Nadílka osmi miliard má pachuť ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Ministerstvo školství nově doplnilo dvacítku štědře podpořených excelentních vědeckých tým však nešetří kritikou. PRAHA/BRNO Výzkum infekčních nemocí, kyberbezpečnosti, leteckých technologií, léčiv anebo témata pětice elitních vědeckých projektů, které ministerstvo školství doplnilo na „seznam připravované výzvy Excelentní výzkum. Jak už LN před měsícem psaly, první patnáctka získala 5,2 miliardy korun, přičemž nová pět dostane téměř tři miliardy. „Doporučeno k financování je dvacet projektů za 8,066 miliardy korun,“ sdělil LN Václav Ve pro strukturální fondy. Nejdražším projektem z celé dvacítky se stal projekt Fyzikálního ú věd, respektive jeho superlaserového centra ELI v Dolních Břežanech, které může v příštích dotací 1,28 miliardy korun. „Umožní nám to i rozšíření systémů,“ říká manažer ELI Roman Hvězda, dle nějž jde o důležit laserové vědy. Připomíná ovšem, že na projektu jeho tým pracoval už od jara 2016... a schv teprve teď. Do soutěže se přihlásilo přes sto vědeckých skupin. Za první dvacítkou nyní zů „náhradních“. Mají ještě šanci? „Ze zásobníku mohou být projekty podpořeny, pokud se uvoln a to buď z důvodu odstoupení některého ze žadatelů doporučených projektů, nebo v případě u na danou prioritní osu operačního programu z jiných výzev,“ říká Velčovský. Úspěchy UK a Akademie věd Nejvíce zabodovala Akademie věd s pěti „zářezy“, za ní následuje Univerzita Karlova (UK) s „Především máme radost z úspěchu UK – získali jsme čtyři projekty. Pro filozofickou fakult velký impulz pro rozvoj humanitních a společenskovědních oborů, další skvělé projekty budo parazitologové z přírodovědecké fakulty, farmakologové z Hradce Králové a lékaři spolu s b sdělil včera LN rektor Tomáš Zima. „Je ale škoda, že se při vyhlašování a hodnocení tak velké výzvy nevyužily zkušenosti, jež vědeckých projektů u nás i ve světě máme. Proces podávání žádostí byl opět neuvěřitelně pr byrokratický, nevyužilo se toho, že šlo o dvoukolovou soutěž a už v prvním kole se žádaly přihlášky s detaily, které žadatelé v té době nemohli znát, kvalita zahraničních posuzovat nimi vzbuzovaly pochybnosti,“ dodává Jan Konvalinka, prorektor UK pro vědu. „Výsledky hodnocení mohly být bohužel zkresleny netransparentním a diskriminačním způsobem přistoupil k přezkumným řízením u projektů, u nichž si žadatelé oprávněně stěžovali na zje věcné chyby oponentů,“ míní Adam Petrusek, proděkan Přírodovědecké fakulty UK. V některých tím paradoxně ztratily i body, přičemž rozdíly jsou těsné. S kritikou nešetří ani zástupci Masarykovy univerzity, jež získala jediný projekt. Prorekt Dvořákovi se nezdá nastavené hodnocení excelence – včetně úřednických požadavků na „plánov což lze ve vědě těžko. „Výsledek hodnocení pak asi odpovídá jeho ,kvalitě‘. Na špici sezna nejlepších a slabších vědeckých pracovišť a stejně tak na konci. Trochu to připomíná náhod více než osmi miliard korun,“ řekl Dvořák. Sama Masarykova univerzita si interně mapuje excelenci, leč po hodnocení ministerstvem prý chybně... „Excelentní věda asi neznamená špičkové objevy, publikace, licence, patenty či p a granty typu ERC, ale něco jiného. Mohu říci, že to je jedno z největších rozčarování, kt sametové revoluce v české vědě zažil,“ tvrdí Dvořák, člen vládní rady pro výzkum a vývoj. *** Pětice doplněných projektů Ministerstvo školství nejprve koncem listopadu rozdělilo patnác miliardy korun na excelentní výzkum, nyní z fondů přidalo pěti „vyvoleným“ skoro tři milia záměry: * 184,1 mil. Kč Univerzita Karlova: Centrum výzkumu infekčních onemocnění * 976,8 mil. Čes technické: Centrum pokročilých leteckých technologií * 197,5 mil. Kč Masarykova univerzita: Centrum excelence pro kyberkriminalitu a kyberbezpe mil. Univerzita Karlova: Zvýšení účinnosti a bezpečnosti léčiv a nutraceutik * 1284,3 mil. Fyzikální ústav Akademie věd: Pokročilý výzkum s využitím částic vytvořených