Karel IV. otevřel naši zemi Evropě a přinesl jí rozkvět ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Česká republika si tento rok připomíná 700. výročí narození římského císaře a českého král jubileum má zvláštní význam nejen pro Prahu, již si Karel IV. vyvolil za své sídlo, ale i Karlovu, kterou v roce 1348 založil. V hlavním městě se bude po celý rok konat řada akcí, které si kladou za cíl významného pan připomenout, a na mnoha z nich se bude podílet i nejstarší a největší česká univerzita. „J Univerzita Karlova dostála svému jménu a těmito oslavami důstojně uctila jubileum svého za Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. * Proč je podle vás potřeba Karla IV. si připomínat? Karel IV. nebyl pouze českým králem, ale i významným Evropanem, který se zapsal nejen do č i do evropských dějin. Důvodů, proč si ho připomínat, je proto hned několik. V první řadě rozmach Českého království, a to nejen v politickém kontextu, ale i tím, že ho aktivně bud například Nové Město pražské, což byl největší „developerský projekt“ své doby. Ve stejném roku 1348, nechal vybudovat Karlštejn a zřídil v hlavním městě univerzitu, díky níž se Pra intelektuálním centrem Evropy. * Jeho význam tedy spočívá zejména v tom, co vybudoval? Samozřejmě nejen v tom. Prosadil také významné zákony a regule. V roce 1356 se zasloužil o buly Karla IV., která sloužila jako hlavní ústavní zákon Svaté říše římské až do roku 1806 základní pravidla, která platila více než 450 let. Přitom víme, že dnes zákony často nepře Významná byla samozřejmě i duchovní dimenze Karla IV., která vyústila v povýšení pražského arcibiskupství. Byl to také muž, který České království otevřel Evropě, což naší zemi přin * Zdá se, že k němu chováte skutečný obdiv. Karel IV. byl velmi vzdělaný člověk. A to nejen na svou dobu, ale i podle současných měřít dnes dokáže mluvit a číst pěti jazyky? Obklopoval se lidmi, kteří byli stejně vzdělaní neb on sám, a to je něco, co dokáže člověka obohatit. Dopisoval si a udržoval přátelství napří Petrarkou, papežem Klimentem VI. či se sorbonnským profesorem Vojtěchem Raňkůvem z Ježova, během jeho pohřbu poprvé označil za Otce vlasti. * Čeho chtěl Karel IV. založením univerzity dosáhnout? V její zakládací listině jí dával za vzor vysoká učení v Paříži a v Oxfordu, tedy nejprest univerzity své doby. Jeho přáním bylo, aby se jim pražská univerzita dokázala vyrovnat. Do velkým závazkem tento historický odkaz naplňovat. Málokdo ví, že Karel IV. nestál pouze u v Praze. Do rozvoje vzdělanosti se zapsal i jinde v Evropě tím, že sám založil, obnovil ne univerzity. Zejména v Itálii, v Cividale, Arezzu, Perugii, Sieně, Pavii a Lucce, ale také Ženevě. * Splnilo se Karlovi IV. jeho přání? Vyrovnala se Univerzita Karlova konkurenci? V karlovské době určitě. Tehdy byla pražská univerzita skutečně srovnatelná s těmi nejlepš třeba říci, že to bylo zásluhou panovníků, kteří ji velmi podporovali a vybavili majetky a mohla dále rozvíjet. Za tím účelem dostala univerzita například darem od krále Václava IV. budov na Starém Městě pražském, tedy Karolinum, které je dnes třetí nejstarší univerzitní Pravda je, že tehdy nebylo univerzit mnoho, ale ta pražská mezi nimi byla velmi prestižní. * Dnes už tomu tak není? Univerzita Karlova je stále velmi respektovanou institucí. Ve světových žebříčcích se každ zhruba kolem 250. až 270. místa. Je třeba říci, že český stát v současné době rozvoj vysok vzdělávání téměř nepodporuje a podíl jeho financování rychle klesá. V letošním roce je to HDP, ačkoliv řada okolních zemí dává více než jedno procento. Stát dnes na jednoho student školám méně peněz než v roce 2008. Z toho si může každý udělat obrázek. Platy vysokoškolsk se stávají podprůměrné a přitom v počtu studentů na jednoho učitele jsme na tom nejhůř ze (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, pozn. red.). * I přesto však Univerzita Karlova sklízí ve světě úspěchy. Ano. To je zásluha velmi nadšených a talentovaných lidí, kteří na ní působí. Lidí, kteří j oborech mezinárodně uznávaní a publikují v prestižních vědeckých časopisech. Svou roli hra které je nezbytné pro výzkum, jenž musí obstát ve velmi náročné evropské i světové konkure se dluh státu vůči pražským vysokým školám a institucím projevuje. * Univerzita Karlova si k příležitosti oslav připravila řadu akcí a událostí. Můžete někte Spolu s Arcibiskupstvím pražským jsme jedna ze dvou institucí, které Karel IV. založil a j staletí. Cítíme proto morální povinnost jeho odkaz uctít a připomenout. Část událostí, kte připravené, jsou slavnostní a oficiální. Proběhne shromáždění akademické obce za účasti řa celého světa i nejvyšších představitelů českého státu. Na půdě univerzity se uskuteční tak mezinárodních univerzitních asociací a proběhne mezinárodní konference věnovaná odkazu Kar době. Významnou událostí bude předání mezinárodní Ceny Karla IV., kterou udělujeme spolu s Prahou a jejímž laureátem je Jindřich I., vévoda lucemburský. * Co jste přichystali pro veřejnost? Otevřeme expozici v Křížové chodbě Karolina, jež doplní velkou výstavu Druhý život Karla I Národní galerie. S velkou pravděpodobností zde budeme mít z Itálie zapůjčeno i roucho, kte nosil. Na Karlově náměstí proběhne open air mítink a připravujeme také dětský den na unive zajišťovat komentované prohlídky klášterů a kostelů a na podzim i rekonstrukci korunovační IV. a dva koncerty. * Jste 508. rektorem Univerzity Karlovy. Změnila se nějak úloha rektora v průběhu dějin? Ano, ale ty důležité principy přetrvávají dodnes. Jeho hlavní úlohou je dbát na dodržování akademických práv a svobod. Na počátku byl rektor zejména představitelem univerzity a vedl disputace. Byly ale také doby, kdy byl rektor Univerzity Karlovy osobností, která řídila k na celém území Českého království. V posledních desetiletích je podle mne rolí rektora zej prostoru pro rozvoj oborů a fakult, zajištění harmonie mezi fakultami a stanovení strategi vizí. * Dříve svůj mandát rektor vykonával jen po jeden až dva roky. To se změnilo v roce 1948, Ano. Od toho roku již rektor nebyl volen, ale pouze jmenován, a sice na pět let. Funkci vě některý z profesorů, který samozřejmě musel mít odpovídající vztah ke straně a státu. Po r univerzita vrátila k volbě rektora akademickým senátem. Funkční období bylo nejdříve tříle se prodloužilo na čtyři roky. Je třeba si uvědomit, že role rektora je dnes trošku jiná ne nebo i v 18. a 19. století. Univerzita Karlova je instituce, která má rozpočet 9 miliard k budov, 17 fakult, 51 tisíc studentů a 8 tisíc zaměstnanců. Chvíli proto trvá, než se rekto seznámí, a pokud má prosadit nějakou svou vizi, je to čtyřleté období řekl bych minimem. * Proměňuje se nějak vztah mezi absolventy a jejich univerzitou? Dříve většina absolventů zůstávala na univerzitě a dále na ní působila. Tehdy však byly je zcela jiné. Dnes většina studentů po ukončení studia odchází mimo univerzitu. Díky tomu se lépe podívat zvnějška a říci nám, v čem bychom se mohli zlepšit. My můžeme být k některým vzhledem k tomu, že se na univerzitní půdě pohybujeme každý den. * Od letoška již Univerzita Karlova nebude mít v názvu dodatek označující její sídelní měs Bylo to rozhodnuto, ještě než jsem se ujal úřadu, ale já sám jsem tuto myšlenku podporoval ke kořenům. Vracíme se k původnímu názvu, který i lépe odráží skutečnost, že Univerzita Ka Praze. * Vy sám jste na univerzitě studoval a působil. Napadlo vás někdy, že tu budete zastávat p Během studia určitě ne. Když jsem začal působit na Ústavu lékařské biochemie a laboratorní bylo mým hlavním cílem etablovat se v oblasti vědy a pedagogiky, takže jsem převážně publi vědecky bádal. Relativně mlád jsem se stal profesorem a následně působil jako děkan. Až po přesvědčili, abych se o pozici rektora ucházel. * Nechybí vám vědecké bádání? Věda mi nechybí. Stále totiž vedu postgraduální studenty. Mrzí mě ale, že již nemám čas na semináře se studenty, což pro mne bylo vždy obohacující a příjemné. * Kam chcete univerzitu v dalších letech směrovat? Univerzita by měla stále vychovávat mladé lidi, kteří budou schopni se přizpůsobovat změná se proměňujícím světě. My samozřejmě nemůžeme vědět, jak bude za dvacet až třicet let spol ale naši studenti by měli být vždy schopni rozpoznat podstatné od nepodstatného. Měli by s sebevědomí mladí lidé se zahraničními zkušenostmi. Univerzita sama by měla mít mnohem více studentů i učitelů a měla by být více ukotvená na předních příčkách světových vědeckých tý je, aby zůstala přátelská a otevřená pro všechny. *** Profil Tomáš Zima (49 let) Po absolvování Gymnázia Botičská pokračoval studiem všeobecného 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, které ukončil v roce 1990. Od roku 1999 působil v biochemie a laboratorní diagnostiky. V roce 2001 byl zvolen profesorem v oboru lékařské ch Mezi lety 2005 a 2012 zastával na 1. lékařské fakultě pozici děkana a v roce 2013 byl zvol Univerzity Karlovy.