Mezi nejoblíbenější akademické sítě patří ResearchGate, Academia.edu či Google Scholar. V Česku jsou na nich tisícovky lidí

PRAHA/OLOMOUC Karel Berka je vynikající chemik, jenž působí na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kromě běžného facebookového profilu je zapojen i do dalších sociálních sítí. Vědeckých.

„Jsem na ResearchGate, Google Scholar, Mendeley i na Academia. edu. Slouží mi hlavně jako veřejná prezentacemých publikaci. Snad to může napomáhat ke zvýšení citovanosti, neboť tam lze najít či požádat o manuskripty, ke kterým se jinak nedá dostat. Několika takovým žádostem už jsem i vyhověl,“ řekl LN Berka.

Je jedním z 11 979 185 světových badatelů, kteří využívají sítě Academia.edu ke sdílení svých článků, k diskusím s vědci nebo i ke hledání spolupráce.

ResearchGate, který funguje stejně jako prvně jmenovaná síť od roku 2008, má pět milionů uživatelů, mezi nimiž už jsou i tisíce Čechů či Slováků. Třeba „afiliaci“k Univerzitě Karlově přiznává 2839 osob,k Masarykově univerzitě 1830 lidí a k Akademii věd ČR se hlásí 1773 výzkumníků.

Googlovský „učenec“ vede Podle ankety, kterou mezi třemi tisícovkami badatelů uspořádal časopis Nature, je světově nejpopulárnější Google Scholar. Ten sice není sítí v pravém slova smyslu, ale spíše vyhledávačem odborných článků, nicméně i on nabízí možnost založit si profil, sledovat práce kolegů i vlastní citovanost.

Facebooku je bližší ResearchGate (RG). Dle zmíněné ankety jsou jeho prostřednictvím vědci nejčastěji kontaktováni (podobně jako na profesní síti LinkedIn), hledají kolegy s podobnými tématy a zveřejňují své práce – lépe pak dosažitelné jiným vědcům. Pro případné komentáře k výzkumům však preferují Twitter. „Na RG jsou nejpočetněji zastoupení odborníci z přírodovědných oborů, naopak na Academia. edu jsou více zastoupení ti z humanitních oborů a sociálních věd,“ říká David Povolný o uživatelích z Masarykovy univerzity, přičemž potvrzuje světový trend. Brněnská univerzita má na Academia. edu asi 3600 „spojenců“, pražská Karlovka zhruba 5500.

Tereza Simandlová, jež se na Univerzitě Karlově věnuje novým médiím, loni zjistila, že na RG bylo registrováno 14 500 uživatelů z Česka. „Na Mendeley to bylo okolo 7000 uživatelů. Mezi tři nejvíce zastoupené obory českých uživatelů tam patří Biological Science, Computer Science a Chemistry,“ říká Simandlová, dle níž není jisté, kolik lidí sítě užívá pravidelně. „Obecně mi přijde, že možnost sdílet vědeckou literaturu je nejzajímavější a nejrozvíjenější funkcionalita,“ doplňuje.

„V oborech, kde se pohybuji (biochemie a virologie), je používání těchto,vědeckých‘ sítí relativně omezené. Určitého rozšíření doznává ResearchGate, ale ani tam nejsou lidé příliš aktivní,“ řekl LN Jan Konvalinka, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu.

„Obecně bych řekl, že vlna okouzlení sociálními sítěmi (včetně Facebooku) trochu opadává. Řada z nás si uvědomuje, že pro samé komunikování člověku pomalu nezbývá čas, aby vytvořil něco, o čem by šlo komunikovat,“ dodává Konvalinka.

Internet versus živý kontakt Univerzity tyto nástroje nepřeceňují, ale uznávají jejich dopad ve zviditelňování svých lidí a ústavů. „ČVUT podporuje otevřenost univerzity i sdílení znalostí a výsledků. K tomu náleží i využívání odborných sociálních sítí našimi pracovníky,“ říká Lenka Němečková, jejíž kolegyně o tématu píše i odborné studie. Využívání těchto sítí (nejvíce RG s 854 lidmi) podporuje i knihovna ČVUT, která též pořádá semináře.

Hlavní výhodou sítí je přehled o aktuálním dění, publikacích i možnost snadného kontaktu. Jsou ale i příjemnější způsoby, jak říká profesor Michal Hocek: „Na ResearchGate jsem, ale že by to byl nějaký extra přínos, tak pro mě ne. Je z toho více spamu než užitku. Spolupráce se nejlépe hledá osobním kontaktem zejména na konferencích – kde se o tom dá popovídat večer nad skleničkou.“