I česká egyptologie má svoje zakladatele ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Až do počátku šedesátých let minulého století nikoho nenapadlo, aby se podíval na českoslo hradní a zámecké sbírky očima odborníka. Až Miroslav Verner přišel s nápadem napsat na tot práci. Zpočátku si sice myslel, že to nebude složité téma, jenže realita ho doslova šokova Především bylo překvapením, že se přede mnou nikdo egyptskými památkami u nás nezabýval. D šedesátých let se ani nevědělo, co se u nás kde ze staroegyptských památek nalézá,“ vzpomí Verner. Přestože je sarkofágů a rakví ze starého Egypta velké množství, mezi tisícovkami p nejrůznějšího druhu by za vystavení stály jen desítky z nich. Je to náhodná, nesourodá sbí nálezů z Abúsíru z doby, kdy se nálezy dělily, dar prof. Jaroslava Černého z vesnice Dér e svým způsobem mimořádná kolekce kancléře Klementa knížete Metternicha na zámku Kynžvart. K drobností, jako jsou skarabeové, kusy látek, kanopy a amulety, jsou na zámku také dvě rakv poměrně významných osobností z období Nové říše a z Pozdní doby, které kancléři osobně věn místokrál Muhammad Ali roku 1825. Muhammad Ali, dnes označovaný jako největší vykradač egy v moderní době, původem albánský žoldák, sice neměl k pokladům starého Egypta žádný vztah, dobře, že si jejich rozdáváním koupí mnohé evropské prominenty a získá politické spojence. francouzského generálního konzula v Káhiře poslal dvě mumie i na Kynžvart. František Lexa – magický učenec Za skutečného zakladatele české egyptologie je oprávněně považován až František Lexa. Stře profesor matematiky a fyziky, autodidakt ve vědním oboru, který do té doby nebyl v Čechách později mezinárodně uznávaný vědec. Bez něj by pravděpodobně česká egyptologie nedosáhla p dnes po právu má. Narodil se roku 1876 v rodině pardubického právníka. Gymnázium navštěvoval v Praze, kam se osmdesátých letech 19. století přestěhovala. Mezi jeho milované učitele patřil Alois Jirás zde vyučoval dějepis a zeměpis. Dodnes je zachována jejich korespondence, kde se navzájem z obdivu k dosaženým výsledkům na poli literárním a vědeckém. Později na Filozofické fakul KarloFerdinandovy univerzity patřil mezi jeho profesory i T. G. Masaryk. I když František vysokoškolských studií skutečně několik let působil jako středoškolský profesor, zájem o m fyziku brzy přerostl v nadšení pro filozofii a psychologii. A tehdy se snad zákonitou okli otázce původu a psychologie písma a odtud byl už krůček k potřebě poučit se o staroegyptsk 1905 se mu dostala do ruky mluvnice staré egyptštiny napsaná berlínským profesorem Adolfem brzy písmo i řeč ovládl tak, že mohl přeložit jednu kapitolu z Knihy mrtvých. Překlad se n rukou významného profesora orientalistiky Rudolfa Dvořáka, který ve třicetiletém nadšenci talent a vymohl mu státní stipendium v Berlíně právě u Adolfa Ermana. Po roce v Berlíně se na několik měsíců do Štrasburku, kde začal studovat démotštinu, jedno z posledních vývojov egyptštiny. A už tehdy dostal nápad napsat vlastní verzi její mluvnice. Po návratu do Prahy se Lexa z existenčních důvodů znovu vrátil za katedru malostranského g už ale ve volných chvílích připravoval habilitační práci s názvem O poměru ducha, duše a t Staré říše. Jenže s jejím uveřejněním musel počkat až na konec první světové války. V souv geografickým a politickým uspořádáním Evropy a zájmem Československa o Přední východ dosta univerzitě prostor i orientalistika a čerstvě habilitovaný František Lexa měl možnost bezp soukromý docent, přednášet egyptologii. V letech před jmenováním mimořádným profesorem egy už s řádným platem, napsal několik knih, které se na knižním trhu staly doslova bestseller byla srovnatelná díla dostupná jen v zemích s nepoměrně delší tradicí egyptologického bádá i tyto knihy přispěly ke zřízení samostatného egyptologického semináře na Univerzitě Karlo byl jmenován řádným profesorem. A k tomu psal a vydával další a další odborné i populárně- Postupně se chystal ke svému největšímu dílu, nejúplnější mluvnici démotštiny. Vedle vlastní vědecké práce dál přednášel. Podle svědectví pamětníků měl v sobě něco magic zájemce o studium vývoje egyptského jazyka, staroegyptské vědy, matematiky, geometrie a as Logickým vyústěním jeho postupně narůstajícího mimořádného postavení na univerzitě bylo zv Filozofické fakulty Univerzity Karlovy ve školním roce 1934/1935. Jaroslav Černý – znalec hieratiky a novoegyptštiny Jaroslava Černého považoval František Lexa za svého nejnadanějšího studenta. Už když se Če jeho semináře, udivoval znalostmi staroegyptského písma a dějin Egypta. Vystudoval klasick egyptologii, a protože nenašel odpovídající zaměstnání, nakonec vzal místo bankovního úřed po velmi krátké době Francouzský ústav orientální archeologie v Káhiře hledal spolupracovn výzkum sídliště staroegyptských řemeslníků v Dér el-Medíně. Černý se přihlásil do konkurzu znalosti, tak jistě i na Lexovo doporučení byl přijat. Postupně se vypracoval na největšíh znalce hieratiky a novoegyptštiny. Ve třicátých letech dvacátého století působil po Lexově boku jako neplacený soukromý docen na Univerzitě Karlově. Těsně před začátkem druhé světové války znovu odjel do Egypta s fra archeologickou expedicí. Ale v Káhiře ho zastihla zpráva o okupaci Československa. Důsledk exil. Nedalo se nic dělat, domů se mohl vrátit až po skončení války. Přestože byl následuj Praze ujišťován, že získá placené místo na Univerzitě Karlově, posléze mu dokonce bylo při druhé egyptologické katedry na univerzitě v Brně, nakonec pro něj v roce 1947 bylo jediným bezvýchodné situace přijmout pedagogické místo v Londýně a později v Oxfordu. Prof. Jaroslav Černý až do své smrti v roce 1970 zůstal československým občanem a vedle mn doporučení při vzniku Československého egyptologického ústavu prokázal svůj vztah k vlasti egyptologickou knihovnu, ve své době považovanou za největší soukromou egyptologickou knih odkázal pražskému egyptologickému ústavu. Zbyněk Žába – vážená starožitnost Třetí významná kapitola, bez níž by česká egyptologie postrádala historickou oporu, se jme Už od studentských let vynikal jako mimořádný jazykový talent. Byl přijat ke studiu klasic Karlově univerzitě těsně před začátkem druhé světové války. Bohužel vzápětí následovalo uz vysokých škol, a i když se po válce ke studiu vrátil, změnil obor na egyptologii. Jeho ped František Lexa a na krátký čas i Jaroslav Černý, který Žábu svými přednáškami o novoegyptš mimořádně ovlivnil. Po ukončení vysokoškolských studií a obhajobě doktorské dizertační práce Žába několik let fakultě UK působil po boku Františka Lexy, když byl v polovině padesátých let na základě m vyslán do Egypta, aby posílil výuku češtiny na Vysoké škole jazyků. Snad právě v Káhiře se vybudovat Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy se sídlem nejen v Praze, a Byla to v té době velmi odvážná myšlenka, ale protože nadchla i Františka Lexu, tehdy už a nositele nejvyšších státních vyznamenání včetně Státní ceny (za mluvnici démotštiny), naví širokými neformálními známostmi v politických kruzích, záměr se překvapivě rychle podařilo ústav byl roku 1958 ustaven. František Lexa měl navíc i výborné kontakty v Egyptě, kde byl jednu z jejich vážených starožitností (jak později vzpomněl Adolf Hoffmeister v knize Vyhl (Redakčně upraveno) *** Jan Boněk: Miroslav Verner – Můj život s Egyptem Kniha o legendě české egyptologie Mirosla jejímž autorem je zesnulý režisér a dokumentarista Jan Boněk, představuje příběh a zároveň které se skrývá pod termínem „česká egyptologie a její postavení ve světě“. Součástí knihy němž profesor Miroslav Verner vystupuje jako průvodce po známých či nedávno objevených mís archeologických nálezů v Egyptě.