedy zejména těm lékařským, ale třeba i fakultám, které připravují budoucí učitele, přidám budeme pořád opakovat pravdivá slova o tom, že stát na nás – rozumějte na vysoké školy – s rozpočet stagnoval. * LN Trochu přidával. V roce 2013 dostala Univerzita Karlova něco přes 2,6 miliardy, loni letos to je 3,3 miliardy. Přitom populační křivka dost klesá a počet studentů s ní. Letos je to poprvé přes ty tři miliardy. Předtím šlo o směšné částky, které nepokryly infl ne nárůst mezd. Ten ve veřejném sektoru činil 22 procent, u vysokých škol jen cca pět proc že zvýšení pokrylo náklady na energie. Akdyž se podíváte na podíl HDP, který ČR dává na vy dokonce klesal. V letech 2008 až 2010 šlo na české vysoké školy 0,66 až 0,68 procenta HDP, až 2017 dokonce jen 0,45 až 0,47 procenta. * LN Nedá mi, abych se na závěr nezeptala, jestli je to s těmi penězi pro vysoké školství špatné, když se nedávno ukázalo, že děkanka jedné fakulty Českého vysokého učení technické veřejných prostředků ročně miliony. Je nutné říci, že se jedná o případ jedné děkanky jedné fakulty na jedné veřejné vysoké šk příběh znám trošku z médií a samozřejmě jsem se i informoval. Problém má několik rovin. St plat vysokoškolského učitele skládá z několika částí. Je to samozřejmě stanovená mzda včet ohodnocení a rizikových příplatků. Dále k tomu přicházejí odměny. Ty na Univerzitě Karlově dvakrát ročně v závislosti na hospodářském výsledku dané fakulty, respektive univerzity. V učitelé mohou být také zapojení do mezinárodních či národních projektů, kde mají část úvaz Pokud jde o evropské projekty, může jít i o vyšší částky. A dalším aspektem může být i to, mají komercionalizovat své výsledky, spolupracovat s průmyslem a s veřejnou sférou. Tyto p prospěch a finance jak pro univerzitu, tak přirozeně i osobám, které se na nich podílejí. ty odměny relativně zajímavé.