PRAHA V Indonésii žije čtvrt miliardy lidí různých vyznání a kultur. To dělá ze státu se 17 508 rozptýlenými ostrovy čtvrtou nejlidnatější zemi světa! Čechů, kteří ji znají – nepočítáme-li tedy turisty z Bali – je pár. V roce 2011 se na indonesistiku při Univerzitě Karlově zapsalo čtrnáct studentů, z nichž „bakaláře“ dostudovalo pouze osm. Nyní mají šanci další.

Filozofická fakulta UK totiž po pěti letech otevírá tento takzvaně malý obor, tentokrát dokonce bez nutnosti kombinace s jiným. „Nabereme tak kolem patnácti lidí,“ řekla LN Michaela Budiman, jež vede indonéské oddělení v ústavu jižní a střední Asie. Přihlášky k tomuto studiu na FF UK lze ještě podávat; finálním termínem je 8. duben.

Proč tak učinit? „Indonésie je moderní prosperující země s ekonomickým potenciálem a je na vzestupu,“ říká Budiman, která vyučuje především jazyk bahasa indonesia. Studenti budou mít jazykové kurzy nejméně třikrát týdně. Kromě toho se výuka soustředí na dějiny, literaturu, kulturu, ale i politiku a mezinárodní vztahy v rušném regionu – bude se částečně věnovat i Malajsii, Singapuru či Bruneji, což je úkol pro indonesistu Tomáše Petrů.

Etnolog Ondřej Pokorný, třetí pedagog maličkého „departmentu“, má za úkol seznámit studenty s mnohými etniky Indonésie, jako jsou Javánci, ale též slavní Batakové, Dajakové či Toradžové. Právě o jejich pohřebních obřadech na Sulawesi (Celebesu) psala Budiman svou disertaci, kterou vydala i anglicky.

Čím se tak zabývali minulí bakaláři? Kupříkladu problematikou potratů v Indonésii, ženskou obřízkou, obchodem s kořením, hnutímza svobodný Aceh, bojovnými Asmaty, balijskou architekturou nebo známým stínovým divadlem (wayang).

„Absolventi se uplatňují různě: několik jich učí jazyky nebo se živí cestovním ruchem,“ říká Budiman. V posledních letech projevují o Indonésii zájem i české firmy, byznysmeni, takže znalost jazyka a prostředí s potenciální čtvrtmiliardovou klientelou není k zahození. Tím spíše, že indonesistů je v Česku zanedbatelné množství. Obor vycházející z tradic československé orientalistiky byl v padesátých až sedmdesátých letech minulého století otevřen jen třikrát, za normalizace vůbec ne. Po sametové revoluci mohli zájemci o patnáctou největší zemi světa jít studovat na FF UK jen v letech 1992, 1997 a naposledy 2011. „Chtěli bychom do budoucna i magisterskou akreditaci,“ plánují pražští akademici. Výhodou pro studenty jsou indonéská stipendia, která umožňují dlouhodobé pobyty přímo v terénu.

„Indonésie je pochopitelně zajímavá již sama o sobě. Z etnologického hlediska se jedná o kulturně pestrou zemi, kde uskutečnilo výzkum mnoho předních antropologů – jako třeba Margaret Meadová a Clifford Geertz. Je to ale také dynamicky se rozvíjející země, kterou hojně navštěvují turisté, takže indonesistika může být pro mnoho zájemců o studium velmi atraktivní. A absolventi mohou nepochybně najít i zajímavé uplatnění,“ řekl LN kulturní antropolog Martin Soukup z Univerzity Palackého v Olomouci.

Tam také přichystali novinku, byť trochu pragmatičtější než v Praze. Olomoucká univerzita letos premiérově otevře bakalářský obor Indonéská studia se zaměřením na cestovní ruch, přičemž noví bakaláři by se měli uplatnit hlavně v turismu, cestovních kancelářích nebo v pohostinství. Partnerem je proto Universitas Udayana na Bali. Podle vedoucí katedry Ivony Barešové bude přijato asi dvacet studentů, termín přihlášek byl však již v únoru uzavřen.

Autor: Martin Rychlík

Zdroj: Lidové noviny