Jak se lidské nedokonalosti promítají do fungování ekonomiky? To bude zkoumat Filip Matějka. Vědec z ústavu CERGEEI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd, získal prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC) v hodnotě zhruba 30 milionů korun.

Pro české společenské vědy je to velká premiéra. Matějka je prvním ekonomem v Česku, jenž na pětiletou podporu, která je značkou světové extratřídy, dosáhl.

„Zaměřuji se na uvádění poznatků z psychologie do ekonomických teorií. Mimo jiné budu sledovat vliv toho, jak reální lidé dělají chyby či jak si neumějí vyhledávat všechny informace, a co z toho plyne pro ekonomiku,“ řekl LN pětatřicetiletý Matějka, jenž uspěl v náročné soutěži o startovní grant. Ten je určen mladým vědcům k osamostatnění a také k založení vlastní skupiny.

Ekonom, jenž vystudoval na americkém Princetonu aplikovanou matematiku a jehož školitelem byl nobelista Christopher A. Sims (2011), plánuje z grantu zaplatit asi šest doktorandů. „Byl bych moc rád, kdyby první ERC grant pomohl vědecké ekonomii v Česku,“ říká Matějka.

Podle Matějky se lidská zkratkovitost vpisuje do ekonomiky. „Lidé si vybírají jen to, co chtějí. Nečteme už celé články, detailní programy politických stran ani změny daňových zákonů,“ říká. A hodlá zjistit, jak se to odráží ve veřejných politikách – v podobě zákonů, regulací a pravidel.

Se svým týmem se zaměří na tři linie. Zaprvé: jaké politiky jsou vhodné pro reálné, nepozorné lidi. Například jak jednoduchý by měl být daňový systém a zda by nebylo rozumné vybudovat zjednodušený systém finančního poradenství pro chudé. Zadruhé: jak politici využívají voličské nepozornosti. Může to způsobovat extremismus a populismus? Nepomohly by snad volební programy v jasné a standardizované formě? A zatřetí: jaké zákony mohou být spravovány úřednictvem, jež je tvořeno rovněž chybujícími lidmi s náladami, kteří nemohou všechny informace ani zpracovávat.

S radami od nobelisty Simse

To vše má výzkum obsáhnout. Nejprve na úrovni teoretického modelu: jak psychologie vstupuje do ekonomie. V druhém sledu půjde empirický výzkum: jak se lidé chovají. A pak přijde i komparace zemí: co kde funguje, proč a jak by to mělo fungovat lépe.

ERC granty musejí být ambiciózní. „Cílem je posunout ekonomickou vědu vpřed. A mít impakt, něco změnit k lepšímu,“ říká Matějka, jehož disertaci vedl Christopher A. Sims. Ten získal roku 2011 Nobelovu cenu za přínos makroekonomii. Sims učí na Princetonu, kde mladý Čech „přeběhl“ od fyziky a matematiky k vědě o hospodářských jevech.

„Jel jsem tam s tím, že nevím, co chci přesně dělat. V prváku jsem měl předměty z biologie, fyziky i neurověd... Výhoda aplikované matematiky tkví v tom, že si můžete vybrat obor, kde ji aplikujete. Já si vybral ekonomii a dnes už jsem ,čistý‘ ekonom,“ usmívá se Matějka v pražském CERGEEI, kde je spokojen. Publikoval i v časopisech z elitní ekonomické top pětky: dvakrát v American Economic Review a jednou v Review of Economic Studies.

ERC granty jsou pro Čechy stále výjimečnou záležitostí, byť je v uplynulém roce získalo zatím nejvíce českých vědců – deset. Pět biologů/lékařů, dva matematici, chemik, fyzik a kybernetik. „Chytré vědce máme, ale neumíme jim často vytvořit takové podmínky, aby mohli vyrůst na úroveň srovnatelnou s úspěšnými řešiteli ERC grantů,“ uvedl v LN profesor Zdeněk Strakoš, jenž se již od roku 2007 účastní hodnocení Evropské výzkumné rady.

Aby měli Češi šanci uspět, pořádá Technologické centrum Akademie věd workshopy, kde si budoucí žadatelé vyzkoušejí i „grilování“ před komisí. Jedno takové se konalo minulý pátek. „Bylo to již potřetí, další chystáme na příští rok,“ říká organizátorka Petra Perutková. „I pro můj úspěch bylo zásadní, že mi pomohla řada kolegů z CERGE-EI a profesor Strakoš. Učíme se s každým dalším grantem,“ těší Matějku.