Snazší to budou mít zájemci o studium některých humanitních a společenskovědních oborů, právníci budou muset zabojovat

Psychologie, anglistika, práva nebo medicína. Tak vypadá volba těch nejambicióznějších studentů, kteří se nebojí o své místo na akademické půdě tvrdě poprat. Právnická fakulta Univerzity Karlovy například přijímá podle posledních údajů ministerstva školství jen něco přes dvacet procent uchazečů, o návalu na medicínu píšeme na předchozí straně. Asi nejvýrazněji se šance na přijetí liší v rámci jednotlivých filozofických fakult a jejich oborů.

Zatímco Filozofická fakulta Univerzity Karlovy přijala pro letošní akademický rok 36 procent uchazečů (a podobné číslo lze očekávat i v nadcházejícím přijímacím řízení),v Brně nebo v Českých Budějovicích to bylo podle údajů ministerstva téměř sedmdesát procent. Mezi nejžádanější obory filozofických fakult patří tradičně psychologie spolu s angličtinou. „Na překladatelství a tlumočnictví angličtiny letos dorazilo 433 přihlášek, plánujeme ale přijmout jen 45 studentů. Dalším exponovaným oborem je psychologie s 976 uchazeči. Do prvního ročníku má nastoupit 65 z nich,“ informuje Ina Píšová, tisková mluvčí pražské filozofické fakulty. Slušný převis zájmu zde mají také o obor andragogika (výchova a vzdělávání dospělých). Přišlo na něj 469 přihlášek, přijatých má být ale jen padesátka.

Sázka na jistotu

Volbou z nouze pro případ, že „nic jiného nevyjde“ přestávají být některé technické obory. Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT si může dovolit odmítnout polovinu uchazečů, na stejné univerzitě je na tom podobně i Fakulta informačních technologií. Ostatní fakulty ČVUT přijímají okolo sedmdesáti až osmdesáti procent zájemců. I tady se ale situace liší v rámci jednotlivých oborů – u některých je převis zájmu větší. „Atraktivní jsou pro uchazeče například obory Experimentální jaderná a částicová fyzika nebo Aplikace softwarového inženýrství,“ uvádí tisková mluvčí fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Pavlína Röslerová. Konkrétní čísla vyjadřující množství přihlášených k dispozici nemá. „Zatím jsme totiž přijímací řízení neuzavřeli, studenti mohou podávat přihlášky až do 12. září.“ Největší šance na přijetí ke studiu techniky by měly být na Vysoké škole technické v Liberci. Například tamní Fakulta strojní přijala loni úplně všechny a stejnou strategii na téže univerzitě zvolila fakulta textilní.

Kde ještě berou přihlášky

Škol, které dosud neuzavřely stavidla pro přijímání přihlášek, je víc. Patří mezi ně drtivá většina soukromých vysokých škol, najdou se ale i volné školy veřejné. Tak například Vysoká škola ekonomická v Praze přijímá až do konce června studenty na fakultu informatiky a statistiky. Na Ostravskou univerzitu zase berou zájemce o studium oboru porodní asistentka, a to až do začátku letních prázdnin. Řadu volných oborů mají na Filozofické fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Na tamní germanistiku, historii či základy humanitní vzdělanosti je možné posílat přihlášky až do 14. srpna. Přijímací zkoušky na tyto a další obory FF UJEP nahradí motivační pohovor, jehož síto by nemělo být nijak husté. Loni jím prošlo zhruba devadesát pět procent uchazečů.

Více přijímaček, větší šance

Řada fakult své budoucí studenty vybírá na základě národních srovnávacích zkoušek, takzvaných scio testů. Uchazeči je mohou skládat opakovaně (letos bylo vyhlášeno šest termínů), přičemž se započítá pouze nejlepší dosažený výsledek. Poslední termín scio testů je 27. května, přihlásit se k němu lze do 11. května. Někteří studenti uspějí právě u posledního termínu nejlépe, mimo jiné i proto, že už za sebou mají přinejmenším část maturity a také přípravu na ni. Pokud tomu nebrání vnější okolnosti, není od věci se na poslední termín ještě přihlásit a možná si tak zlepšit skóre.

Kdo touží po studiu jednoho konkrétního oboru, který je ale na prestižní univerzitě těžko dosažitelný, měl by zkusit přijímačky i jinde. Třeba již zmiňovaná psychologie se dá studovat hned na několika soukromých vysokých školách v češtině i angličtině, podobné je to i s dalšími žádanými obory – angličtinou, andragogikou či mediálními studii. Pozor ale na studium právnických oborů na soukromých školách se zahraniční akreditací. Po jejich absolvování je sice možné pracovat třeba v právním oddělení velké firmy, na otevření advokátské praxe v České republice nebo povolání soudce ale takové vzdělání nestačí.

Bez indexu by v příštím školním roce neměl zůstat nikdo, kdo po studiu touží. Jediná otázka je, zda a jak moc bude muset slevit ze svých cílů.

Univerzita Karlova byla vůbec nejúspěšnějším žadatelem.

Z programu, jenž se týká výzkumu, vývoje a vzdělávání, získá téměř tři miliardy. Informaci potvrdil tiskový mluvčí pražské vysoké školy Václav Hájek.

Doplnil, že 1,08 miliardy korun přitom půjde na dobudování minikampusu v Plzni.

Nový pavilon se bude nacházet u Biomedicínského centra a Univerzitního medicínského centra. Díky němu se studenti a učitelé už nebudou muset přesouvat kvůli výuce po městě. Výhodou je rovněž nedaleká fakultní nemocnice, kam medici chodí na praxi a kde pedagogové často pracují.

Budova nabídne moderní zázemí laboratoří, učeben a poslucháren. „Je to rozhodně obrovský úspěch.

Jedná se o naší největší investici posledních let,“ řekl děkan plzeňské lékařské fakulty Boris Kreuzberg.

Teď čeká lékařskou fakultu, již ročně absolvuje 120 až 130 mediků, vyjednávání se zástupci ministerstva školství. Bude obhajovat financování jednotlivých položek rozpočtu projektu. Až po něm se definitivně rozhodne, zda plzeňská fakulta obdrží celou avizovanou částku či o něco nižší sumu. Jasno by mělo být koncem léta. „Součástí projektu je také výstavba menzy, parkoviště a děkanátu. Na ně určitě peníze z evropských dotací nezískáme. Doufáme, že nám s neuznatelnými položkami rozpočtu pomůže univerzita,“ sdělil Kreuzberg. V plánované koncepci se počítá též s novou sportovní halou, jež by sloužila i veřejnosti. Stavět by se mělo patrně začátkem příštího roku. Nový objekt na Lochotíně bude hotový asi počátkem roku 2020. Pak nastane velké stěhování.

Z Procháskova pavilonu se přesunou ústavy anatomie, histologie a embryologie, lékařské chemie a biochemie. Zcela osiří Pavlovův pavilon, kde se už nyní nachází pouze knihovna. Stejný osud potká ústav sociálního lékařství a cizích jazyků v Šafránkově pavilonu.

„Ještě uvidíme, co se stane s tamější kolejí,“ dodal Kreuzberg. Změny se dočká i děkanát v Husově ulici a ústav hygieny a preventivní medicíny v Lidické ulici. Univerzita opuštěné objekty v budoucnu prodá.