Tajemství egyptského písku ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Sluneční žár, prach, písek, spousta potu, shon. To je práce českých egyptologů, žádná roma ohlásili další výjimečný objev. Našli chrám, který se pod pískem schovával 3 300 let. Celý jen na pár týdnů. Před několika dny chrám slavného faraona Ramesse II. opět zcela zasypali je mnohem líp. Jedno arabské přísloví říká, že trpělivost je krásná. A čeští egyptologové projevili fasci trpělivost. Už před pěti lety narazili v Abúsíru těsně pod písečným povrchem na něco, o če jasné, že to bude výjimečným objevem. Nebylo pochyb: našli celý starověký chrám. Odkryli h „Samozřejmě jsme byli netrpěliví,“ vysvětluje vedoucí expedice Miroslav Bárta. „Ale tehdy s tím, že objevíme tak velký chrám, takže jsme měli na seznamu naléhavější věci. Museli js rozpracované hrobky, proto jsme odkrytí chrámu odložili.“ Než se vědci k chrámu po letech vrátili, objevili několik dalších hrobek. Ohromili svět ná velkých souborů kamenných soch v komplexu kněze Nefera a princezny Šeretnebtej zhruba z 24 Kristem. Dokončili výzkum záhadné hrobky hodnostáře z doby třetí dynastie, který mohl slou Džoséra, a právě tento úředník měl jižně od své hrobky jámu, v níž byl zhruba dvacet metrů člun. Tento objev nyní Miroslav Bárta představoval s kolegou z Texaské univerzity v Austin chybějící článek mezi staršími a novějšími technologiemi stavby lodí ve starověku. Po prav unikátnost objevu spočívá v tom, že jde o nejstarší kompletně dochovaný člun ze starověkéh NENÍ TO HROBKA Je září a egyptologům na české koncesi v Abúsíru začíná nová archeologická sezona. Stále j čtyřicetistupňová vedra a práce není extra příjemná. Pouští zní klapot motyk, klepání klad fotoaparátu. Čeští vědci spolu s egyptskými dělníky konečně odkrývají celý chrám Ramesse I ještě nevědí, jak slavné jméno ke svému objevu přiřadí. „Teprve letos jsme se dopracovali k tomu, že známe faraona, který nechal chrám postavit. J jsme našli na fragmentech reliéfů. Můžeme odhadovat, komu byl chrám zasvěcen, nejspíš slun bohyni Hathoře a pravděpodobně taky panovníkovi,“ říká Bárta. Už před pěti lety se povedlo objevit severní, tedy zadní část chrámu. „Našli jsme velkou o místo, kde pravděpodobně stály tři kultovní kaple a velký otevřený dvůr. Po několika týdne tedy věděli, že nejde o další hrobku nebo osídlení, ale skutečně o větší chrámovou struktu totiž své typické architektonické prvky. Obvykle je pravoúhlého půdorysu, orientovaná seve část je plná, vysypaná stavebním materiálem, nebo obsahuje místnosti postavené tak, aby sl kultu majitele hrobky. Jsou tam šachty, které vedou do pohřebních komor, a podobně. Nic z nového objevu nebylo.“ Už tehdy vědci na základě různých nálezů poznali, že stavba je z doby 19. dynastie. Letos několika letech plánování vrátili s cílem dokončit výzkum chrámu. Chrámový komplex, ukrývající se jen těsně pod písečným povrchem, má 32 x 51 metrů. Byl v n skladištní budovy a na konci dvora schodiště nebo rampa, kudy se vstupovalo do vyvýšené ka se třemi místnostmi. Areál není tak dobře dochovaný jako třeba chrámy v Luxoru a Karnaku, pozdějšího rozebírání stavebního materiálu. „Nicméně historicky a archeologicky jde o unikátní objev z mnoha důvodů,“ vysvětluje Bárta nachází v pohřebišti, kde nemá co dělat. Jde o chrám Ramesse II., který jinak není znám tě nikde na pyramidových polích. A velká záhada je i to, že chrám je orientován jihovýchodně- směrem, a ne do světových stran, což bylo ve starém Egyptě vždy zásadní. Pro všechno musel nějaké důvody, třeba politické. To se teprve ukáže,“ naznačuje, čím se budou vědci zabývat PRO ODOLNÉ POVAHY Je pět ráno, maximálně půl šesté a čeští egyptologové v domku pronajatém od egyptského min památky vstávají. „Dřív jsme dojížděli pětadvacet kilometrů z Káhiry, na naší ambasádě mám Kvůli příšerné dopravě už to není možné. Proto bydlíme dva kilometry od Abúsíru,“ vysvětlu Bárta. V šest hodin je snídaně, o tři čtvrtě hodiny později se odjíždí na lokalitu a od se pracuje. „To je oficiální rozmezí, kdy můžete pracovat.“ Každý má svůj úkol. Archeologové jsou na výzkumu a fotí či kreslí, lidé, kteří se zabývají zpracovávají, na místě bývá i profesionální fotograf. Prakticky pořád přijíždějí na kratší jiných oblastí, technici i přírodovědci. Například geofyzici několik let systematicky mapo pod povrchem pouště. Pracují i restaurátoři a kvůli jejich chemikáliím se do hrobek někdy „Tenhle blázinec skončí ve dvě, ve čtyři je hlavní jídlo, pak otevřeme počítač a buď zprac z výzkumu, plánujeme, máme poradu, kde si říkáme, kdo co bude další den dělat, nebo sháním chybějí k práci. Do toho vstupuje administrativa a různé úkoly z domova,“ říká Miroslav Bá to běží šest dní v týdnu. V pátek, den oficiálního volna, jsme v Káhiře, věnujeme se nákup schůzkám. Po dvou- až tříměsíční expedici v takovém tempu a horku, písku a prachu toho mát práce není pro slabé povahy.“ Však k ní Egypťané kdekoho nepustí. Na studentskou brigádu můžou romantičtí nadšenci rovno archeologickou lokalitu vás pustí, jen pokud jste součástí expedice, a k tomu je potřeba j jednak bezpečnostní prověrka tamních úřadů. Abúsírské pohřebiště králů je pod silnou polic protože je to památková zóna, vstup je kontrolován a od vesnice je oddělena zdí. Česká koncese s rozlohou dva krát jeden kilometr je obrovská. Na jednom místě vidíte jen h jinde je navátý kopeček, o kousek dál zkamenělina, která vypadá jako nějaká zídka. Pro lai probarvený pouštní terén. Čeští egyptologové v Abúsíru ho ale „čtou“ jinak a vědí, že pod povrchem jsou tisíce let s neodkryté poklady. Původní odhad už mají dokonce potvrzený, protože díky satelitnímu snímk s geofyzikálním průzkumem získali poměrně detailní obraz toho, jaké objekty písek nejspíš jsou velké. „Přesto nikdy nevíte dopředu, co přesně vykopete.“ MOTYKY A KOŠÍCI Českým egyptologům pomáhají egyptští dělníci. Jsou jich desítky, dohlíží na ně takzvaný re a vědci jim někdy přezdívají motyky a košíci. První kopou, druzí nosí suť na výsypku. Zatí zatím nemají příliš zkušeností z terénu, motyky už musí něco znát, aby například nerozkopl zeď uvězněnou v písku. A jen ti nejzkušenější pomocníci dostanou i štěteček a jiné malé ná nálezy. Reis všechny vesnické dělníky najímá, ručí za ně, organizuje jim práci a dohlíží na ni. Po pracovali pro naše vědce jako reisové bratři Tallál a Ahmad, oba už zemřeli. „Bohužel v je této profesi nikdo nepokračuje. Máme nového reise, který není vůbec špatný, ale kvalit Tal dnes široko daleko nikdo nedosahuje.“ Abúsír je vesnice s asi padesáti tisíci obyvateli. Ano, na egyptské poměry je to vesnice. Káhiry v úrodném nilském pásu. Hned na jejím okraji však začíná poušť a právě tady čeští e pracují už šesté desetiletí. Trávit ve vesnici po večerech volný čas, to ale moc nedělají. jít projít, ale vlastně to není nijak příjemné. Jako cizinec jen budíte pozornost, místní zvyklí. Ale letos kolegové objevili kavárnu s vodními dýmkami, takže se těším, že se tam t Miroslav Bárta. České expedice mají jarní a podzimní sezonu, vědci se po dobu každé z nich střídají podle Egyptě zrovna potřeba. I egyptologové mají různé specializace, někdo je archeolog, někdo e jazyk, jiný studuje náboženství a podobně. V domku u Abúsíru jim nechybí čisté zázemí s ko internetem. Jejich stravou je místní kuchyně, a jak říká Miroslav Bárta, už jsou domestiko Pohřebiště králů Abúsír se vyvíjelo tři tisíce let. Odráží většinu dějin staroegyptské civ patří k nejdůležitějším nalezištím. Když egyptologové odkryjí objekty, které nejsou dobře nutných rekonstrukčních nebo restaurátorských zásazích je často zase zasypou. To se stalo Ramesse II. „Pod povrchem je těmto památkám nejlépe. Je to případ i toho člunu, který jsme objevili. V nešlo o člun, ale o jeho otisk, dřevo bylo rozpadlé na prach, proto nám jeho výzkum trval účastnila se ho spousta lidí včetně odborníků na starověké stavby lodí z Texaské univerzit nafotí, nakreslí, naskenují a zasypou. To je osud podstatné části těch památek. Jsou hodně smysl je nechat vystavené slunci, větru a dešti.“ DALŠÍ OBJEVY Naděje egyptologů, pokud jde o budoucí vykopávky, nekončí. „Abúsír neřekl poslední slovo. brzy dojdeme k dalším zásadním objevům,“ těší se Miroslav Bárta. „Nemůžu být konkrétnější, podepsal dohodu o mlčenlivosti s egyptským ministerstvem pro památky. To má taky právo inf objevech jako první. Ovšem můžu říct, že to budou významné nálezy vztahující se k historii ve třetím tisíciletí před Kristem, ale i v následujících obdobích.“ V dalších letech budou vědci zkoumat okolí chrámu, protože jsou tam objekty, o nichž už vě tam být další chrámy, kaple či třeba větší sídelní aglomerace. To se uvidí až po archeolog Díky satelitnímu snímkování a geofyzikálním měřicím metodám, které prováděla česká firma I potvrzené, že v sousedství chrámu je obrovské množství objektů, pravoúhlých, větších i men budou hrobky,“ prozradil Bárta. Otázkou pro experty bude, jaké to jsou stavby, zda s chrámem souvisí a jak, kdo je postavi či jak přesně jsou staré. Archeologům už dnes tolik nejde o objevy jako takové, ale o to, vyplývá. Z nich lze zrekonstruovat, jak civilizace žila, fungovala, případně proč zanikla. Podle Miroslava Bárty není ani po tak fascinujícím posledním objevu moc příležitostí k osl si dáte večer doutník nebo skleničku, ale na něco většího není ani čas, ani síla, to mi vě chrám byl objevován postupně, se žádná vlna euforie nekonala. Možná až nyní se dostavuje r se nám povedlo,“ říká. Čekat, že je ještě možné najít v Egyptě něco takového v rozsahu jako například Údolí králů nemůžeme. „Zásadní a divácky velice vděčné objevy ale budou, o tom nepochybuju. Nebojím se letech si nebudeme o Egyptu číst.“ Dnes archeologové z různých zemí pracují zejména v Údolí králů, na západním břehu Théb, v v různých oblastech středního Egypta či v Alexandrii. Ovšem míst, která jsou zatím téměř n stále hodně – zejména jižní Egypt nebo západní poušť, odkud velká část egyptské civilizace