Podíl výdajů státu na vysoké školy na HDP od roku 2009 klesá ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Podíl výdajů státu na české vysoké školy na hrubý domácí produkt (HDP) v Česku od roku 200 tehdy dával stát na vysoké školy více než 0,6 procenta HDP, nyní je to 0,45 procenta, řekl předseda České konference rektorů a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Rozpočet českých podle Asociace evropských univerzit snížil od roku 2010 o 16 procent. V důsledku toho kles vysokoškolských pedagogů a někteří učitelé ze škol údajně odcházejí. Od roku 2010 klesá i počet vysokoškolských studentů, ale v uplynulém akademickém roce jich než v roce 2000. Jejich počet byl srovnatelný se stavem v roce 2006 a činil zhruba 282.000 vzdělávací činnost veřejných vysokých škol jsou v roce 2017 ve vztahu k HDP nižší než v ro ČTK předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer. HDP přitom v současnosti roste. Vysoké školy si stěžují na to, že ztrácí konkurenceschopnost, protože si řada pedagogů naj místo v soukromém sektoru. Podle společnosti Trexima byl medián mzdy vysokoškoláků v roce nižší než medián mzdy vysokoškolského pedagoga. Loni se to ale změnilo a ostatní vysokoško mediánu o 551 korun více. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, učitelů na vysoké škole by Za problém považují akademici i výši doktorandských stipendií, která v současnosti činí 75 dnes připomněl, že vláda rozhodla o zvýšení minimální mzdy od ledna o 1200 korun na 12.200 by bylo divné, aby budoucí vědci a učitelé dostávali stipendium 60 procent minimální mzdy. Zástupci vysokých škol trvají na navýšení rozpočtu o 4,5 miliardy korun proti letošku, jak vláda. Letos dostaly vysoké školy 21,6 miliardy korun, tedy zhruba o tři miliardy korun mé 2009, kdy se jejich rozpočet začal snižovat. Pro rok 2018 jim vláda slíbila téměř 27 milia financí ale aktuálně počítá jen se 700 miliony korun navíc oproti letošku. To je podle vys naprosto nedostatečné, a připojí se proto k protestu zástupců školství 1. září. Více peněz chtějí vysoké školy na mzdy akademiků, stipendia doktorandů a na podporu studij jejichž absolventy je největší zájem. Podle Zimy jde na mzdy 70 až 80 procent výdajů z roz škol. Pokud by vysokoškolští učitelé dostali na platy o 15 procent víc, znamenalo by to na 2,5 až tři miliardy korun, uvedl. Podle studie OECD, která vychází z posledních dostupných dat z roku 2013, plynuly v Česku přibližně čtyři procenta HDP. Nižší procento HDP na vzdělávání zjistila studie v rámci OEC Maďarsku, na Slovensku a v Itálii. Průměr OECD byl 5,2 procent HDP. "V absolutních číslech asi 70 miliard korun, které by bylo třeba přidat, pokud bychom se chtěli dostat na průměrn vyspělých zemí," uvedl Fischer. Univerzita Karlova využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorský Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakým je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.