TOMÁŠ ZIMA: V týmu vás kývači nikam neposunou, chytřejší pomohou ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Lékař, vědec, vysokoškolský profesor, dvojnásobný rektor Univerzity Karlovy a také šéf Čes rektorů Tomáš Zima reprezentuje to, čím se každá země pyšní, totiž vzdělanost, nejbystřejš a kontinuitu hodnot. Na prahu jubilejního roku Deník s Tomášem Zimou hovořil i o tom, proč bohatství v České není obecně vnímáno jako to, co bychom měli pěstovat a opatrovat, ale na cizorodého, čím je možné opovrhovat. Pohrdání intelektuály a kritickým myšlením patří do v politika, jak ukázaly sněmovní i prezidentské volby. * Po skončení souboje o Hrad všichni čekali na první kroky staronového prezidenta republik který slíbil, že bude „poněkud pokornější, méně sebevědomý a vstřícnější vůči názorům lidí názory“. Místo vstřícného gesta ale přišla sprcha, když oproti zvyklostem nejmenoval osobn veřejných vysokých škol. Jak jste to vnímal? Zaskočilo mě to, protože ještě týden předtím jsme dostali informace z kanceláře pana prezi (tj. 30. ledna 2018) se máme dostavit k předání jmenovacích dekretů na Pražský hrad. Převz rukou nejvyššího ústavního činitele je nejen dlouhodobá tradice, ale především se tímto sl symbolicky vyjadřuje podpora a respekt k hodnotám, které v naší zemi vysoké školy vytvářej Proto jsme se na to samozřejmě těšili, je to pro každého rektora mimořádná životní událost slavnostní ceremoniální charakter. V pondělí odpoledne jsme tak byli poněkud překvapeni, k zpráva, že nám dekrety předá ministr školství. * Hradní mluvčí Jiří Ovčáček ovšem uvedl, že rektoři zbytečně rozvířili neexistující aféru nebyli na Hrad pozváni. A vidíte, to je právě otázka, kdo to zlo rozviřuje. Myslím si, že to není pan prezident Ze jeho rádci a konkrétně bych jmenoval pana Ovčáčka. Neznám hierarchii Pražského hradu, ale Kancelář prezidenta republiky je fungující úřad, který normálně pracuje. Jestliže vám někd eventuálně pošle potvrzující e-mail, tak asi Hrad něco připravoval. A pokud odbor A neví, nebo C, není to záležitost rektorů. * Nešlo spíš o jednoznačný políček prezidenta Zemana reprezentantům té části společnosti, pravděpodobně ve volbách nefandila? To je přesně spekulace, která může přilévat olej do ohně. Samozřejmě panu prezidentovi do přijít, mohl být indisponovaný. Kdyby se ale k tomu Hrad postavil čelem a řekl pravdu, ted prezident unaven, nebo má jiný program a dekrety předá ministr školství, každý by to pocho tím, že jsme nebyli zváni a že si vymýšlíme, ačkoli důkazy hovoří o opaku, to je nečestný * Vy osobně to nevnímáte jako pokračování války Miloše Zemana s představiteli univerzit, k let nezve na oslavy 28. října na Pražský hrad? Samozřejmě to tak vnímat lze. Minulý týden jsem měl chřipku s teplotou a v tomto stavu jse funkce tři nové děkany. Jistě by kolegové pochopili, kdyby mě zastoupil některý z prorekto jsem se vitaminy a paralenem, abych mohl odjet do Plzně, jít do Týnského chrámu i do auly otázka priorit. * Právě. Soupeřem Miloše Zemana byl profesor Jiří Drahoš, představitel akademické, intelek sféry. Nechtěl vítěz voleb negativním gestem vůči rektorům naznačit, že toto není část čes na kterou by se primárně obracel? Může to tak být, ale s panem prezidentem jsem nemluvil, jeho názor neznám. A výroky pana O nehodlám. Když se podíváte na výsledky voleb, nelze udělat jednoznačnou dělicí čáru. Nemůž že všichni akademici, vědci a vysokoškolsky vzdělaní lidé volili Jiřího Drahoše. Myslím, ž preferencí je mnohem pestřejší. Navíc vůbec nevidím mezi akademickou sférou a ostatními sp vrstvami nějakou propast. Řada z nás se zcela běžně setkává s lidmi v malých vesnicích po normálně spolu komunikujeme, potřebujeme se. Společnost by podle mě neměla být polarizován kdo jakého dosáhl vzdělání. Hluboce si vážím každého člověka, který dobře ovládá svou prof profesorů by nezvládla to, s čím si díky šikovným rukám poradí lidé se základní školou. Ob dokážou vytvořit krásné věci, což mnozí z nás akademiků prostě neumí. Každý člověk má svoj v ní být úspěšný, ať je to zedník, instalatér, zemědělec nebo profesor na vysoké škole. Je rozvoji společnosti je stejně hodnotný. Nesnažme se vyvolávat konflikt, spíš hledejme to, a na tom to stavme. * To nepochybně podepíše každý občan České republiky. V době, kdy si připomínáme 100. výro republiky a častěji se obracíme k roli T. G. Masaryka, ovšem nelze nepřipomenout, že právě prezident se obklopoval elitou národa, vyhledával společnost akademiků, spisovatelů, novin Miloš Zeman nedělá a neradí se třeba s představiteli univerzit? Vždycky záleží na konkrétním člověku, jaký si postaví tým. Odvíjí se to od jeho vize a kon mohu říct, že mi vždycky vyhovovali lidé, kteří jsou v některých oblastech chytřejší, prot pomoci. A stejně důležité je mít tam osobnosti, které se nebojí říct kritický názor. Kývač neposunou. A do třetice je zásadní umět prorazit bublinu, v níž žijete, opustit kruhy tvoř lékaři, profesory umění, farmacie, kvantové fyziky či pedagogiky a setkávat se s lidmi, kt v posluchárnách a knihovnách tráví na fotbalovém hřišti nebo v hospodě. Teprve pak dostane společnosti, celou mozaiku názorů, zkušeností, pohledů a osudů. * Nestálo by za to za lidmi jezdit nějak systematicky, vědomě propojovat zdánlivě neharmon Máte pravdu, myslím, že je důležité a potřebné, aby každý z nás v rámci svých možností při příkopů. Silní a úspěšní můžeme být jen společně. Já se v průběhu tohoto roku chystám více různých částí naší země. Čekají mě tam mnohá odborná a pracovní jednání, ale těším se, že diskutovat s občany o tom, jak vnímají otázku školství a vzdělávání u nás, jak by vysoké š přispívat k novým poznatkům. Chci získat také názory na to, co by se občané rádi dozvěděli vědecké objevy, jež by jim pomohly v každodenním životě, od nás očekávají, . * Co říkáte tomu, že se stále víc představitelů akademické sféry snaží uplatnit v politice zasedá několik profesorů, o Senát se nyní bude ucházet rektor Masarykovy univerzity Mikulá si, že je to předstupeň jeho prezidentské kandidatury? To nevím, ale je samozřejmě logické, že z této sféry se rodí i prezidenti. Profesorem byl Masaryk, ale také Václav Klaus. Lidé z akademických kruhů běžně působí ve veřejných funkcí předpoklady jak díky odborným znalostem, tak zkušenostem z řídící oblasti. Pokud vidíme, ž vstupují manažeři, majitelé firem, finančníci, tak je dobré si uvědomit, že rektoři stojí týmů desetitisíců studentů a pedagogů. Nijak mě tedy nepřekvapuje, že právě oni se ucházej ať už v regionech, nebo na celostátní úrovni. Beru to jako žádoucí trend kultivace společn * Vy se do politiky vstoupit nechystáte? Plně se věnuji Univerzitě Karlově, kde jsem byl podruhé zvolen rektorem, a také snaze zlep českého vysokého školství a vědy. S tím je spojena řada jednání a spoluvytváření politiky oblastech. Samozřejmě se budu vyjadřovat k aktuálním otázkám života u nás i v zahraničí. * Předsedáte České konferenci rektorů, takže jistě máte představu o tom, kam by se mělo če školství ubírat. Co říkáte názoru profesora ČVUT Michala Pěchoučka, že české univerzity tr zapouzdřeností, kdy se recyklují stále stejní pedagogové, přednášky, paradigmata? Prostupnost se světem by jistě mohla být větší. Mne těší, že na Univerzitě Karlově stoupá zahraničních studentů, dnes je to kolem 18 procent, a podotýkám, že pouze třetina jsou Slo jsou Němci, Američané, Portugalci, Rakušané, Ukrajinci. Celkem jsou to mladí lidé ze 110 z je podíl menší, kolem osmi procent. Je to dáno možnostmi ohodnocení. Teď máme nový nástroj operačního programu VVV, který podporuje příchod zahraničních týmů. * Jaká je vaše ambice tady na univerzitě? Kdyby každý rok stoupl počet zahraničních studentů o půl až jedno procento, bylo by to dob univerzitách zvučných jmen se podíl zahraničních učitelů pohybuje kolem 25 procent, tam by směřovat. U studentů by to mohlo být i více. Přijímat zahraniční kapacity ale nesmí být sa přijede jeden profesor, který tu působí osamoceně, není to tak přínosné jako v případě cel třemi lety jsme v rámci podpory vědecké činnosti zřídili na UK program Primus, který se za na vytváření skupin kolem kolegů ze zahraničí. Máme radost, že dva už získali ERC granty, prestižní záležitost. * Michal Pěchouček říká, že na zahraničních technických univerzitách se hodně experimentuj a málo učí, protože dnes už přednášky nejsou jediným nositelem předávání poznatků. Osobnos a jeho vědecká činnost tam hrají daleko větší roli než frontální výuka, která převažuje u zkušenosti říkáte? Na Univerzitě Karlově je to samozřejmě velmi pestré. Klademe důraz na práci v menších skup seminární výuku. Osobně nejsem příznivcem módního trendu, kdy se výuka smrskává na prohlíž v prezentacích, chození po povrchu, aniž by se šlo do hloubky oboru, hlavně aby se žáci a nestresovali povinnostmi a známkami. Vlastně by se měli učit to, co chtějí, protože sami v ně nejlepší. A také si všechno, co potřebují, mohou nastudovat z internetu. Jisté je, že v současné době informacemi spíš zahlceni a měli by se učit je třídit. Ale to nelze bez toho alespoň rámcově naučili. Teoreticky bychom na to mohli rezignovat a říct, že po rozšíření studenty nemuseli nic učit, že si s nimi budeme jen velmi plytce o něčem povídat. Vždyť př bude v roce 2045, tak jak je můžeme na tu dobu připravit?! * Není to pravdivý argument, protože my skutečně nevíme, kam se svět za 25 let vyvine? Zdánlivě. Musíme studenty připravit na to, že některé obecné principy jsou pořád stejné. A dostat do hlavy i do těla. Fotoaparát za první republiky vypadal samozřejmě jinak než dnes princip je pořád stejný. Studenty je třeba velmi důsledně naučit obecné principy, třídit i s nimi pracovat. A také vést je k adaptačním schopnostem. Naše generace vyrůstala bez počí jsem viděl na ústavu někdy po roce 1990, vkládaly se tam floppy disky s pamětí 1,4 a progr a dnes s počítačem kreslíme, modelujeme, rýsujeme. Museli jsme se s tím vyrovnat a přizpůs dokázali jsme to jen proto, že víme, jak s těmi informacemi zacházet a využívat je. * Není tím spíš důležitější už od středních škol cvičit děti v kreativitě, základních mate logických funkcích, v čemž máme velký deficit? A víte proč? Protože se řeklo, že matematika je špatně. Zájem o ni poklesl z toho důvodu, povinná maturita z matematiky. Děti si pak logicky řekly, že ji nikdy nebudou potřebovat, přestaly učit. Člověkje tvor líný a co dělat nemusí, nedělá. Pokud to někdo po žákovi nech to moc nebaví, učit se to prostě nebude. Matematika je tréning logiky a vycházejí z ní dvě oborů. Technický rozvoj, architektura, vše stojí na matematice, ale stát rezignoval na to, povinnou součástí maturitní zkoušky. * Už ne, od roku 2021 ji zase zavádí. Ještě ji nezavedl. Jen to oddálil o tři roky, aby se žáci nestresovali. Uvidíme, zda se to Kdyby se ale někdo podíval na maturitní otázky, tak se o stresu vskutku mluvit nedá. Můj s víceletého gymnázia dělal cvičně maturitní test z angličtiny a dvě třetiny třídy ho zvládl roky do maturity. Nároky jsou hodně nízké. * Na matematice a cizím jazyku se shodujeme, ale co další požadavky jako tvůrčí myšlení, p schopnost argumentovat? Nebudou mladí lidé v 21. století potřebovat daleko víc tyto dovedn zřejmé, že už nevystačí s jednou školou a jednou profesí po celý život? Určitě na to musí být připraveni. Proto také říkám, že žák na středním stupni by měl mít v širokou škálu základů vzdělání, zeměpis, i když ho nebaví, dějepis, i když ho nebaví. Tím všeobecný přehled, což mu umožní snadněji přecházet nejen z profese do profese, ale také s zvoleném oboru. Jsem pro kvalitní obecné vzdělání, ale samozřejmě není nutné dogmaticky vy typu jestli někdo podepsal v 17. století smlouvu ráno nebo odpoledne. Kreativita musí vych gruntu, znalost tam musí být. Soft skills, tedy lehké dovednosti, se nesmějí stavět nad zn Musejí s ním být v symbióze. My si teď tady můžeme říct, že napíšeme esej o tom, jak se má kosmická raketa. Vy jste o tom určitě psala, já jsem o tom někde četl, otevřeme si Wikiped do jedné knížky a napíšeme článek, jak postavit raketu. Možná se to 80 procentům obyvatels protože to bude čtivé a veselé, ale člověku, který to opravdu umí, budou vstávat hrůzou vl neboť naše znalost o stavbě raket je plytká, byť jsme oba kreativní a umíme spolupracovat dnešní společnost staví na odiv spíš povrchnost než fundament. Ale bez něj se neobejdete, fungovat tvořivě. * Zní to logicky, tak proč to nefunguje? U nás je to vždy takové kyvadlo. Jeden extrém bylo školometské biflování a ten druhý přich módou nic se neučit, jen si povídat a při tom mimochodem vymyslet třeba raketoplán. Byl by se kyvadlo vrátilo doprostřed a kreativní, sebeprezentační dovednosti byly v harmonii s ši získaným na základních a středních školách. Když budete mít hluboké znalosti, ale nebudete tvořivě a působit v kolektivu, neuplatníte se, což platí i naopak. * Jak se tento váš základní postoj projeví v příštích čtyřech letech, kdy i Univerzita Kar nový způsob institucionální akreditace? V tuto chvíli společně s fakultami pracujeme nad přípravou nových směrů a jejich propojová let by všechny obory na UK měly projít schváleným způsobem akreditace podle novely vysokoš * Pomůže zmíněný prvek vysokému školství k vyšší kvalitě? Určitě ano, univerzity dostaly do rukou nástroj, aby mohly lépe a flexibilně se studijními pracovat. Nestačilo by to ale bez zajištění financí. Letošní rok je po mnoha letech první pro viditelné zvýšení prostředků. Podobné navýšení je ale nutné minimálně po dobu tří let, dostali na průměr zemí OECD. Druhou podmínkou je zaměření na vědní obory, v nichž můžeme b konkurenceschopní. Vedle toho pak musíme rozvíjet nové progresivní směry i společenské věd svět je ve velkých turbulencích. *** „Přijít s tím, že jsme na Pražský hrad nebyli zváni a že si vymýšlíme, ačkoli důkazy hovoř nečestný postoj.“ „Osobně nejsem příznivcem módního trendu, kdy se výuka smrskává na prohlížení snímků v pre KDO JE PROF. MUDr. TOMÁŠ ZIMA, DrSc. m Narodil se 2. července 1966, absolvoval Fakultu všeobecného lékařství UK a manažerské st Od roku 1999 vedl Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN, je pr lékařská chemie a biochemie. m V letech 2005–2012 byl děkanem 1. lékařské fakulty UK. m V zvolen 508. rektorem Univerzity Karlovy v Praze, loni funkci obhájil. Tomáš Zima stojí už České konference rektorů. m Je ženatý a má dvě děti.