Školy se učí, jak vydělat na cizincích ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Možnost studovat zdarma na dobré vysoké škole pro ni byla hlavním důvodem, proč se rozhodl do Česka. Třiadvacetiletá Ruska Jekatěrina, studentka Vysoké školy ekonomické v Praze, své nelituje. Kromě toho, že může studovat za stejných podmínek jako Češi, tedy zdarma, si poc přátelskou atmosféru Prahy a zdejší vysokou životní úroveň. Jekaterina patří ke stále rostoucí skupině mladých lidí, kteří dali před studiem ve své vl českým vysokým školám. Na „její“ VŠE tvoří cizinci už téměř pětinu studentů. „Nyní studuje na fakultě podnikohospodářské – 28 procent,“ přibližuje situaci Julie Daňková z VŠE. Cizinců přibývá nejen na pražské ekonomce. Na konci roku 2015 jich podle ministerstva škol školách bylo přes 42 tisíc, šestkrát více než před patnácti lety. Na druhou stranu v Česku vysokoškolského věku slabší populační ročníky, což způsobilo, že „místních“ studentů ubývá 2010 studovalo na vysoké škole téměř 360 tisíc Čechů, loni jejich počet klesl už na téměř vysoké školy proto vítají zahraniční zájemce o studium s otevřenou náručí. „Kdyby nerostl počet zájemců především ze Slovenska a postsovětských zemí, celkový počet s by mohl klesat,“ říká Volfgang Melecký z ČVUT. Většina studentů-cizinců přitom v Česku studuje zdarma. Umožňuje jim to vysokoškolský záko stejně na každého, kdo dokáže studovat v češtině, a to bez ohledu na státní příslušnost. Z stát školám posílá stejnou částku jako za Čechy. Peníze navíc V češtině poslouchá přednášky na vysokých školách přes 36 tisíc studentů s ci zdarma je pro ně sice silná, nikoli však jediná motivace, která je do Česka láká. „Doma js studovat kvůli těžké situaci,“ říká osmnáctiletá Ukrajinka Kristina, studentka architektur Přibývá však také lidí, kteří v Praze či Brně studují v angličtině a za své studium školám na konci minulého roku 5 628. Pro některé vysoké školy už se stali zajímavým zdrojem příjm „Ze školného od studentů, kteří studují v angličtině, dotujeme české studenty,“ říká děkan fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo. Z ciziny je zde každý pátý student. Budoucí lékaři platí za rok studia 330 tisíc korun, zu tisíc více. Přicházejí sem studovat například z Indie, Spojených států, Izraele nebo ze Švédska. „Naše platné v řadě zemí bez dodatečných zkoušek, máme akreditaci i ve Spojených státech,“ říká Také z toho důvodu mu 20 procent studentů-cizinců nepřipadá jako vysoké číslo. „Ve světě b cizinci tvoří zhruba třetinu studentů,“ dodává. Studium podle něj zvládají minimálně stejn domácí studenti, i když se během tří let musí naučit česky – to aby se domluvili s pacient Podobně to vidí i na Vysoké škole ekonomické. „Příjmy z akreditovaných studijních programů činily předloni 41,6 milionu korun,“ říká Julie Daňková. Školné je tu 1 800 eur za semestr. Cizinci mají na VŠE nejčastěji zájem o studium finančni diplomacie. Cizinci, kteří chtějí studovat v češtině, zde musí nejprve úspěšně zdolat spec testy. Jinde zatím z cizích studentů netěží. „My je za zdroj příjmů nepovažujeme, práce je s nimi prorektorka Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně Radka Opařilová. Právě její škol podílu zahraničních studentů rekordmanem (23,2 %). Autor: Radka Hrdinová Zdroj: MF Dnes