Mozky lovíme všude ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Je to takový globální „veletrh“ ekonomů pyšnících se doktoráty čili tituly Ph. D. Jednou z v lednu, se koná „draft“ ekonomických talentů na výroční konferenci Americké ekonomické as Přední univerzity od Ameriky přes Velkou Británii až po Japonsko si tu vybírají z několika Každý z nich se kromě předem sjednaných interview prezentuje životopisem, disertací a posu Finální výběr pak pokračuje zvanými přednáškami po ústavech celého světa a dalšími pohovor akademiky. Nadaný ekonom si vybírá z nabídek, kam půjde rozvíjet kariéru... Podle deníku The Wall Street Journal bylo před pár dny v Chicagu na konferenci AEA soutěže pozic pro špičkové ekonomické mozky, což je nárůst o čtyřicet procent během dekády. V uply poptávaly na téže „burze“ síly jen dvě tuzemské instituce: Česká národní banka (ČNB), jež výzkumné sekce, a pražský ekonomický ústav CERGE-EI vědce. Příchozí i z Max-Plancku „Loni na podzim k nám přišel kolega z Německa s doktorátem z Warwick University, ruská eko doktorátem z Northwestern University nebo ekonometr s titulem z University Wisconsin Madis ředitel Michal Kejak, jenž vede CERGE-EI neboli společné pracoviště Národohospodářského ús ČR a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy v Praze. Jak zmíněný veletrh funguje, popsal před týdnem v HN i René Levínský. „Na konferenci se se zaměstnavatelé a studenti, kteří v oboru hledají místo, aby se nemuselo jezdit kolem celé Konference je pokaždé jinde v USA; v roce 2000 byla v Bostonu. Měl jsem tam šest interview Austrálie, jedno do Turecka, další do Mexika, Anglie, Nizozemska a Německa. Byl jsem připr kamkoliv,“ vyprávěl Levínský, jak se dostal do německého Freiburgu a pak i do Max-Planckov Dnes už bádá zase v CERGE-EI, kde v roce 2000 získal doktorát. Dva nobelisté ve vědecké radě Ač se tato zkratka čím dál častěji objevuje v médiích, pro laiky zůstává tajuplná. Co obná záměrem je budovat vědeckovzdělávací instituci, která si nezadá s nejlepšími pracovišti na ředitel Kejak, jenž oceňuje stabilní zázemí Akademie věd i největší české vysoké školy. I ústav loni oslavil čtvrtstoletí existence. Důkazem, že CERGE-EI hraje v globální lize, je složení vědecké rady – včetně nobe listů Jo Stiglitze (2001) a Christophera A. Simse (2011). Vedle nich najdeme další hvězdy z Harvard Oxfordu, ale i z Kolumbijské univerzity v New Yorku, již reprezentuje zakladatel pražské „ Švejnar. „Rada se v Praze schází k intenzivním jednáním dvakrát do roka. To je klíčové: dává nám to disciplínu, ale i mezinárodní rozměr a věrohodnost. Je to zárukou pro přednášející i stude hrajeme podle mezinárodních pravidel, která jsou stejná jako na předních katedrách, jak oh pedagogů na celosvětovém trhu, tak při jejich hodnocení a povyšování,“ tvrdí Kejak. Samotn aktuálního sboru tvoří dvacítka akademiků se zkušenostmi z ciziny, třeba i z Princetonu ne School of Economics (LSE). „U nás vůbec nenajdete takzvaný inbreeding,“ říká Kejak s narážkou na častý nešvar, kdy do získá všechny tituly – bakaláře, doktorát i profesoru – na téže fakultě. Jak je ve světě z příchozí krev musí pracoviště okysličovat novými myšlenkami, nápady, kontakty. Z toho pak těží studenti. Pestrost doktorandů je na české poměry nebývalá. „Za 25 let získ postgraduální vzdělání přes 500 studentů z 51 zemí. Dnes jsou naši absolventi, s nimiž udr zaměstnáni ve 32 státech, přičemž více než třetina pracuje v centrálních bankách, vládních organizacích,“ doplňuje Kejak, původně kybernetik, jenž studoval ekonomii ve Vídni nebo na S náročnou výukou souvisí i cílení na vědu. V případě CERGE-EI to nejsou liché fráze. Tři vědeckých studií v nejprestižnější desetině světových časopisů za ČR pochází z tohoto malé „Zarytě ignorujeme perverzní motivaci českého systému hodnocení vědy podle bodů v tzv. kaf kvalitu v oblasti sociálních věd, kam ekonomie patří, neumí ocenit,“ tvrdí ředitel. Z jede které autoři uplatnili v pětici nejlepších časopisů světa, vyšlo devět za posledních šest S prvním českým ERC grantem Na této nejvyšší úrovni se pohybuje také Filip Matějka – vystudovaný fyzik, jehož školitel byl na Princetonu právě nobelista Sims. Matějka se zabývá teorií racionální nepozornosti, získal štědrý grant Evropské výzkumné rady (ERC) ve výši 30 milionů korun. „Zaměřuji se na uvádění poznatků z psychologie do ekonomických teorií. Mimo jiné budu sled jak reální lidé v reálném světě dělají chyby v úsudku a rozhodování či jak si neumějí vyhl informace, a co z toho plyne pro ekonomiku,“ řekl LN předloni Matějka, jenž jako první čes grant dosáhl. Kromě tohoto výzkumného směru zkoumají jeho kolegové teorie globálních her, makroekonomick optimálního zdanění nebo se věnují experimentální ekonomii – oboru, jenž umožňuje testovat Není náhodou, že za čtvrtstoletí proběhlo pod záštitou ústavu z ulice Politických vězňů př seminářů. Vlastní kapitolou je činnost think tanku IDEA, který je součástí CERGE-EI a za n mimo jiné Daniel Münich, expert v oblasti ekonomie školství a trhu práce. Ale žádný vědec „místečko“ jisté. „Provádíme pravidelně nezávislé hodnocení výzkumné činnosti podle stejných pravidel, jako špičkových pracovištích v Evropě a USA – po třech letech působení jsou vědci hodnoceni výb externích členů poradního boardu,“ upozorňuje Kejak. Jen tak si může ústav držet svou repu ústavu v atraktivní Praze už k nalákání lidí z ciziny dávno nestačí. Zdroj: Lidové noviny Autor: Martin Rychlík