Vědci objasnili působení buněk melanomu, je to krok k novému léku












            ******************************************************************************************

            *
            ******************************************************************************************


            R?st zhoubného kožního nádoru melanomu významn? ovliv?ují i nenádorové bu?ky v jeho okolí,
            z 1. léka?ské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice. Princip by se mohl využít p?i výv
            sd?lil ?len ?ešitelského týmu Ond?ej Kodet. Vedoucí týmu a p?ednosta anatomického ústavu p

            Smetana upozornil, že cesta od vynálezu lé?iva po jeho zavedení do b?žné praxe je velmi dl
            lé?by a její následné schválení trvá minimáln? deset až 15 let.
            „Pokud se nám poda?í ur?it mechanismy, které se podílejí na vým?n? informací mezi okolními

            kami a následn? jejich p?sobení blokovat, mohly by tyto poznatky v budoucnu posloužit i k 
            lé?iv,“ uvedl Kodet.

            V?dci z Anatomického ústavu 1. léka?ské fakulty UK a dermatovenerologické kliniky potvrdil
            zhoubného melanomu ovliv?ují vedle vlastních nádorových bun?k i okolní nenádorové bu?ky, z
            vazivové. Objasnili rovn?ž, jak p?sobí nádorové pigmentové bu?ky na okolní povrchové bu?ky

            „Ukázalo se, že mikroprost?edí melanomu je velmi složité a že je to možná i d?vod, pro? je
            rezistentní v??i standardním lé?ebným postup?m, nap?íklad chemoterapii,“ vysv?tlil Kodet.
            Výzkum rovn?ž ukázal, že vazivové bu?ky z melanomu mají podobné biologické schopnosti jako

            ky z jiných nádor? a že tyto schopnosti jsou obdobné jako p?i fázích hojení. V?dci p?edpok
            založená na objevených vzájemných reakcích bun?k by jednou možná mohla zpomalit r?st zhoub
            Dosavadní výzkum shrnul Kodet ve své dizerta?ní práci a obdržel za ni v ?íjnu 2015 mezinár

            Dimitrise N. Chorafase. Cena je ud?lována touto nadací ve spolupráci s izraelským Weizmann
            institutem. Je ur?ena nejlepším absolvujícím doktorand?m v oborech inženýrských v?d, p?íro
            medicín? v daném roce. Ocen?né výsledky vznikly i díky spolupráci s kolegy z Ústavu moleku

            Akademie v?d ?R.