Máme se dobře, buďme optimističtější ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Česká společnost je pestrá a daří se jí dobře. To s sebou může nést menší zájem občanů o v je velká škoda, říká rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.Silnější zapojení společnosti do bych určitě přivítal. Například v současné snaze některých politiků nastolit diskusi o naš EU, ve které se objevuje řada lží, by měl být hlas veřejnosti slyšet. Dopady takového krok každého z nás, míní rektor Zima.Ten navštívil v minulých dnech zlínský region, kde se setk se studenty Gymnázia Lesní čtvrť ve Zlíně, prohlédl si technologické a inovační centrum Un Bati, diskutoval se zdravotními sestrami o změnách v systému vzdělávání nelékařských profe poobědval s významnými podnikateli a zaměstnavateli Zlínského kraje. * Před několika dny se napříč zemí uskutečnila akce určená na obranu společenských a ústav České republice. Měla vaši podporu? Studentské aktivity byly a jsou pro naši společnost i demokracii velmi důležité a mají moj Poslední studentskou demonstraci z poloviny března vnímám jako upozornění na ústavní princ nutné v naší zemi ctít a respektovat. * Vadí vám, že vláda Andreje Babiše nemá podporu sněmovny? Nepovažuji to za nijak ojedinělé, například v sousedním Německu trvalo Angele Merkelové se roku. I v naší zemi je potřeba jednání odbrzdit a dojít k vládě, která bude mít plný mandá * A že je premiér v demisi trestně stíhanou osobou? Je potřeba ctít presumpci neviny a počkat na soudní rozhodnutí. Trestní stíhání předsedy v samozřejmě vždy nepříjemná věc. * Jak vnímáte myšlenky o možném vystoupení ČR z unie? Politické hrátky s tématem našeho vystoupení z Evropské unie považuji za nezodpovědné a ne mi, že se v argumentech, které se uvádí pro vystoupení, veřejnosti lže a vede se velmi nep Naše ekonomika, která je nyní ve velmi dobré kondici, je plně závislá na exportu. Více než vývozu se uskutečňuje do zemí EU, neplatí se žádné clo. A když nyní někdo tvrdí, že se po zavede clo dvě až tři procenta a cenu výrobků či český odbyt to nijak neovlivní, tak prost nemluvím o dopadech na zaměstnanost, cestování, ale také úroveň vzdělávání, kde máme i dík řadu mezinárodních programů a projektů. Dopady našeho vystoupení z EU by poškodily drtivou společnosti. * Má ČR optimální počet vysokých škol? Myslím, že stávající síť i počet veřejných vysokých škol je stabilní a podle mne v dohledn nová nevznikne. Trendem je, aby se školy profilovaly do oborů, ve kterých jsou silné. Např jedná zejména o specializace zaměřené na zpracování materiálů. * Je titul jako titul? Tedy, jak moc záleží na tom, na které vysoké škole ho získáte, zda veřejné? Výběr vysoké školy je pro vaši další profesní dráhu a uplatnění důležitý. Záleží vždy na k programů, odborném zázemí, mezinárodním přesahu školy. Je zřejmé, že absolvování například Karlovy, která je po Akademii věd druhou nejvýkonnější vědeckou institucí v naší zemi, ský větší naději na uplatnění, než například diplom z menší soukromé vysoké školy. * Ptali se vás na to i třeba studenti zlínského gymnázia? Ano, zajímali se o postup přijímacího řízení, specifika jednotlivých oborů, možnost studia stáží. Diskuse byla velmi příjemná, velké množství studentů zlínských gymnázií podává každ právě na Univerzitu Karlovu. Potěšilo mě, že řada z nich plánuje studium na lékařské fakul v budoucnu kolegové. * Jako lékař a špička ve svém oboru jste svůj první lékařský titul získal před přibližně 3 si, že je studium stejně náročné jako tehdy? Základy studia medicíny budou vždy stejné, lidské tělo se nijak dramaticky nemění. Co proc změnou, jsou nové technologie, vědecké objevy a inovace metod a postupů léčby. Velká změna v možnostech vzdělávání, cestování, mezinárodních kontaktech a výměny informací s těmi nej univerzitami a předními odborníky. Takové možnosti jsme v době mého studia neměli. * Postrádáte něco u současných studentů? Možná širší vědomostní rozhled. Právě nové technologie paradoxně někdy odvádí studenty od získávat. V době internetu mají často pocit, že tam vše najdou. Jenomže řada informací na falešných, neúplných, zavádějících.. * Měli by tedy více znát? Každý člověk by měl mít robustní základy vědomostí, na kterých může stavět a snáze pak roz nepravdivé. Daleko jednodušeji pak bude čelit tzv. fakenews a konspiračním nesmyslům, kter zaplavují veřejný prostor. * I vzhledem ke svému společenskému postavení musíte být aspoň trochu vizionář. Co bude po medicínského hlediska možné za 20–30 let? U člověka budeme schopni již po narození či v průběhu těhotenství identifikovat geny a pře onemocnění. Ke komplexnímu vyšetření bude stačit jen kapka krve. Léky budou více cílené na pacienta, například u onkologických či neurologických chorob. Navíc účinnou látku budeme s třeba nanovozítek dopravit do postižené tkáně tak, aniž by poškodila okolní zdravé. Budou dokonalejší materiály pro náhradu končetin, sluchu či dokonce zraku. * Jaký vědecký objev zaujal v poslední době právě vás? Zaujaly mne objevy spojené s rozvojem genetiky a molekulární biologie, především tzv. meto té dochází k úpravě genetické informace a tím následně v budoucnu k možné daleko účinnější onemocnění. * Řada lidí na současnou dobu nadává. Jak to vidíte vy? Navštěvuji nejen řadu regionů v naší zemi, ale také řadu zemí po celém světě, takže mohu p jinde porovnávat. Myslím si, že ne vždy si dostatečně vážíme toho, jakou máme v naší zemi vysokou zaměstnanost, úroveň veřejných služeb včetně bezpečnosti, lékařské péče či vzděláv trochu více optimismu a pozitivnějšího přístupu namísto řešení zbytečností. V REDAKCI DENÍKU. Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., Dr.h.c. (1966) je známý český lékař a bio 1999 je přednostou Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN. V l byl děkanem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Od února 2014 je jejím rektorem.