Čtyři české univerzity v top 1000 ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Žebříčků těch „nejlepších“ světových univerzit existuje spousta. Jedním z nejnovějších, kt sestavují odborníci v Saúdské Arábii, je pořadí podle Center for World University Rankings V jeho novém, aktuálnímvydání figuruje mezi tisícovkou předních světových vysokých škol – tisíc existujících – čtveřice českých univerzit. Nejvýše stojí Univerzita Karlova, která obsadila 266. globální pozici. Karlovo učení si ve zástupců nejlépe ve výuce a v odborných publikacích. Pouze v jednom z kritérií, v počtu pa předstihla olomoucká Univerzita Palackého, jež se překvapivě zařadila na celkově druhé mís světově). Oproti loňsku tak předstihla Masarykovu univerzitu v Brně – ta je nyní 731. Na třetí repub podle tohoto žebříčku patří pražské ČVUT, jež zaujalo 663. post. V loňské verzi žebříčku C českých univerzit – navíc i 980. pražská VSČHT. První je opět Harvard, který zatím zvítězil ve všech pěti edicích. Druhý je Stanford, třet následují Cambridge a Oxford. Miliardu dolarů za popředí „Vzestup Univerzity Palackého v mezinárodních hodnoceních je důsledkem dynamických a často změn, ke kterým jsme se odhodlali. To se týká nejen oblasti výzkumu a výuky, ale také inve internacionalizace, spolupráce s průmyslem, mezinárodní propagace nebo aktivního působení prostoru,“ sdělil LN rektor Jaroslav Miller, jenž část úspěchů přičítá i třem novým výzkum pořízeným z peněz EU. „Zároveň musím říci, že při současném způsobu a výši financování českých vysokých škol mám se zahraničím zřejmě nepřekročitelné limity... Podle našich hrubých odhadů by proniknutí m nejlepších univerzit světa v horizontu deseti let vyžadovalo investici v řádu jedné miliar rámec stávajících prostředků,“ dodává rektor Miller, jenž s kolegy dojednává u vlády alesp výdajů na vysoké školství. Hodnocení CWUR ovšem nepatří k nejprestižnějším. Jak LN uvedly ve své analýze, do „velké ž patří především pořadí od Times Higher Education (THE), tzv. Šanghajský žebříček (ARWU) a Symonds (QS), jejichž nové verze budou známy po prázdninách. V České republice nejlepší Univerzita Karlova v nich zaujímá typicky místo ve třetí, maxim globální stovce; jen loni byla v THE nečekaně – a patrně i kvůli chyběvmetodice – předstiž školou báňskou. Velká sledovaná sedmička Za trojicí stěžejních hodnocení jsou ještě mnohé další: Tchajwanský žebříček (NTU), 750 ne univerzit US News (BGU) či Leidenský žebříček (CWTS), který stejně jako pět před ním jmeno do sedmičky hodnocení, jež si pro sebe pravidelně analyzuje Univerzita Karlova. Tím zbývaj Institutions Ranking (SCI). Letošní leidenská verze, jež hodnotí hlavně publikační výkon škol, vyšla již počátkem červ číslech (nefiltrovaných podle velikosti školy anebo top kvality publikací) jsou z Česka ne Univerzita Karlova, 590. Masarykova Univerzita a 718. Univerzita Palackého. *** Žebříčkování: jak si vedou Češi a Slováci? Aktuální výsledky – CWUR 2016 1. Harvardova univerzita (USA), 2. Stanfordova univerzita (USA), 3. MIT (USA), 4. Cambridge (Velká Británie), 5. Oxford (Velká Británie), ... 266. Univerzita Karlova (ČR), 637. Univerzita Komenského (SR), 658. Univerzita Palackého (ČR), 663. ČVUT (ČR), 731. Masarykova univerzita (ČR). Loňské výsledky – CWUR 2015 1. Harvardova univerzita (USA), 2. Stanfordova univerzita (USA), 3. MIT (USA), 4. Cambridge (Velká Británie), ... 270. Univerzita Karlova (ČR), 685. Univerzita Komenského (SR), 702. Masarykova univerzita (ČR), 716. ČVUT (ČR), 724. Univerzita Palackého (ČR), 980. VŠCHT (ČR). Zdroj: Lidové noviny 17. července 2016 Autor: Martin Rychlík