Civilizace jako téma komparativních dějin – pozvánka na přednášku

Seminář obecných a komparativních dějin zve na přednášku prof. Johanna Arnasona "Civilizace jako téma komparativních dějin," která proběhne v rámci doktorského semináře SOKD ve středu dne 4.11. 2009 od 14:10 do 15:45, v hlavní budově Filozofické fakulty, náměstí Jana Palacha 2, 2. patro, č. 201. Přednáška bude pronesena v češtině.

Prof. Johann Arnason (narozen 1940 na Islandu), emeritní profesor La Trobe University v Melbourne a FHS UK v Praze, se během svého života profiloval jako historický sociolog orientovaný zejména na srovnávací studium civilizací. V letech 1960 – 1964 vystudoval historii a filosofii na FF UK v Praze. Po studijních pobytech v Římě a Frankfurtu nad Mohanem působil v první polovině 70. let na univerzitách v Heidelbergu a Bielefeldu a v letech 1975 - 2003 potom na La Trobe University v australském Melbourne. Hostoval rovněž na řadě dalších institucí, mj. na Institutu Maxe Plancka, na EHESS v Paříži či na Evropské univerzitě ve Florencii. Od roku 2007 přednáší též na FHS UK v Praze.

Johann Arnason se ve svém raném díle zabýval v první řadě kritickou sociální teorií a marxismem. Zájem o makrosociální a makrohistorické jevy jej později vedl ke srovnávacímu studiu civilizací, revidoval však determinismus klasických modernizačních teorií a požadoval přitom včlenění antropologického přístupu. Spolu se S. N. Eisenstadtem se stal předním představitelem teorie „mnohostranných modernit“ (multiple modernities), jež začala rezonovat na přelomu tisíciletí.

Johann Arnason působí jako šéfredaktor sociálně teoretického časopisu Thesis Eleven. Je autorem řady monografií, sborníkových studií i článků. K jeho nejuznávanějším dílům patří práce The Future that Failed (1993) věnovaná komunismu sovětského typu jakožto alternativnímu projektu modernity s imperiálními ambicemi. Nezápadním formám modernity se věnoval rovněž v knihách Social Theory and Social Experience a The Peripheral Centre: Essays on Japanese History and Civilization. Nejnovější publikaci představuje potom reflexe globalizačního procesu zachycená v práci Civilizations in Dispute (2003).