Studium medicíny začíná mít v Čechách stejný punc prestiže jako v západních zemích. Zatímco před deseti lety si české lékařské fakulty vybraly mezi uchazeči zhruba čtvrtinu budoucích studentů, dnes mají zájemci o studium lékařství podstatně nižší šanci. Přihlášek se na lékařských fakultách sešlo letos podobné množství jako loni i přes to, že vzhledem k demografickému vývoji absolvuje střední školy méně studentů. Například na Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci dorazilo 3510 přihlášek. Ke studiu ale bude moci nastoupit zhruba jen pět set nejlepších. Olomoucká medicína se tak stává vůbec nejžádanější fakultou s nejnižší šancí na přijetí.

Nával na lékařské obory je ale i v Praze. Na 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy se hlásí téměř 7000 uchazečů, z toho 4300 ke studiu lékařství (všeobecného a zubního). Přijata bude zhruba šestina – přibližně sedm stovek budoucích lékařů a padesát zubařů. Přesto je pro středoškoláky toužící obléknout pláště mediků situace příznivější, než by se mohlo při pohledu na statistiky zdát. Řada z nich si totiž podává přihlášky hned na několik lékařských fakult a v jejich rámci pak ještě na několik oborů.

Vedle nejprestižnějšího a nejhůře dostupného lékařství „se jistí“ přihláškami na méně žádané obory typu ošetřovatelství nebo fyzioterapie. „Počet adeptů, kteří se dostaví k přijímacím zkouškám, bývá pak o stovky nižší než počet přihlášených. Rozdíl je i mezi počtem studentů, kteří jsou přijati, a počtem těch, kteří se ke studiu skutečně zapíší. Šance tedy nejsou tak nízké, jak se na první pohled jeví,“ vysvětluje proděkanka 1. LF zodpovědná za přijímací řízení Jana Dušková.

Se samými jedničkami bez přijímaček

Někteří z uchazečů budou moci ke studiu dokonce nastoupit, aniž by museli skládat přijímačky. Pražská 1. lékařská fakulta například přijme na obor všeobecné lékařství každého, kdo měl průměr známek ze všech předmětů na střední škole do 1,15. Pro zájemce o studium zubního lékařství jsou kritéria přísnější – musí mít ve všech ročnících střední školy téměř samé jedničky, tedy vejít se do průměru 1,02. „Letos možnosti zažádat o odpuštění přijímacích zkoušek využilo 480 studentů,“ doplnila proděkanka Dušková.

Podstatně větší množství studentů může bez přijímacích zkoušek nastoupit na technické fakulty. I tady ale začíná přituhovat. Více si vybírat budoucí studenty začalo například pražské ČVUT. Zatímco před pěti lety zde přijímali 85,2 procenta uchazečů, postupně poměr přihlášených a přijatých klesl až na loňských 76,2 procenta a podobný převis nepřijatých lze očekávat i letos. Druhé kolo přijímaček, využívané především studenty, kteří neuspěli na školách první volby, tak přestává být samozřejmostí. „Některé fakulty už teď vědí, že přijímací řízení po prvnímkole uzavřou, protože se přihlásilo dost studentů hned v prvním kole,“ říká tisková mluvčí ČVUT Lenka Kubešová Zápotocká. Své brány uchazečům pro letošek uzavřela například fakulta informačních technologií nebo fakulta architektury.

Naopak Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava stále přijímá přihlášky. Přestože jako jediná česká vysoká škola opakovaně boduje v prestižním britském žebříčku Times Higher Education, studenty si zatím příliš vybírat nemůže. Loni se na ni podle údajů ministerstva školství dostalo přes osmdesát procent uchazečů, letos budou čísla nejspíš podobná. „Naším cílem je vybrat si co nejkvalitnější studenty a rádi si na ně počkáme, proto posouváme termíny pro podání přihlášek až do léta,“ říká rektor Ivo Vondrák. Některé fakulty VŠB mají „deadline“ přihlášek sice už 15. května, další ale zůstanou otevřené ještě o letních prázdninách.

Tlačenice na psychologii, angličtinu a češtinu

V oblasti humanitně zaměřených oborů se situace výrazně liší v rámci jednotlivých fakult. Zatímco na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy se probojuje zhruba třetina uchazečů, stejná fakulta Masarykovy univerzity jich loni přijala více než šedesát procent a podobný poměr přijatých a nepřijatých lze očekávat i letos. Ještě větší šanci mají zájemci o studium filozofických fakult na Západočeské univerzitě v Plzni a Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, kde loni uspěly tři čtvrtiny.

Nejvíce přihlášek na humanitních fakultách dostávají pravidelně katedry psychologie. Například na tu z pražské filozofické fakulty jich letos přišlo přes tisíc, přičemž šanci probojovat se na akademickou půdu zde má jen zhruba šedesátka uchazečů. „Psychologie patří mezi nejvíce žádané obory už mnoho let, její studium uspokojuje touhu po poznání a sebepoznání se společenskou prestiží,“ odpovídá na dotaz po příčinách zájmu o tento obor vedoucí oddělení přijímacího řízení Daniel Soukup. Velký zájem je podle něj také o anglistiku – na obor angličtina pro mezikulturní komunikaci se letos sešlo zhruba 500 přihlášek, přijmou ale jen 35 studentů.