Žebříčky nesnášíme, ale nahoře být chceme ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** „Nikdo z nás není dost dobrý, musíme aspirovat na sv?tovou špi?ku,“ ?íká Jan Konvalinka, p Univerzity Karlovy pro v?du, a sám také špi?kový v?dec. * LN Jste nov? prorektorem, je to velká zm?na? P?ibylo mi hodn? práce. Když jsem funkci p?ijímal,m?l jsem podmínku, že si udržím svou doc laborato? na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie v?d (ÚOCHB) a na P?írodov?decké ni stojím, že špatných ú?edník? je už v ?eské v?d? na nejr?zn?jších místech dost... Jsem v z?stat – takže jestli mohu univerzit? n?co p?inést, je to moje velmi aktivní zkušenost ve dci ?eší, a pan rektor Tomáš Zima s tím takto i po?ítal. Zatím se mi to da?í; doufám, že t * LN Už máte zmapováno, jak si všech sedmnáct fakult Univerzity Karlovy vede ve v?d?? Ješt? ne. To je samoz?ejm? velký úkol, má hlavní práce. Snažím se mluvit s d?kany, nechává decké rady jednotlivých fakult. Máme to trochu rozd?lené: kolega prorektor Jan Royt se sta ty humanitní, nebo? jsou mu bližší, ale ani já se své zodpov?dnosti nez?íkám. Sleduji hlav medicínské fakulty, ale postupn? si procházím všechny. * LN V rozhovoru pro ?ervnový ?asopis Vesmír jste ?íkal, že nemáte rád pojem „v?decký výko takovém pom??ování jsou asi na UKnejúsp?šn?jší matfyz a p?írodov?da. Co humanitní fakulty? Slovo výkon se mi protiví, protože se za ním schovává jakoby ekonomický auditing: takové t – dal“. V?da – a dokonce i vývoj a inovace, když budeme u pr?myslu a firem – má výkon m??i obtížn?ji, než by se zdálo na první pohled. P?írodov?dné a medicínské obory znám lépe, tak pozitivn? zaujat, ale tím víc ješt? pot?ebuji poznat zbylé obory. Ale co už vím te?, je, ž sedmnácti fakult, bez výjimky, jsou vynikající osobnosti, zajímavé sm?ry a výborné laborat nebo skupiny. Dnes jsem nap?íklad strávil odpoledne s novou d?kankou Filozofické fakulty U Mirjam Friedovou, která má za sebou mnohaletou zkušenost z Berkeley a Princetonu... * LN V Americe se zabývala lingvistikou. Tak. To je úplné zjevení, s ní je radost si povídat. Každý zná, když jsme u FF UK, p?íb?h egyptologie, která je vlajkovou lodí nejen Univerzity Karlovy, ale i ?eské v?dy. Takže: má ohromn? dobrá pracovišt? na každé fakult?. * LNI na t?ech teologických fakultách? Ano, rozhodn?. Nap?íklad d?jiny um?ní na Katolické teologické fakult? UK jsou skv?lé. * LN Jmenoval jste kup?íkladu egyptology; m?žete vyzdvihnout, jaké jsou podle vás ty nejle skupiny na UK? Vím, že je to klišé, ale ur?it? n?koho významného vynechám, takže jen n?kolik p?íklad?. Ma MFF UK pat?í k nejlepším disciplínám v ?eské v?d? obecn?, je tu mnoho vynikajících jmen: p Málek, Jaroslav Nešet?il a další. Dále biologie na P?F UK: skupiny Jana Tachezyho, parazit Zdeny Palkové – nesmírn? zajímavá a originální myšlenka o vzájemné komunikaci jednobun??ný kterou poprvé publikovali v Nature už v 90. letech a na které ona tvrdošíjn? stále pracuje potvrdí, že podobn? interagují nádorové bu?ky se svým okolím, p?jde o revolu?ní objev, kte praktické aplikace. Chemie: te? se d?je spousta zajímavých v?cí na kated?e organické chemi profesorky Jany Roithové – dostala i cenu Neuron, má ERC grant – a ve spolupráci s Ústavem a biochemie se tam vytvá?í nadkritická hmota zajímavých lidí, nápad?, student? a pen?z. * LN Co myslíte termínem „nadkritická hmota“? To je velmi podstatné. Když jsem ?íkal, že prakticky na všech fakultách a ústavech jsou za tak je to ?asto bohužel jen takový záblesk, izolovaný ostr?vek. Ale je d?ležité, když je t což znamená, že už je t?ch osobností více, je tam t?eba již druhá generace student?, býval už vrátili ze zahrani?ních stáží, p?ivedli další spolupracovníky, vzniká sí?, „nadkritická intelektu, ale i pen?z a p?ístroj?. Takový proces trvá léta, než nese plody. Všimn?te si, p?ípadech, které jsem uvád?l, staví ti kolegové na práci n?kolika generací svých p?edch?dc egyptologie: Miroslav Verner, Miroslav Bárta a jejich studenti a p?ed nimi i František Lex chemie: ?eská škola chemie nukleotid? s profesorem Antonínem Holým a jeho žáky – a dnes je Hocek jako jeden z jeho nejmladších student?. * LN Te? m?l s kolegy další ?lánek v ?asopise Angewandte Chemie, o ?emž psaly i LN. Ano. To je ale ÚOCHB, ústav Akademie v?d, ne p?ímo UK. Ale Michal Hocek má laborato? jak v i na univerzit?, což je strašn? dob?e, protože to vytvá?í synergie a ono nadkritické množs že už je nás tady se spole?nými laborato?emi n?kolik a já už v tom nejsem dávno sám. (smíc propojování Akademie a vysokých škol je výborná v?c. * LN Které výjime?né v?dce na UK m?žete ješt? zmínit? Výborné jsou skupiny, které se na 2. LF UK zabývají leukemií, kolegové Ond?ej Hrušák a Jan profesor Petr Widímský na 3. LFUK, který má mimo?ádné v?decké a medicínské zásluhy, jež se vyjád?it v zachrán?ných lidských životech – tím, jak prosadili používání stent? p?i operac myokardu, m??iteln? prodlužují dobu života pacient?. A na 1. LF UK kup?íkladu Pavel Martás jší v?dec UK, nyní ?editel ústavu BIOCEV. Pak jsou tady skv?lí ekonomové z CERGE a další a jsem na ?adu skv?lých lidí zapomn?l. * LN Kde to naopak drhne? Kritizována byla t?eba práva a jejich publika?ní výsledky. ?eknu to trochu jinak. Já jsem tady od toho – a to je moje mise –, d?lat zlého muže. Nikdo dost dobrý! Ani to, co jsem uvád?l, ani ty pochválené fakulty nejsou tak dobré, jak by m?l bychom být všichni lepší, takže vybírat n?jakou jednu fakultu a ukazovat, že oni jsou špat správné. Strašn? d?ležité je zd?raz?ovat, že Univerzita Karlova má la?ku tak vysoko, že ne nejlepší v ?esku – a to jsme – a že jsme dob?í ve st?edoevropském m??ítku, my musíme p?ece evropském m??ítku. A to po?ád nejsme. ?ili – nejsme – dost – dob?í. (výrazn? deklamuje) * LN Jak se díváte na r?zné univerzitní žeb?í?ky, kde bývá UK zhruba ve t?etí stovce? Na univerzit? se to hodn? sleduje, prožívá, studuje. Je to jako s každým žeb?í?kováním – a miss, nebo impakt faktory. Všichni na to nadávají, všichni brblají, mají k tomu spoustu ob výtek, ale stejn? na to koukáte a chcete obstát co nejlíp. ?ili ambivalentní vztah. Jsme n daleko, ale stále nejsme dost dob?í. * LN Jaké máte s rektorem plány, jak v?du posouvat dále, zlepšovat a jakými nástroji? Nejd?íve bych to nejrad?ji prodiskutoval s kolegiem rektora a kolegy na fakultách. Ale pri budeme snažit zavést n?jaký zp?sob nebyrokratického, jednoduchého hodnocení v?dy na jednot Chceme za?ít tak, že se budeme ptát fakult samotných, ?eho ony si nejvíc váží, kde se cht? s kým se samy cht?jí srovnávat. Na co aspirují. Jestli cht?jí mít „výkony“ jako fakulta v anebo v Györu. Te? práv? v jednom z hodnocení v?dy ?R probíhá tzv. druhý pilí? metodiky 20 má spoustu slabin, které i já kritizuji, ale m?lo jednu výhodu: byli jsme p?inuceni položi již jste kladl: fakulty musely vybrat n?kolik excelentních výsledk?, na n?ž jsou samy pyšn hodnocení, když byla na UOCHB komise složená ze zahrani?ních v?dc?, se nás ptali: „V ?em j sv?t??“ To je t?žká otázka, že jo? Up?ímná odpov??, je „v ni?em“, že ano, ale aspo? n?co b sestsakramentsky dob?e. * LN A co byste jim ukázali práv? na Karlovce, to zmín?né? Jak jsem uvedl, máme se ?ím pochlubit, ale promne bylo v pr?b?hu toho tzv. druhého pilí?e které instituce, o kterých je všeobecné pov?domí, jak jsou výborné a v sou?tu „bod?“ jist? problém ukázat sv?j vlastní excelentní výsledek: takový, který je originální, ud?lali to j a je to n?co pr?lomového. To platí pro ?eskou v?du obecn?: je tu po?ád velmi málo (a? se t skute?n? pr?lomových p?ísp?vk? ke sv?tovému v?d?ní. Je tu ?ímdál více, a to je jist? pozit decké práce, která obstojí – jak ?íkal Rudolf Zahradník – nejen v Kobylisích, ale až za Po u Vídn?. Ale t?ch výsledk?, jež obstojí až za oceány a ví se o nich, není zase tolik. * LN Máte zkušenosti z Heidelbergu, Hamburku, z Londýna. Co byste do ?eska rád p?enesl? Do prorektorské funkce jsem šel se t?emi tématy: tím prvním je mobilita. Hodn? se to slovo málo se pro to d?lá. Každý vám odkývá, že inbreeding (když lidé vystudují na jedné kated?e bakalá?e, magistra, Ph. D., habilitují se a nikdy odtamtud nevytáhnou paty) je špatn?. Ale nástroj, který povzbudí, aby lidé aspo? na chvilku „vypadli“ a poznali jiné prost?edí, spu ekvapiv? silný protitlak. Respektuji, že existuje malé množství obor?, kde je to bu? obtíž nejde, ale odhadnu, že je to mén? než deset procent ?eské v?dy. A t?ch 90 procent – v?etn? obor? – by získávat mezinárodní zkušenosti m?lo a mohlo. Když mluvíte s d?kankou FF UK, ta samé, co já, protože byla v Americe, žila tam a ví, co je pro excelenci pot?eba. * LN ?asto se argumentuje specifiky a lokálními omezeními slavistiky, bohemistiky a podobn Jist?, v t?chto oborech je to obtížn?jší. Uv?domuji si, že jako biochemik to mám jednodušš je nutné na tom pracovat. Nejde jen o to, že se v cizin? nau?íte n?co jiného než doma, ale funguje americká nebo francouzská univerzita. Jde též o životní zkušenost. ?asto se ?íká, nebo léka?i uvažují jinak než spole?enští v?dci. Podle mých zkušeností to není pravda. Dra jsou ale mezi lidmi, kte?í mají zahrani?ní zkušenosti ze špi?kové univerzity, a t?mi, kte? je ten spor! Daleko snáze se shodnu s historikem um?ní, který žil léta na Západ?, a neshod nebo kolegou chemikem, který celý život sedí doma a nevytáhne paty. * LN Jaká jsou ta dv? další prorektorská témata, úkoly? Spolupráce s Akademií v?d, to považuji za klí?ové. Je to moje osobní téma, protože jsem ce ÚOCHB. Vždy mne trápil ten absurdní a ?asto i um?le rozdmýchávaný spor mezi AV a univerzit pro to, aby se vztahy zlepšovaly. * LN A to t?etí? Internacionalizace univerzity. To vám taky všichni odkývou, ale když se opravdu ?ekne, že mezinárodní a že se na sch?zích vedení fakulty bude mluvit anglicky, nastane problém. Nap? jsou nejen zahrani?ní postdoci, ale i ?ty?i zahrani?ní vedoucí odd?lení. To je ten kulturn šéfové za?nou být cizinci! Potom nesta?í, že anglicky mluví jen ?editel a vedení, ale musí pracovní smlouvy, šipky na chodbách a i paní, která vydává prádlo, se musí alespo? trochu vytvá?í prost?edí, do kterého lidé z ciziny mohou vstoupit a fungovat v n?m. * LN Je na to UK p?ipravena? P?ipravuje se na to, pracujeme na tom. A našt?stí je to i silné téma pana rektora Zimy. * LN ?íkali jsme, v ?em exceluje vaše škola. Co nejlepšího ale vidíte v celém ?esku? Jen namátkou a bez po?adí: parazitologové nejen na UK, ale i v ?eských Bud?jovicích (Libor Julius Lukeš a další) – to je strašn? silný obor. Matematika ve spojení Matematického ústa Feireisl) s MFF UK – to je ohromná síla. Dále celá ?eská škola teoretické chemie – a podív máte generace: Zahradník to založil, následuje Pavel Hobza, Josef Michl, Petr ?árský a už Pavel Jungwirth nebo Petr Nachtigall, jak z AV, tak i na UK. Dále je u nás vynikající rost Jaroslav Doležel z Olomouce, Eva Zažímalová z Prahy. ?eská matematická lingvistika má vyni O egyptologii už ?e? byla. VBrn? je skv?lá sociologická škola a strukturní biologie i biof naprosté mezinárodní špi?ce. A ?ada dalších. Jsou to všechno „školy“ – silné, jako ve fung i generace a plodí výsledky, má to nadkritické množství intelektu, stanovují si la?ku, pod p?icházejí k nim prvot?ídní studenti a v?dci z domova i z ciziny. Pavel Hobza zvedne telef Stanfordu... * LN V ?eské v?d? se pohybujete již po n?kolik dekád. Jaký vidíte vývoj? Jsem biochemik, trochu znám virologii a medicinální organickou chemii. A tam, kde to sledu dramatický vzestup. Jednozna?n?. Dá se to dokumentovat i publika?n?. Když jsem p?ijel v 90 mecka, lidí, kte?í publikovali v p?edních amerických ?asopisech, bylo v republice jen pár. l publikaci v PNAS, tak v tom roce byla jediná z ?ech. Te? je to možná desetkrát lepší. Je m??itelné. Ale co je d?ležité: tenkrát se rozpadla velká odd?lení a n?kdy celé ústavy. Oso d?en, že to bylo nezbytné. Pozd?ji organicky, postupn? a p?irozen? vznikly nové velké týmy nebezpe?í, že se neudrží. ?eští v?dci jsou fatáln? závislí na grantových agenturách, kde j nízká, omezená úsp?šnost, a ob?as se i velmi dobrý projekt nemusí ud?lit a vzniká okamžit? by velmi d?ležité, aby se uchovala kontinuita t?chto špi?kových skupin a zárove? aby mladí prostor pro vznik vlastních tým?. *** Jan Konvalinka * Nový prorektor Univerzity Karlovy pro v?du a výzkum. * Habilitován v oboru biochemie na fakult? UK (2003). * Od dob svého postgraduálního studia (1987–1991) p?sobí v elitním Ústa chemie a biochemie Akademie v?d ?R. Zabývá se proteázou lidských patogen? ?i virologií. * ocen?ní (nap?íklad Prémie Otty Wichterleho ?i Ceny U?ené spole?nosti).