Růst zhoubného kožního nádoru melanomu významně ovlivňují i nenádorové buňky v jeho okolí, zjistili vědci z 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice. Princip by se mohl využít při vývoji nového léku, sdělil člen řešitelského týmu Ondřej Kodet. Vedoucí týmu a přednosta anatomického ústavu profesor Karel Smetana upozornil, že cesta od vynálezu léčiva po jeho zavedení do běžné praxe je velmi dlouhá. Vývoj nové léčby a její následné schválení trvá minimálně deset až 15 let.

„Pokud se nám podaří určit mechanismy, které se podílejí na výměně informací mezi okolními a nádorovými buňkami a následně jejich působení blokovat, mohly by tyto poznatky v budoucnu posloužit i k přípravě nových léčiv,“ uvedl Kodet.

Vědci z Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty UK a dermatovenerologické kliniky potvrdili, že růst zhoubného melanomu ovlivňují vedle vlastních nádorových buněk i okolní nenádorové buňky, zejména buňky vazivové. Objasnili rovněž, jak působí nádorové pigmentové buňky na okolní povrchové buňky kůže.

„Ukázalo se, že mikroprostředí melanomu je velmi složité a že je to možná i důvod, proč je melanom rezistentní vůči standardním léčebným postupům, například chemoterapii,“ vysvětlil Kodet.

Výzkum rovněž ukázal, že vazivové buňky z melanomu mají podobné biologické schopnosti jako vazivové buňky z jiných nádorů a že tyto schopnosti jsou obdobné jako při fázích hojení. Vědci předpokládají, že léčba založená na objevených vzájemných reakcích buněk by jednou možná mohla zpomalit růst zhoubného nádoru.

Dosavadní výzkum shrnul Kodet ve své dizertační práci a obdržel za ni v říjnu 2015 mezinárodní ocenění Dimitrise N. Chorafase. Cena je udělována touto nadací ve spolupráci s izraelským Weizmannovým vědeckým institutem. Je určena nejlepším absolvujícím doktorandům v oborech inženýrských věd, přírodních věd a medicíně v daném roce. Oceněné výsledky vznikly i díky spolupráci s kolegy z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.