Vědci mají své speciální „facebooky“ ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Mezi nejoblíben?jší akademické sít? pat?í ResearchGate, Academia.edu ?i Google Scholar. V nich tisícovky lidí PRAHA/OLOMOUC Karel Berka je vynikající chemik, jenž p?sobí na Univerzit? Palackého v Olom žného facebookového profilu je zapojen i do dalších sociálních sítí. V?deckých. „Jsem na ResearchGate, Google Scholar, Mendeley i na Academia. edu. Slouží mi hlavn? jako prezentacemých publikaci. Snad to m?že napomáhat ke zvýšení citovanosti, nebo? tam lze naj manuskripty, ke kterým se jinak nedá dostat. N?kolika takovým žádostem už jsem i vyhov?l,“ Je jedním z 11 979 185 sv?tových badatel?, kte?í využívají sít? Academia.edu ke sdílení sv diskusím s v?dci nebo i ke hledání spolupráce. ResearchGate, který funguje stejn? jako prvn? jmenovaná sí? od roku 2008, má p?t milion? u mezi nimiž už jsou i tisíce ?ech? ?i Slovák?. T?eba „afiliaci“k Univerzit? Karlov? p?iznáv Masarykov? univerzit? 1830 lidí a k Akademii v?d ?R se hlásí 1773 výzkumník?. Googlovský „u?enec“ vede Podle ankety, kterou mezi t?emi tisícovkami badatel? uspo?ádal ?a je sv?tov? nejpopulárn?jší Google Scholar. Ten sice není sítí v pravém slova smyslu, ale s em odborných ?lánk?, nicmén? i on nabízí možnost založit si profil, sledovat práce koleg? citovanost. Facebooku je bližší ResearchGate (RG). Dle zmín?né ankety jsou jeho prost?ednictvím v?dci kontaktováni (podobn? jako na profesní síti LinkedIn), hledají kolegy s podobnými tématy a práce – lépe pak dosažitelné jiným v?dc?m. Pro p?ípadné komentá?e k výzkum?m však preferuj jsou nejpo?etn?ji zastoupení odborníci z p?írodov?dných obor?, naopak na Academia. edu jso ti z humanitních obor? a sociálních v?d,“ ?íká David Povolný o uživatelích z Masarykovy un emž potvrzuje sv?tový trend. Brn?nská univerzita má na Academia. edu asi 3600 „spojenc?“, zhruba 5500. Tereza Simandlová, jež se na Univerzit? Karlov? v?nuje novým médiím, loni zjistila, že na registrováno 14 500 uživatel? z ?eska. „Na Mendeley to bylo okolo 7000 uživatel?. Mezi t?i zastoupené obory ?eských uživatel? tam pat?í Biological Science, Computer Science a Chemis Simandlová, dle níž není jisté, kolik lidí sít? užívá pravideln?. „Obecn? mi p?ijde, že mo deckou literaturu je nejzajímav?jší a nejrozvíjen?jší funkcionalita,“ dopl?uje. „V oborech, kde se pohybuji (biochemie a virologie), je používání t?chto,v?deckých‘ sítí r Ur?itého rozší?ení doznává ResearchGate, ale ani tam nejsou lidé p?íliš aktivní,“ ?ekl LN prorektor Univerzity Karlovy pro v?du. „Obecn? bych ?ekl, že vlna okouzlení sociálními sít?mi (v?etn? Facebooku) trochu opadává. domuje, že pro samé komunikování ?lov?ku pomalu nezbývá ?as, aby vytvo?il n?co, o ?em by š dodává Konvalinka. Internet versus živý kontakt Univerzity tyto nástroje nep?ece?ují, ale uznávají jejich dop ování svých lidí a ústav?. „?VUT podporuje otev?enost univerzity i sdílení znalostí a výsl náleží i využívání odborných sociálních sítí našimi pracovníky,“ ?íká Lenka N?me?ková, jej tématu píše i odborné studie. Využívání t?chto sítí (nejvíce RG s 854 lidmi) podporuje i k která též po?ádá seminá?e. Hlavní výhodou sítí je p?ehled o aktuálním d?ní, publikacích i možnost snadného kontaktu. íjemn?jší zp?soby, jak ?íká profesor Michal Hocek: „Na ResearchGate jsem, ale že by to byl ínos, tak pro m? ne. Je z toho více spamu než užitku. Spolupráce se nejlépe hledá osobním na konferencích – kde se o tom dá popovídat ve?er nad skleni?kou.“