Nejtěžší studium je na medicíně ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Průměrnému vysokoškolákovi zabere studium 33 hodin týdně. Vyplývá to z výsledků studie Eur jejíž autoři oslovili 22 207 studentů. Nejpilnější jsou v souladu s očekáváním budoucí lék samostudiem tráví studenti zdravotnických, lékařských a farmaceutických oborů v průměru 40 V posluchárnách, v nemocnici nebo na pitevně mají být 25,4 hodiny, doma nad skripty a učeb odsedí 15,3 hodiny. Časově nejméně náročné je, aspoň podle výše citovaného šetření, studiu Budoucí inženýři tohoto odvětví stráví týdně učením skoro o šestnáct hodin méně než medici prosedí ve školních aulách a 9,6 doma nad skripty. Co se týká rozložení studijní zátěže v jednotlivých dnech v týdnu, tráví studenti denního času ve škole od pondělí do čtvrtka; páteční průměr strávený studiem ve škole je pouze 1,5 Samostudiu se věnují v pracovním týdnu v průměru 1,9 hodiny denně, o víkendu je to 2,6 hod Na medicínu zadek ze železa Že je nejtěžší studium medicíny, dokládá i existence několika desítek blogů věnovaných tom na nich najít tipy na zvládnutí zkoušky z anatomie, výpisky z přednášek, hodnocení vyučují týkající se užívání legálních povzbuzujících přípravků, jež mají nelehké studium usnadnit. gingko bilobu a guaranu z lékárny, jinde radí kávu a čtvereček čokolády za odměnu v hodino Každopádně z blogů i z názorů oslovených mediků vyplývá, že pro ně studium není žádná legr řadě z nich zabere i podstatně více než z citovaného průzkumu vyplývajících čtyřicet hodin výsledku totiž spadají nejen budoucí lékaři a stomatologové, ale třeba i zdravotní sestry, ošetřovatelé, jejichž studium je pochopitelně méně náročné. „Během zkouškového období jsem se v prvních ročnících učila denně od půl deváté do půlnoci i dvacet dní za sebou bez oddechu. Ani během semestru to nebylo o moc lehčí. Když jsou tře pitevní týdny, je to náročné,“ popisuje Christina Karteri svůj studijní harmonogram na 1. Univerzity Karlovy, kde, jak říká, musí mít studenti minimálně v prvních třech ročnících „ železa“. „My se na medicíně učíme v podstatě pořád. Příprava na jednu zkoušku zabere v průměru asi semestru chodíme do školy a k tomu se ještě učíme, ve zkouškovém se to zintenzivní třeba n denně, ale to je subjektivní podle toho, jak ti to jde do hlavy,“ popsal na webu online.mu Masarykovy univerzity Jiří Rebenda. Za kratší dobu se podle něj na zkoušky na medicíně při Hned po budoucích zdravotnících tráví nejvíce času studiem lidé z technických vysokých ško hodiny týdně, z toho 20,7 hodiny přímo ve škole. Na některých oborech to ale může být i vý „Hodin ve škole jsme měli o něco víc a o domácí přípravě ani nemluvím. Často se psaly test semestru, včetně víkendů pak příprava zabrala odhadem dvacet hodin týdně, ve zkouškovém ob samozřejmě víc,“ říká například absolventka jaderné fyziky na ČVUT Simona Šťastná, která n studiu v rámci doktorského programu. Příprava na zkoušku? Dvě hodiny stačí Vedle již v úvodu zmiňovaných ekonomů jsou podprůměrně zatíženi studenti některých humanit společenskovědních oborů. V posluchárnách a samostudiem tráví průměrně 27,7 hodiny týdně. přesně počítá. Možná že studenti filozofických fakult nesedí tolik ve škole a nad skripty, se. Svými obory žijeme, naplňují většinu našeho času, a to i toho takzvaně volného,“ obhaj obory studentka pražské filozofické fakulty Barbara Straková, která si před třemi lety zvo kombinaci ukrajinistika – divadelní věda. Fakt, že zrovna umělecké obory patří k časově nejnáročnějším hned po medicíně a technice, nepřekvapuje. „Za týden musíme vidět aspoň tři až čtyři představení, načítáme hodně litera divadelní festivaly a někteří spolužáci se věnují i vlastní tvorbě,“ popisuje Barbara. Na připravuje v průběhu celého semestru, o klasické učení ze skript ale nejde. „U zkoušek po vlastní reflexi, zkoušející vychází z našeho seznamu přečtené literatury, popřípadě našich vlastně nic náročného, bez přečtení desítek divadelních her a teoretických studií se to al kdo se fláká během semestru, den před zkouškou už to nedožene,“ dodává. Nechat přípravu na poslední chvíli prý může projít na oboru cestovní ruch, který na Vysoké v Praze studuje Tereza Balladová. „Hlavně písemné zkoušky jsou dost lehké a dají se zvládn hodinách učení. Dopředu tušíme, jaké otázky se v testu objeví, bývají totiž každý rok stej známe od studentů z vyšších ročníků,“ říká Tereza, podle níž je možné školu pohodlně sklou si přibrat ještě další obor na jiné škole. Francouzská filologie, kterou si po prvních dvo VŠE přibrala Tereza, je prý o dost náročnější. Pracovat při studiu na plný úvazek není problém Najít si při studiu stálou a placenou práci ostatně není nic mimořádného. Podle průzkumu E pracují studenti průměrně 17,5 hodiny týdně. V případě těch, kteří placenou práci mají a v pravidelně, se hodnota průměrného pracovního vytížení vyšplhá na 21,1 hodiny týdně. Více n nich přitom vyjádřila přání pracovat víc. Nejvíc času tráví v zaměstnání budoucí právníci, kterým vedle náročného studia nezbývá čas. Jak si studenti rozvrhnou svou pracovní a studijní zátěž, souvisí i s tím, jakého vzdělání rodiče. Děti vysokoškoláků se věnují samostudiu v průměru o hodinu více, o hodinu méně nao práci.