Čeští vědci pomohli objasnit, jak rychle a proč vymírají druhy












            ******************************************************************************************

            *
            ******************************************************************************************


            Vymírání rostlin a živo?ich? není zdaleka tak rozsáhlé, jak se p?vodn? p?edpokládalo. Rych
            druh? je však velká, a kdyby stejným tempem pokra?ovalo, m?že se podle v?dc? za n?kolik se
            tolik druh? jako p?i masovém vymírání v geologické minulosti - p?ed 65 miliony lety, kdy z

            i. ?eští a ameri?tí v?dci nov? zjistili, že záleží na tom, kde p?esn? ?ili v jaké lokalit?
            ekl dnes ?TK ekolog David Storch z P?írodov?decké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
            "D?ív se po?ítalo, že za rok zmizí p?l procenta tropického pralesa a z toho se po?ítalo vy

            byly d?lány z toho, jaký je vztah mezi plochou a po?tem druh?. My ale ukazujeme, že znalos
            nesta?í, protože je klí?ové, kde p?esn? se vymírá, kde prales nebo jiné prost?edí mizí," ?

            Kolik druh? na planet? ve skute?nosti je, není stále jasné a také se to t?žko odhaduje.
            Na studii pracovali výzkumníci z Centra pro teoretická studia UK a Akademie v?d ?R a kated
            írodov?decké fakulty UK a v?dci z americké univerzity v Yale. Výzkum zve?ejnil prestižní ?

            Communications.
            Nejvíc druh? podle jejich zjišt?ní vymírá, za?ne-li p?vodní prost?edí mizet od okraje a je
            pokra?uje sm?rem ke st?edu, nap?íklad když p?vodní tropický deštný les za?ne postupn? ubýv

            ících se plantáží, které byly kolem n?j. Mén? naopak druhy vymírají, když se za?ne prost?e
            vnit?ku sm?rem ven, nap?íklad plantáže se rozr?stají v okolí silnice, která p?vodní prales
            D?vody t?chto rozdíl? jsou podle Storcha pom?rn? složité, ale zjednodušen? lze ?íci, že je

            vzácné druhy se s v?tší pravd?podobností vyskytují na okraji dané plochy. "Je to proto, že
            mají tendenci být spíše na okraji n?jakého území," doplnil.
            U skupin s obecn? malými areály rozší?ení, jako jsou t?eba obojživelníci, m?že být rychlos

            dokonce p?ímo úm?rná rychlosti ni?ení prost?edí, když prost?edí ubývá od okraj? sm?rem ke 
            slovy, v tomto p?ípad? ubude o tolik více druh?, o kolik ubylo p?vodního prost?edí," dodal
            Výzkum v?dci provedli na stávajících celosv?tových datech o geografickém rozší?ení všech p

            obojživelník?. Vytvo?ili simulace r?zných situací a studovali, které druhy by vym?ely p?i 
            území.
            Univerzita Karlova využívá zpravodajství z databází ?TK, jejichž obsah je chrán?n autorský

            epis, ší?ení, ?i další zp?ístup?ování tohoto obsahu ?i jeho ?ásti ve?ejnosti, a to jakýmko
            bez p?edchozího souhlasu ?TK výslovn? zakázáno.