Naděje nejen pro diabetiky ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Nehojící se rány jsou noční můrou lékařů Fakultní nemocnice v Plzni. S takzvanou diabetick bércovými vředy pacienti přicházejí opakovaně. Někdy případy končí i smrtí. To když se do dostane infekce. Pomoci by mohl výzkumný projekt Biomedicínského centra Lékařské fakulty U v Plzni, kde vědci vyvíjejí imitaci kůže, která bude sloužit ke zkoumání mechanismů, proč k testování různých látek urychlujících hojení. „Pokud by se našla látka, která by urychli to pro medicínu obrovský pokrok,“ uvedl Jan Filipovský, přednosta II. interní kliniky Faku Plzni. Problém podle něj je, že do nehojících se ran se často dostane infekce. Týká se to hlavně těžko obslouží, především seniorů. „Naším úkolem je ránu vyčistit. To ale není jednoduché, se v ráně zahnízdí bakterie, těžce se jich zbavujeme,“ vylíčil Filipovský. Ročně je na II. hospitalizováno 2500 pacientů, defekty s nehojícími se ranami má kolem 150 z nich. „Nepřij opakovaně, protože potíže se stále vracejí,“ popsal Filipovský. Připomněl, že infekce se m uchytit se jinde v těle, například v ledvinách nebo v srdci. Na II. interní klinice funguje specializovaná ambulance pro chronické rány. Podle přednost hlavně diabetici. „Jejich defekty na dolních končetinách jsou vždy závažné, protože je to poruchy. Není to zdaleka jen kožní záležitost, na vině jsou i neurologická postižení dolní Kvůli tomu diabetik ztratí cit v noze a snadno se pak zraní. Vše komplikuje i špatné cévní se defekty u diabetiků velmi obtížně hojí,“ vysvětlil Filipovský. Do specializované ambula lidé s bércovými vředy, které jsou pouze žilního původu. Důvodem je žilní nedostatečnost, končetin nejsou schopny plnit správně svou funkci – odvádět krev. „Přicházejí i pacienti s chorobou, jejichž cévy jsou buď neprůchodné nebo závažně zúžené a vede to k tomu, že kůže vyživená. Pak vznikne kožní defekt,“ říká Filipovský. Podle něj jsou takto postiženi zejmé „Vzpomínám si na pacientku kolem čtyřicítky s bércovým vředem vzniklým kvůli žilní nedosta problém dospěl do stádia, kdy jí lékaři doporučili amputaci, ona ji odmítla a během dvou m infekci rozsáhlého bércového vředu,“ vzpomínal přednosta. K čištění ran používají na II. interní klinice i larvální terapii. Předepisují se také ant se do rány těžko dostanou, zvlášť když je kůže špatně prokrvená. A jak mohou v léčbě pomoci vědci Biomedicínského centra? Vědkyně Lucie Vištejnová popsala, laboratořích nové budovy vedle Fakultní nemocnice v Plzni na Lochotíně vyvíjejí vědci jaký kožní buňky. Ten připomíná hustou síťovinu tvořenou kolagenovými vlákny, do které se vklád „Kůže je trojrozměrné prostředí, kde se nacházejí kožní buňky. Kolem nich je mezibuněčná h proteiny, nejčetněji se zde vyskytuje právě kolagen. Proto vyvíjíme kolagenový domeček pro fibroblasty, kde se tyto buňky cítí jako doma,“ popsala Vištejnová. Kolagenový domeček plavající ve zkumavce v 70procentním etanolu vědci v uplynulých dnech o představili. Díky domečku budou moci vědci zkoumat, jak se kožní buňky v prostředí chronické rány chova mohli definovat mechanismy odpovědné za to, že chronická rána je pořád chronická a že se n těchto mechanismů my můžeme navrhovat nové terapeutické přístupy,“ uvedla Vištejnová. Do u rány se pak dají vkládat i různé další látky a vědci mohou zkoumat jejich hojivé účinky. D modelu kůže odhadla Lucie Vištejnová na půl roku, poté se budou moci začít testovat různé pracují zase jiné týmy vědců. Zdroj: MF Dnes Autor: Jitka Šrámková