Žebříčků těch „nejlepších“ světových univerzit existuje spousta. Jedním z nejnovějších, který od roku 2012 sestavují odborníci v Saúdské Arábii, je pořadí podle Center for World University Rankings (CWUR).

V jeho novém, aktuálnímvydání figuruje mezi tisícovkou předních světových vysokých škol – z odhadem asi 25 tisíc existujících – čtveřice českých univerzit.

Nejvýše stojí Univerzita Karlova, která obsadila 266. globální pozici. Karlovo učení si vedlo z tuzemských zástupců nejlépe ve výuce a v odborných publikacích. Pouze v jednom z kritérií, v počtu patentů, jej předstihla olomoucká Univerzita Palackého, jež se překvapivě zařadila na celkově druhé místo v Česku (658. světově).

Oproti loňsku tak předstihla Masarykovu univerzitu v Brně – ta je nyní 731. Na třetí republikové místo podle tohoto žebříčku patří pražské ČVUT, jež zaujalo 663. post. V loňské verzi žebříčku CWUR bylo pět českých univerzit – navíc i 980. pražská VSČHT.

První je opět Harvard, který zatím zvítězil ve všech pěti edicích. Druhý je Stanford, třetí MIT. Pak následují Cambridge a Oxford.

Miliardu dolarů za popředí

„Vzestup Univerzity Palackého v mezinárodních hodnoceních je důsledkem dynamických a často bolestných změn, ke kterým jsme se odhodlali. To se týká nejen oblasti výzkumu a výuky, ale také investic do lidí, internacionalizace, spolupráce s průmyslem, mezinárodní propagace nebo aktivního působení ve veřejném prostoru,“ sdělil LN rektor Jaroslav Miller, jenž část úspěchů přičítá i třem novým výzkumným centrům pořízeným z peněz EU.

„Zároveň musím říci, že při současném způsobu a výši financování českých vysokých škol máme v poměřování se zahraničím zřejmě nepřekročitelné limity... Podle našich hrubých odhadů by proniknutí mezi stovku nejlepších univerzit světa v horizontu deseti let vyžadovalo investici v řádu jedné miliardy dolarů nad rámec stávajících prostředků,“ dodává rektor Miller, jenž s kolegy dojednává u vlády alespoň nesnižování výdajů na vysoké školství.

Hodnocení CWUR ovšem nepatří k nejprestižnějším. Jak LN uvedly ve své analýze, do „velké žebříčkové trojky“ patří především pořadí od Times Higher Education (THE), tzv. Šanghajský žebříček (ARWU) a Quacquarelli Symonds (QS), jejichž nové verze budou známy po prázdninách.

V České republice nejlepší Univerzita Karlova v nich zaujímá typicky místo ve třetí, maximálně čtvrté globální stovce; jen loni byla v THE nečekaně – a patrně i kvůli chyběvmetodice – předstižena Vysokou školou báňskou.

Velká sledovaná sedmička

Za trojicí stěžejních hodnocení jsou ještě mnohé další: Tchajwanský žebříček (NTU), 750 nejlepších univerzit US News (BGU) či Leidenský žebříček (CWTS), který stejně jako pět před ním jmenovaných patří do sedmičky hodnocení, jež si pro sebe pravidelně analyzuje Univerzita Karlova. Tím zbývajícím je SCImago Institutions Ranking (SCI).

Letošní leidenská verze, jež hodnotí hlavně publikační výkon škol, vyšla již počátkem června. V absolutních číslech (nefiltrovaných podle velikosti školy anebo top kvality publikací) jsou z Česka nejvýše 167. Univerzita Karlova, 590. Masarykova Univerzita a 718. Univerzita Palackého.

***

Žebříčkování: jak si vedou Češi a Slováci?

Aktuální výsledky – CWUR 2016

1. Harvardova univerzita (USA),

2. Stanfordova univerzita (USA),

3. MIT (USA),

4. Cambridge (Velká Británie),

5. Oxford (Velká Británie), ...

266. Univerzita Karlova (ČR),

637. Univerzita Komenského (SR),

658. Univerzita Palackého (ČR),

663. ČVUT (ČR),

731. Masarykova univerzita (ČR).

Loňské výsledky – CWUR 2015

1. Harvardova univerzita (USA),

2. Stanfordova univerzita (USA),

3. MIT (USA),

4. Cambridge (Velká Británie), ...

270. Univerzita Karlova (ČR),

685. Univerzita Komenského (SR),

702. Masarykova univerzita (ČR),

716. ČVUT (ČR),

724. Univerzita Palackého (ČR),

980. VŠCHT (ČR).

Zdroj: Lidové noviny 17. července 2016

Autor: Martin Rychlík