Tělesnost a afektivita

Tělesnost a afektivita

Ke 100. výročí narození Maurice Merleau-Pontyho

(1908–1961)

Pátá konference fenomenologů ze střední a východní Evropy

28. září – 2. října 2008, Praha, Akademie věd České republiky, Národní třída 3, Praha 1

V článku z roku 1959, nesoucím titul “Filosof a jeho stín” a napsaném ke stému výročí narození E. Husserla Merleau-Ponty píše, že “s ohledem na filosofa, jehož myšlenkový projekt vyvolal tolik ozvěn, jež jsou zdánlivě tak vzdálené od místa, na němž se sám nacházel, je každé připomínání jeho výročí rovněž jakousi zradou”. Tato slova by nám nicméně neměla zabránit v tom, abychom si nepřipomínali výročí narození či smrti toho kterého filosofa, a především abychom si tato výročí nepřipomínali zejména interpretací jejich práce. Udržovat určité dílo při životě znamená stopovat a vyhledávat v něm to, co je v jeho kontextu “nemyšlené” – a čím je toto dílo bohatší, tím výrazněji v něm tento element nemyšleného vystupuje. Sto let od narození Maurice Merleau-Pontyho a téměř padesát let od jeho smrti je jeho dílo stále živé a představuje dokonce možná nejvýraznější a nejoriginálnější položku v rámci francouzské post-husserlovké fenomenologie. Je tomu tak nepochybně proto, že toto dílo je v samotné své nejzákladnější intenci otevřeným celkem, umožňujícím přesahy vůči své vlastní liteře. Konference, která se bude konat v Praze na konci září 2008, si klade za úkol zvýraznit právě statut a funkci takových přesahů v rámci současných debat věnovaných jak Merleau-Pontyho filosofii, tak její konfrontaci s jinými myšlenkovými tradicemi nebo i s jinými disciplínami.

Maurice Merleau-Ponty (1908–1961) byl jeden z nejvýznamnějších fenomenologů dvacátého století. Jako jeden z hlavních představitelů francouzské fenomenologie podstatným způsobem přispěl – ostatně podobně jako u nás Jan Patočka – k domyšlení, ale také k revizi fenomenologie, založené Edmundem Husserlem. Jeho myšlení však neovlivnilo jen fenomenologii samotnou, ale také filosofii v širším slova smyslu, nemluvě o jiných oborech, ať už jde o přírodní vědy, estetiku, teorii literatury či psychologii. Merleau-Pontyho dílo takto představuje jeden z nejbohatších zdrojů současného teoretického myšlení. Tato verze fenomenologie se vyznačuje značnou otevřeností vůči jiným myšlenkovým disciplínám, ale také vůči umění, antropologii nebo i politice. Merleau-Ponty už od samého počátku své intelektuální dráhy věnoval velkou pozornost přírodním vědám, psychoanalýze, politické filosofii a dalším oblastem. Právě díky tomuto transdisciplinárnímu zájmu je jeho fenomenologie přitažlivým inspiračním zdrojem i pro jiné obory – a v současné době se tento inspirační zdroj jeví jako bohatší než kdykoli jindy.

Česká veřejnost již měla možnost seznámit se v překladech s několika jeho texty (Viditelné a neviditelné, Oko a duch; připravuje se překlad první významné práce Struktura chování); tím spíše je žádoucí, aby se seznámila – v podobě konferenčních příspěvků – i s debatami, které se kolem tohoto díla vedou. K tomuto seznámení by měla napomoci mezinárodní konference na téma “Tělesnost a afektivita”, která se bude konat v Praze na konci září 2008. Na její organizaci se podílí nejen Fakulta humanitních studií UK a Filosofický ústav České akademie věd, ale předběžný souhlas vyslovila také řada zahraničních pracovišť (viz níže). Pražská mezinárodní konference nemá být věnována jen Merleau-Pontyho myšlení jako takovému. Kromě přednášek o způsobu, jakým Merleau-Ponty přispěl k vývoji fenomenologické filosofie, by se hlavním tématem měly stát různé podoby vlivu, jímž toto dílo působilo i mimo svůj specifický kontext. Tělesnost a afektivita by se takto měly stát jakýmisi “pojmovými křižovatkami”, na nichž se střetávají úvahy vážící se k nejrůznějším tématům a oborům. Pokud jde o samotnou strukturu konference, její těžiště by mělo být dvojí: jednak plenární přednášky význačných fenomenologických badatelů (ohledně předběžného seznamu pozvaných mluvčích viz níže) a jednak – v paralelně probíhajících sekcích – příspěvky mladých fenomenologů, pocházejících zejména ze střední a východní Evropy. Jedním z hlavních přínosů této akce by tedy mělo být i navazování vztahů – na pedagogické i jiné bázi – mezi východoevropskými a západoevropskými badateli. Bude nutné, aby příprava konference takového rozsahu začala minimálně rok předem, tedy na podzim 2007, a vyžádá si značné finanční náklady na – alespoň částečnou – úhradu cestovného, na ubytování, zajištění a pronájem prostoru pro vlastní přednášky a především na publikování sborníku, který vyjde v holandském nakladatelství Brill během roku 2009. Jejím nezanedbatelným přínosem – jak pořadatelé doufají – na druhou stranu bude nejen konfrontace nejnovějších výsledků merleau-pontyovského bádání, ale také navázání mezinárodní spolupráce na nejrůznějších úrovních. Součástí přípravné fáze bude i vedení seminářů (na Fakultě humanitních studií a na Filosofické fakultě UK), jejichž cílem bude obeznámit studenty a doktorandy se základními aspekty Merleau-Pontyho díla. Lze doufat, že tato půjde o důstojné navázání na českou tradici fenomenologického bádání, spojenou především s dílem a myšlením Jana Patočky.

                    

PŘEDPOKLÁDANÝ PROGRAM

Neděle 28.září - Akademie věd České republiky, Národní třída 3, Praha 1 - 18 h :

Empfang/Přivítání účastníků : Lester Embree, Ion Copoeru, Karel Novotný

*   *   *

Pondělí  29.září : Proměny fenomenologie

László Tengelyi, Wuppertal

Alexej Chernjakov, Sankt Petěrburk :

The phenomenology of time revisited: Husserl and Merleau-Ponty

Pierre Rodrigo, Dijon :

Le paraître et la parure : corporéité et animalité chez Merleau-Ponty et Deleuze

Frédéric Worms, Paříž

Sekce :

· Fenomenologická ontologie v německé a francouzské filosofické tradici

· Afektivita a dávání jako podmínky pro ontologii

· Fantazie a imaginace

· Rehabilitace Smyslově vnímatelného

· Fenomenologie jazyka

Pondělí  29.září - 18h30, Francouzský institut v Praze, 3těpánská 35, Praha 1 :

Slavnostní přednáška  Claude Lefort

*   *   *

Úterý 30.září : Fenomenologie a technologie života a přírody

Shaun Gallagher, Orlando (USA) : The shadow of the transcendental: Merleau-Ponty and cognitive science

James Mensch, Antigonish (Canada):

Temporality of Merleau-Ponty's Intertwining

Myl?ne Botbol-Baum:

The phenomenology of the affected body in Levinas Sartre and Merleau Ponty

Dimitri Ginev, Sofia (Bulharsko)

Sekce :

· Fenomenologie a filosofie Přírody

· Hermeneutika žité zkušenosti

· Mezi fenomenologií a kognitivními vědami

· Kognitivní poznání a vnímání

· Tělo a vnitřní časové vědomí

· Konstituce žitého prostoru

Večerní přednáška : Silvia Stoller (Vídeň) v Rakouském kulturním středisku v Praze, Jungmannovo náměstí, Praha 1 – 18.30 :

*   *   *

Středa 1. října  : Fenomenologie a humanitní vědy I

Marc Richir, Brusel/Paříž : Phantasieleib et phantasia „perceptive“

Kwok-Ying Lau, Hong Kong : La folie de la vision: le peintre comme phénoménologue chez Merleau-Ponty

Johann P. Arnason : Ways of world-forming: Merleau-Ponty and the comparative analysisofcivilizations

Sara Heinämaa, Helsinki

Miroslav Petříček, Praha

Sekce I: Merleau-Ponty a psychoanalýza

· Fenomenologie a nevědomí

· Fenomenologická psychopatologie

· Já a druhý

Sekce II: Filosofie a umění

· Malířství a vnímání

· Fenomenologie literatury

· Tělesnost a scénická dramatizace

Koncert na počest narozenin Marca Richira v Českém muzeu hudby, Karmelitská ul., Praha 1 – 18.30

*   *   *

Čtvrtek  2.října : Fenomenologie a humanitní vědy II

Wen-Sheng Wang, Taiwan : Humanities between "Greece" and "Christianity" - A View from Husserl's Conception of "Love"

Mauro Carbone, Milan : The Perception of film and its Ontological Novelty

Helen Fielding, London (Canada): Intercorporeity and Desire: Questioning 'Homeland' Through Yael Bartana's Wild Seeds"

Jean-Christophe Goddard, Toulouse : Le sens métaphysique de la "schizo?die" de Cézanne

David Carr, Emory University

Sekce III: Fenomenologie a antropologie

· Instituce v dějinách a v politice

· Fenomenologie sexuality

· Fenomenologie lásky a bolesti

Sekce Erasmus Master Mundus « EuroPhilosophie »

Prezentace fenomenologických prací realizovaných v rámci programu Erasmus Master Mundus « Philosophies allemande et française en Europe » / « Deutche und französische Philosophie in Europa »

Konec kolokvia – 18.00

Organizátoři :

· Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Oddělení filozofie a dějin přírodních věd

· Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze

· Filozofický institut Akademie věd České republiky, Oddělení filozofie XX.století

· Erasmus Master Mundus « EuroPhilosophie »

· Institut de Recherches phénoménologiques, Université de Wuppertal

· Gruppe Phänomenologie, Université de Vienne

· Université de Tilburg

· Jagelonská Univerzita Krakov

· EL Universita Budapešť

· Filozofický ústav Slovenské akademie věd

Kolokvium je realizováno díky laskavé podpoře

· Ministerstva školství, tělovýchovy a sportu České republiky (Rozvojový program Erasmus Master Mundus Europhilosophie)

· John Templeton Foundation

· Ambassade de France v České republice, Francouzského institutu v Praze a Centre français de Recherche en Sciences sociales de Prague

· Vzdělávací nadace Jana Husa v  Bratislavě et Brně

· Délégation Wallonie-Bruxelles v Praze

· Výzkumný záměr Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze

· Visegrad International Fund

Organizační výbor

· Karel Novotný – Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze / Erasmus Master Mundus « EuroPhilosophie »

· Alice Kliková – Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze

· Silvia Stoller - Gruppe Phänomenologie, Université de Vienne

· Jenny Slatman - Université de Tilburg

· Petr Kouba – Filozofický institut Akademie věd v  České republice

· Josef Fulka – Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze

Vědecký výbor

· Jan Sokol – Univerzita Karlova v Praze

· Bernhard Waldenfels – Univerzita Bochum

  · László Tengelyi – Univerzita Wuppertal

· Hans Rainer Sepp – Archives Eugen Fink, Freiburg, Univerzita Karlova v Praze

· Alexej Chernjakov – Univerzita Sant Petersburg

· Dean Komel – Univerzita Ljubljan

· Ion Copoeru – Univerzita Cluj-Napoca

Adresy:

Kolokvium se koná na půdě

Akademie věd České republiky

Národní 3

117 20 Praha 1

a ve Filosofickém ústavu Akademie věd České republiky

Jilská 1

11000 Praha 1

Slavnostní přednáška Clauda Leforta se bude konat 29. 9. 2008 ve

Francouzském institutu v Praze

Štěpánská 35

111 21 Praha 1

Večerní přednáška Silvie Stoller se bude konat 30. 9. 2008 v

Rakouském kulturním středisku v Praze,

Jungmannovo náměstí,

Praha 1

Kontakty :

Karel Novotný PhD

Proděkan pro vědu a výzkum

Univerzita Karlova v Praze

Fakulta humanitních studií

U Kříže 8

CZ – 158 00 Praha 5

 www.fhs.cuni.cz