Doba, kdy uchazeči sváděli o přijetí na většinu oborů veřejných vysokých škol lítý boj, je pryč. Podle údajů ministerstva školství přijímají vysoké školy v průměru osmdesát procent uchazečů. Slabší populační ročníky, které nyní maturují, si budou moci po zkoušce z dospělosti už téměř oddechnout. Malý stres spojený s přijímací zkouškou se sice většině z nich přesto nevyhne, platí ale, že kdo ve studiu po maturitě pokračovat chce, cestu si najde. Pokud ovšem netrvá na studiu některého z exponovaných oborů, jako je medicína nebo právo. Velký přetlak uchazečů hlásí také umělecké školy, které přijímají méně než dvacet procent studentů.

Jeden obor, několik přihlášek

Kdo touží například po práci lékaře a nehodlá ze své cesty uhnout, může zvolit strategii několika přihlášek na stejný, nebo aspoň příbuzný obor na různých univerzitách. Slevit ze studia na velké fakultě v hlavním městě v tomto případě ale neznamená dramatické zvýšení šancí na přijetí. Tak například 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze přijímala loni zhruba 29 procent uchazečů. Na menších lékařských fakultách byly ale šance ještě nižší: v Olomouci naposledy brali pouhých 18 procent, v Ostravě 21 procent, na 2. lékařské fakultě v Praze necelých 17 procent uchazečů. Podobná čísla lze očekávat i letos.

Přesto se občas stane, že student, který neuspěl na škole s menším převisem odmítnutých zájemců (třeba na již jmenované 1. lékařské fakultě v Praze), uspěje třeba v Ostravě, která uchazeče přebírá ještě důkladněji. Každému totiž „sedne“ trochu jiný typ přijímacích zkoušek. I proto je rozumné podat přihlášek raději víc. Po prvním roce studia lze fakultu změnit. Někteří zájemci o medicínu volí při podávání přihlášek jako sázku na jistotu méně exponovaný obor ošetřovatelství. Po roce studia jsou na přijímací zkoušky obecného lékařství připraveni lépe a mohou na vysněnou školu (po úspěšném složení přijímaček) přejít.

Stejnou strategii maxima přihlášek na týž obor různých škol lze doporučit i budoucím právníkům. Pětiletý obor právo lze studovat v Praze na Univerzitě Karlově, v Brně na Masarykově univerzitě, na olomoucké Univerzitě Palackého a na plzeňské Západočeské univerzitě. Potenciální právníci mají však na rozdíl od mediků v záloze ještě jednu rezervu – studium práva nebo příbuzného oboru na některé ze soukromých vysokých škol. Třeba na Vysoké škole aplikovaného práva v Brně nebo na Vysoké škole finanční a správní v Praze. Je jen třeba si uvědomit, že cílem studia není připravovat budoucí soudce nebo samostatné advokáty.

Školy, které berou všechny

Zcela nebo téměř bez starostí projdou letošním přijímacím řízením zájemci o studium mnoha technických a humanitních oborů. Například některé fakulty Technické univerzity v Liberci přijímají všechny přihlášené. Filozofická fakulta J. E. Purkyně v Ústí nad Labem bere přes devadesát procent uchazečů.

O něco méně snadné to budou mít zájemci o ekonomické obory. Například některé fakulty VŠE prosívají v přijímačkách přes polovinu studentů. Obory jako ekonomie, management, finance nebo podnikání se však často nabízejí i na soukromých vysokých školách, kde nejsou kritéria pro přijetí zdaleka tak přísná. Méně očekávatelně tyto obory zajišťují i některé humanitní nebo technické fakulty. Například Masarykův ústav vyšších studií ČVUT přijímá přihlášky do programu ekonomika a management.

Zdroj: Lidové noviny

Autor: Barbora Cihelková