Plzeňské biomedicínské centrum už si na sebe z poloviny vydělává ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Biomedicínské centrum Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, které vzniklo předloni korun, už získává polovinu rozpočtu z grantů a smluvního výzkumu. Druhou hradí od loňského pětiletý Národní program udržitelnosti. Za čtyři roky se musí centrum financovat samo. Je velmi dobře, fakultu stojí velmi málo, řekl ČTK manažer centra Jaroslav Hrabák. "Dalším úspěchem je, že se nám daří budovat světově konkurenceschopné týmy, které produkuj spolupracují se světovými univerzitami jako je Oxford, který si nás sám vybral," uvedl Hra 2014 a 2015 měli pracovníci centra 156 článků v prestižních světových časopisech. Největší ve výzkumech z oblastí ovlivňování sepse, infekcí u pacientů s transplantovanou ledvinou a antibiotikům. Nosný výzkumný program "infekce" je v ČR ojedinělý. Sepse je přitom ve 30 až příčinou všech úmrtí v nemocnicích. V druhém programu jsou týmy na výzkum interakcí biomateriálů s buňkami, živými tkáněmi i k nádorová biologie, tedy nalezení správných chirurgických postupů, ale i genetika nádorů a výzkum odolnosti buněk na chemoterapeutika. Týmy z 22 laboratoří mají 20 komerčních partnerů ve smluvním výzkumu. Centrum už má čtyři se posuzuje. "Zájem o ně mají firmy a vypadá to, že se nám je podaří licencovat, což by ná finanční zdroje," uvedl Hrabák. Centrum má letos rozpočet 64 milionů korun, stejný jako loni. Třetinu uhradí granty národn Zvyšuje se objem smluvního výzkumu, který spolu s firmami aplikuje do praxe. Do čtyř let, kdy skončí Národní program udržitelnosti, by si mělo centrum na sebe plně vyd zatěžovat rozpočet fakulty. To se má podařit díky většímu počtu grantů. "Jsem stoprocentně bude velmi dobře samofinancovatelné. Potvrzuje to velmi dobrá spolupráce s řadou zahraničn pracovišť. Univerzita Karlova patří mezi dvě procenta nejlepších vysokých škol na světě. T mezinárodní spolupráce přinesou i mezinárodní granty," uvedla Milena Králíčková, vedoucí d programu Regenerace a reparace životně důležitých orgánů. Centrum si chce dlouhodobě držet 120 zaměstnanců, z nichž je 60 na plný úvazek. Přes deset je z ciziny - z Řecka, Španělska, Slovenska a Německa. "Chceme týmy budovat spíše pozvolna lidech," uvedl Hrabák. V ČR je nyní podle něj 50 výzkumných center, z nichž je desítka bio Univerzita Karlova využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorský Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakým je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.