Jak to vidí rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je profesor Tomáš Univerzity Karlovy, dobrý den. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy -------------------- Dobré ráno. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Do jakých témat se dnes pustíme? Do stavu zdravotnictví i smyslu chodit do školy. Dobrý po se ponese v duchu Karla IV., od jehož narození uplyne 14. května 700 let. Připomínat si ho stylu. Pro vás to bude hodně práce a povinností, pane profesore? Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy -------------------- Tak oslavy výročí narození Karla IV. bude samozřejmě řada povinností, starostí, ale budou radostné a optimistické. Karel IV. je jedna, bych řekl, z nejvýznamnějších osobností našic světových dějin, a to si je třeba, třeba připomenout. A právě když se často hovoří o určit českého národa, jeho kořenech, tak právě připomenutí osobnosti Karla IV., v loňském roce J Komenského a dalších jaksi velikánů našich dějin, je právě, bych řekl, velmi důležité a př mladší generaci. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Co říká právě současným studentům Karel IV., jeho doba, jeho odkaz? Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy -------------------- Tak samozřejmě je to, pro řadu lidí je to postava, někdy až možná trošku mytická, je to os se učí do základní školy a lidé se u nás s ní setkávají, nechci říci skoro na každém roku, míst, aniž si to, aniž si to třeba, třeba uvědomují, ale je to osobnost, která se nesmazat do dějin řady, řady států a není to jenom rozšíření českého království směrem, směrem na ú Polska, ale jeho socha je v Avignonu, významně působil a měl blízké vztahy k Francii, půso Itálii a podobně, a to, co by měl být jeho odkaz i pro dnešní dobu a doby budoucí, že se d vládnout, a v řadě věcí tomu tak bylo, i tedy mírovými prostředky, dohodami, hledáním, hle řešení a hlavě to, co on si předsevzal, jest budování a vytváření hodnot, které přetrvávaj není to jenom Karlštejn, Karlův most, ale také i zákonné kodexy, které /nesrozumitelné/ če řád, korunovační klenoty, a to, co si nechám na konec, jsou dvě živoucí instituce, které o Karla IV., Karlem IV. přežily do současnosti, to je Univerzita Karlova a pražské arcibisku Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Jak budete Karla IV. a toto výročí prezentovat? Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy -------------------- Tak je celá, celá řada aktivit, které se různým způsobem koordinují. Takový vrchol bude v mezi 9. až 15. květnem, kdy budeme mít koncert hudby, partnerem oslav je Pražské jaro a ob koncerty jsou dedikovány Karlu IV. Bude velká mezinárodní světová konference rektorů právě odkazu Karlu IV. pro současnost, kde vystoupí přední představitelé univerzit celého světa. shromáždění ve velké aule Karolina, kde za vládu a stát bude mít projev pan, pan premiér. mít setkání na různých místech, připravujeme spolu s pražským arcibiskupstvím prohlídky kl s Českou televizí koprodukujeme sedmidílný dokumentární, dokumentární film o Karlu IV., kt u nás i v zahraničí. Chceme, připravujeme aktivity i pro děti, aby si zase jinou formou př připomněly Karla IV. Kolegové chystají velké monografie, výstava v Národní galerii, u nás budeme mít, jednáme o zapůjčení roucha Karla IV. z Itálie a podobně. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Takže opravdu karlovský rok, jak se sluší a patří. Dotaz od paní Anny, jaký zvuk má Karlov světě? Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy -------------------- Karlova univerzita ve světě má velmi, velmi dobrý zvuk a musím říci, ať přijedu na jakouko u nás i v zahraničí, tak je jaksi vnímána jako velmi respektovaná, vážená instituce. Jsme se na nás celá řada, řada předních vědeckých institucí se zájmem o spolupráci, výměnu učit V poslední době jsme uzavírali smlouvy o strategickém partnerství mezi korejskými špičkový vzdělávacími institucemi, máme jako jedni z mála strategické partnerství s univerzitou v L přátelství a bohatou spolupráci v Heidelbergem, pařížskými univerzitami, vídeňskou univerz takže zvuk má velmi dobrý. V těch žebříčcích různých se pohybujeme většinou tak kolem 200. dáno samozřejmě i těmi možnostmi, které jaksi jsou dány ekonomicky, ale taky jsme dostali uvozovkách koncem loňského roku, kdy Massachusetts Institute of Technology, MTI, který je institucí celosvětového významu, tak uveřejnil seznam podle jejich zase rankingu a každá i vytvořit různý algoritmus, tak podle jejich rankingu, který samozřejmě vytvářeli, jsme, a nejvlivnějších univerzit světa, tak třeba v tomto rankingu se Univerzita Karlova umístila světě, což jistě není špatné. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Slovenský prezident Andrej Kiska ostře kritizoval stav domácího zdravotnictví, podle něj t svévole, klientelismu, nepřehledných zájmů a nepořádku v žádném jiném odvětví nepanuje. Ja české, pane profesore? Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy -------------------- Tak, české zdravotnictví a zdravotnictví každé evropské země má, má své problémy, se který potýká. Teď jsem četl, že mladí lékaři ve Velké Británii se chystají stávkovat, řeší se rů systému financování a poskytování péče v každé zemi a každá země má ten systém, systém nas jinak. Problémy českého zdravotnictví, které, které jsou a které se postupnými kroky, krok otázka, bych řekl, té, nechci hovořit o kvalitě, kvalita je velmi dobrá a za ty finance, k bych řekl, až se tomu někdy divím, že to ještě funguje, ale je to otázka zejména tedy fina zdravotníků. Já vím, že řada lidí to porovnává s těmi platy, které, které třeba jsou a s m mzdy v České republice, ale ta profese, je samozřejmě si třeba uvědomit i to vypětí těch, v tom zdravotnictví pracují, je extrémní a pohybujeme se samozřejmě v evropském rozměru i samozřejmě vede, že lidé získávají stejné prostředky za mnohem klidnější práci. Bez služeb takového toho, člověk by měl být v té, v tom zdravotnictví stále tak jako optimisticky nal samozřejmě své vnitřní problémy a jiné, tak to samozřejmě při tom finančním ohodnocení, ja lidi vede do jiných profesí a v případě lékařů samozřejmě do působení v zahraničí. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Je to ale, pane profesore, opravdu všechno jenom o penězích? Faktem je, že i ministr resor označil za ten hlavní problém našeho zdravotnictví stále nedostatek lidí, chybějí lékaři, Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy -------------------- Tak lékaři, sestry chybějí, je to dáno také jiným způsobem práce, chci zase říci, není to v České republice chybí lékaři a sestry a všude okolo nás nechybějí, je to, hovořil jsem s Lombardie, ze severní Itálie, odhadují velký defekt, nedostatek lékařů v budoucí době, ale vést ten náš stát a politiku k tomu, aby, jestliže v jiných evropských zemích je nedostate profesionálů, což deklaruje Evropská unie, tak za prvé na jedné straně není to cesta, že b a zjednodušovat vzdělávání. To sice jaksi z hlediska politiky to udělá krásně, najednou ji více, ale nebudou mít takové znalosti a dovednosti, takže se s tím sice řekne, máme jich h hůře připravených, hůře vzdělaných. Na straně druhé, jestliže v zemích, jako je třeba nebo Itálie, jako je Lombardie, Německo a další země, bude nedostatek lékařů, tak jejich politi více a více získávat lékaře z jiných zemí. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- To už se děje. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy -------------------- A to se samozřejmě děje a bude se to dít stále ve větší a větší míře a na to ten stát musí bych řekl, prospektivně s tím, aby vytvářel podmínky různými nástroji na úrovni krajů, na tak, aby ti lidé jaksi nedocházelo. A je to, je to otázka postavení lékaře, já říkám, před lety začlo, začla zrůdnost, která se stala prostě, podkopávání toho vztahu lékař a pacient být přátelský, musí být postavený na vzájemné důvěře a prostě když si někdo řekne, že zdra čistě ryzí technická služba, no tak pak je to trošku něco jiného, než samozřejmě, sice hov zdravotních službách, ale je to trošku jiná služba, než si jdu třeba, když si jdu a budu s boty nebo vyměnit brzdové destičky v autoservisu, to je také služba. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Co podle vás, pane profesore, tedy podkopává nebo podkopal ten vztah mezi lékařem a pacien Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy -------------------- Tak byly to takové různé kampaně, jako stěžujte si, pamatuji si na titulky z deníků tehdej bylo prostě stěžujte si na svého lékaře, jako on je tady pro vás, on musí udělat všechno p myslím, že když půjdete do bankovního ... Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- A není tady pro vás? Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy -------------------- Do bankovního domu a tam vás prostě řeknou není, nebude, no tak vy otočíte a odejdete, no. někdo u lékaře, tak toho budou plné noviny, že jo. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Jaký by měl být tedy ten vztah lékař - pacient? Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy -------------------- Měl by být samozřejmě korektní, korektní, podpořený důvěrou a přece vycházíme z toho, že p musíme vycházet, já bych řekl, z toho pozitivnějšího, ne z toho negativního. Když budeme v pozitivního, je to vždycky příjemnější, než když jaksi někam přijdete a už rovnou víte, že bude to špatně, tak už ten člověk se i naladí na tu špatnou vlnu, tak jsme dneska po ránu, lépe být jaksi optimisticky do toho dne naladěn, i když třeba ráno byla tady v Praze jaksi mlha. Tak když prostě ten pacient by měl věřit, že ten lékař dělá pro toho svého pacienta čem on je jaksi přesvědčen, v možností, které samozřejmě ekonomicky jsou, jsou možné. A na lékař by měl tomu pacientovi to vysvětlit, takže by to měl být otevřený korektní vztah a n svému lékaři asi spíše nedůvěřuji, více důvěřuji webovým a internetovým stránkám a podobně stává, že už pacient k vám přijde a řekne vám, já už jsem si to našel na Googlu, tak mně t tady tyhlencty pilulky, že jo, já už vím, co mi je, že jo, no tak to pak samozřejmě není a ideální. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Proč k tomu podle vás ale dochází? Nebo myslíte si, že je skutečně tolik nedůvěry na stran lékařům? Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy -------------------- Já bych řekl, že tolik, že tolik nedůvěry, nedůvěry není, ale když se jaksi o té nedůvěře problémech, které vždycky byly a budou, prostě je to vztah mezi dvěma lidmi, jeden je léka pacient, ti lidé prostě někdy, a to je jako v tom životě, prostě někdo si někomu více sedn někomu si někdo více rozumí, ale je tady jaksi možnost jít i k jinému lékaři, registrovat praktického lékaře a podobně, takže tady nikdo nemusí jaksi ten svazek mít jaksi od naroze takže ono je to spíš o tom, že se o tom jaksi, více se hovoří o těch negativních příkladec pozitivních, kterých je samozřejmě většina. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Otázka pro vás od pana Jiřího, potřebujeme dělit zdravotnická zařízení na zisková a nezisk Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy -------------------- Tak ta otázka, otázka možná asociuje zákon o vzniku neziskových zdravotnických organizací. problém dán tím, jak se samozřejmě, jakou ..., a tady bych to rozdělil na dvě věci. Jedna, hovořit o zisku, jakože někdo z toho něco primárně získává, tak samozřejmě to zdravotnictv způsobem specifické a mělo by jaksi z pojištění, případně ze spoluúčasti vytvářet dostatek to, aby se ty zdravotnická zařízení mohla rozvíjet, obnovovat přístroje, dobře zaplatit sv mít tam hezké prostředí a podobně, tak to je taková, tak já bych obecně řekl a z mého pohl zdravotnictví by mělo být nastaveno tak, že by tam neměl, že ten zisk by měl být jaksi uti systému. Samozřejmě žijeme v roce 2016 již několik dní a jsou samozřejmě obory, které jaks zájem a pacienti tam přicházejí a hradí za své, za své služby, no tak je ten systém nastav zisku a podobně, takže to samozřejmě není úplně, úplně ideální stav. Co se týká toho pojmu zdravotnické organizace, je to vlastně nástroj, aby ty organizace nebyly primárně akciovým o čemž tady byly velké spory a velké odmítnutí před několika lety, a mají to být zařízení je to de facto přeměna takového zvláštního, zvláštní instituce, která se jmenuje příspěvko která je tedy ten název pozůstatkem, pozůstatkem minulosti, na něco nového, což by měly bý fakultní nemocnice, případně krajská zařízení, kde jaksi ten zřizovatel a stoprocentně ve stát by měl dohlížet na to, aby právě to, co ta nemocnice vytvoří, jaksi sama do sebe, do Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Jinak v současnosti patří velkým řetězcům asi pětina lékáren, jak se díváte, farmaceuti i zdravotnictví se docela obává, mohlo by to být i v podstatě likvidační pro ty malé lékárny Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy -------------------- Tak samozřejmě problém, problém řetězců je, je nejen v oblasti zdravotnictví, je to otázka zdravotnictví je to také otázka řetězců soukromých laboratoří, které, které vznikají, tak supermarkety a podobně, které také vytváří řetězce a tlačí někdy na své dodavatele tak, ab dodávali skoro, skoro bez marže nebo podobně, tak to samozřejmě to riziko je, ale tady je otázka státu, aby na jedné straně bránil tomu vzniku nějakých tedy velkých monopolů a kter to otočí a ten zisk se samozřejmě znásobí, protože tady už nic nebude a protože to ostatní pomřou, a na straně druhé mít určitá regulační pravidla. Oblast zdravotnictví je oblast ve i z hlediska jaksi evropského práva, tak nastavit samozřejmě velmi tvrdá pravidla, jako je léků z České republiky a podobně, tak to je otázka jaksi omezení tohoto, bych řekl, ne úpl čestného jednání lidí. Ono nakonec se to pak samozřejmě dostane do nějaké rovnováhy, viz p představit, že budou malá drobná řeznictví, bylo nemožné, všichni, že jo, zkrachovali nebo samozřejmě to pozavírala a všichni chodili do toho Tesca nebo do Kauflandu nebo do Carrefo a najednou prostě ty lidé zjistili, že třeba když jdete k tomu řezníkovi nebo pekaři a pod tam jaksi se k tomu produktu chovají lépe, lépe vám to třeba nabídnou, je tam mnohem ten i vztah, otázka také kvality, která v té malovýrobě může být třeba více uhlídaná než v té ma A teď nechci hovořit o tom, jestli se podvádí nebo nepodvádí v té kvalitě, tak najednou se tyto provozovny objevují, ale pak bohužel bysme měli učinit u těch lékáren nebo u jiných k zabránili tomu vakuu, kdy jaksi ty provozovny jaksi budou pozavírány. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Nové číslo Respektu si klade možná provokativní otázku, zda má smysl chodit do školy? Anal vlastně od dob, které líčí předválečné filmy z prostředí gymnázií, změnilo, zda, jaká je p katedrou a lavicemi? Podle konzultanta pro vzdělávání Oldřicha Botlíka se česká škola pořá hlavně na to, jak přinutit děti, aby se něco naučily. Jak vy to vnímáte, pane profesore, b středních škol? Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy -------------------- Tak jistě je to otázka základních, středních škol, ale ti studenti a všichni jsme prostě t školou, školou přešli. Víte, tady se pořád hledají takové různé alternativní cesty a jak t a jak to obejít. Teďka řeknu jednu takovou provokativní otázku, úplně nejpohodlnější by by občas si pustit ten počítač, tam si to třeba i najdu a pak zajít odpoledne do parku, ty st a tam o tom všem diskutovat. A vždyť přece ta škola uvádí toho žáka a samozřejmě mají ty p rozumné, adekvátní věku a podobně, ho učí určitým režimům, že jo, přece všichni se těší tř prarodiče nebo na prázdniny, že o těch dvou měsících prostě ten režim končí, lidé jezdí na jezdí na prázdniny, kde si prostě se nemusí ráno vstávat, může si dělat člověk cokoliv, rů podobně, ale pak přichází to období, kdy je ta škola, kdy tedy je nějaký režim od - do, dě úkoly, poslouchá se pan učitel nebo paní učitelka, a je to taková i příprava na to, na to Prostě pak ... Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Co má tedy ta škola dát? Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy -------------------- Tak škola musí dát především vědomost a o tom se jako nyní začíná pochybovat, jestli jako vědomost naučit, když si jí kdekoliv najdeme. Ale vždyť to přece není pravda. Ten mozek je způsobem také trénovat, trénovat a cvičit. Všichni se pak podivují, že řada lidí některé d ale ty se musí zakládat u té základní školy a musí se ten student něco naučit. Samozřejmě o tom, jestli má student vědět, jak se řadí, jestli má být paralelní zařazení kondenzátorů jestli má vědět, jaké hlavní město v Paraguayi a podobně, to je samozřejmě otázka, když si si to všude někdo najde, ale je to přece jenom ten obecný nějaký trénink a je to rozumná m ten student nebo žák měl vědět, a to je otázka samozřejmě velké diskuse, ale ve všech zemí na to, aby ti studenti něco, něco uměli, něco věděli, protože nemusíme, nemůžeme počítat n jsme připojeni někde connected počítačem a můžeme si všechno najít, ale já si můžu najít i když na mě vyskočí, může být primárně nepravdivá. Na ten web můžete pověsit cokoliv, jakko nesmysl a vy když nemáte tu primární vědomost, tak s ní neumíte pracovat. Jistě je třeba d vést studenty k samostatnosti, k prosazování svých názorů v korektní diskusi, ale přece já diskutovat, musím mít nějakou znalost. A když tu znalost ... Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Základ. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy -------------------- Základní znalost, a když jí nemám, tak je to diskuse plytká, že jo. Všichni v České republ v hospodě, v hospodě o policie nebo o fotbale. Já taky s kamarády hovořím o fotbale, i kdy nerozumím, ale je to prostě taková jako, teď je to blbý, takové ty hospodské kecy, ale pře lidi naučit, naučit tu dovednost přijímat, pracovat s ní, aby ten člověk byl připraven na přinese. Když my jsme chodili do základní školy, no tak mobilní telefon a počítače, počíta místnost, kde byl jeden počítač s výkonem, který dneska má ani ne, teda má tisícina mobiln Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Je tedy to současné nastavení a potažmo i tato debata, vlastně to nastavení dobré a ta deb vašich očích? Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy -------------------- Tak debata, debatovat se může vždycky o čemkoliv a kdykoliv a jakkoliv a jakkoliv dlouho, jsou různé debaty a diskutace, ale je otázka vždycky hledání toho, vlastně té balance a to odborníci v těch jednotlivých, pedagogové, učitelé, kde má být ta míra té povinné znalosti dotyčný musí umět, a musím říci, že se obecně spíše někdy, někdy snižuje, a na straně druh studenty a žáky vést jako k tomu tvořivému myšlení, jo, prostě zkombinovat, toto musím zná tím teďka, s těmito informacemi, které jste dostali, v zeměpise, v dějepise, v geologii, p si pak o tom povídat, k čemu to může jaksi sloužit, k čemu ne. Druhá věc je, která samozře a já myslím, že to úplně tak není dobře, když se už ty děti kolem desátého, jedenáctého, d už se najednou začne říkat, a ten on půjde tím humanitním směrem a prostě dělat ty humanit ten půjde tím technickým směrem. Vždyť si uvědomme, jak ty obory se postupně velmi prolína jaksi, aby o sobě ty lidé věděli, takže já zastávám, že studenti by do těch 15, 18 let měl řekl z 80 %, ten všeobecný vzdělávací základ a v těch 20 % třeba jít tím směrem, ke kterém ale jaksi v těch 12 letech je to takové někdy romantické rozhodování. Málokdo ví ve 12 let chtít dělat. A pak se může lépe, lépe adaptovat a berme, že naši studenti, kteří teď jim j tady v té společnosti dalších, dalších třeba 60 let. Zavzpomínejme, když jsme byli malí, j technika, technologie, systémy, když mínus, mně bude letos 50, tak mínus 40 let, to je úpl musíme hledět za těch dalších 40 let, ten svět bude taky jiný, takže ..., a více obecně se integrují, prolínají a neochuzujme ty děti, aby už jaksi zapomněly, že se třeba už nechtěj těch 12 letech učit fyziku, protože je to o těch vzorečcích třeba. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Doma to tedy neřešíte ještě, pane profesore. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy -------------------- Teď myslíte ... Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Myslím vaše ratolesti, jestli směrem humanitním. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy -------------------- Dcera, dcera studuje, dcera, dcera studuje vysokou školu, medicínu a syn, syna baví kytara počítače, takže zatím je to v tomto, v tomto duchu. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Tak tam je ten balanc. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy -------------------- Ale musí, musejí, nebo čtou knížky a vzdělávají se, jaksi to, chodí na gymnázium, kde to r tak striktní a mají tedy, asi až do sedmé třídy mají jaksi ten celý rozsah, takže samozřej předměty jim úplně nekonvenují. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Rektor Karlovy univerzity, profesor Tomáš Zima. Děkuji za vaše názory a přeji hezký den. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy -------------------- Také přeji hezký den vám i vašim posluchačům. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Děkuji. Zítra se můžete těšit na názory světícího biskupa pražského Václava Malého. Na sly Zita Senková.