Záhada je vyřešená. Vědci odhalili, jak vznikla Pravčická ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** V p?írodních parcích po celém sv?t? se mohou za?ít instalovat nové cedule s popisem vzniku bran. M?že za to objev ov??ený množstvím pokus?, který u?inil devíti?lenný tým ?eských v?d ím Bruthansem z P?írodov?decké fakulty Univerzity Karlovy. Tým ov??il a v prestižním ?asop Geoscience popsal, že klí?ovou silou, která brány tvaruje, je tlak v kombinaci s porušením stru?nosti jde o to, že za ur?itých podmínek se pískovcová skála podle v?dc? chová „inteli se nepot?ebného materiálu, který ohrožuje její stabilitu, a p?itom si ponechává nosné prvk který pískovec svou vlastní vahou vytvá?í, se k sob? semknou zrní?ka písku tak pevn?, že s minimum. Pokud je ve skále prasklina, tlak se p?erozd?lí tak, že kolem praskliny je menší. eroduje rychleji a vytvo?í tím skalní bránu. Tým složený z v?dc? z P?írodov?decké fakulty na výzkumu pracoval t?i roky. Co všechno to obnášelo, p?ibližuje inženýrský geolog David M * Jak ?asto se ?eským v?dc?m povede takový úsp?ch? Moc ?asto ne. Moji kolegové, se kterými jsem se o tom bavil, mi necht?li uv??it, že jsme p Nature Geoscience. Navíc aby b?hem dne p?išlo sto reakcí od stanic BBC, ABC, CBC a podobn? nezvyklé. * Pro? jste se branám za?al v?novat? Za?al to hydrogeolog Ji?í Bruthans, který studoval jeskyn? na sklá?ském dolu St?ele?. P?it tam vznikají malé branky. Samy od sebe. On je hrozn? p?emýšlivý. Normáln? by to ?lov?k p?e ekl,hele dobrý, branka‘ a zase by studoval dál tu hydrogeologii. On to ale vzal do laborat proces zreprodukovat. Pak sehnal studenty, kte?í s tím pískovcem d?lali r?zné pokusy. To c eba vysv?tlit a na to už pot?ebovali trochu rozum?t mechanice. Tak jsem k tomu p?išel já. * Jak takové pokusy vypadaly? Zatížili jsme pískovcové krychli?ky deset krát deset centimetr?. Ty jsme vystavovali r?zný okamžiku, kdy už jsme v?d?li, jak se materiál chová, tak jsme to v?lenili do po?íta?ového spo?ítá celou bránu, kterou si složí z tisíce malých kosti?ek. * Jak dlouho trvá, než z krychli?ky vznikne brána? To je za p?l hodiny hotové. V p?írod? to ale vzniká t?eba sto tisíc let. * Pro? na to p?ed vámi nikdo nep?išel? T?ch teorií vzniku bylo hodn?. Vždycky se to vysv?tlovalo tak, že je tam puklina a dochází nebo vodou nebo ke krystalizaci solí. A ono je to všechno pravda. Takže si nikdo nemyslel, nevysv?tlené. Nicmén? nikdo si neuv?domil ten princip, že je to nap?tí, které zpomaluje er útvar pohromad?. * Jsou u nás n?jaké útvary, ze kterých brána ?asem vznikne? Na bránu musí být specifické podmínky. D?ležitá je puklina, která nejde až nahoru, jinak v sloupy, jako nap?íklad Prachovské skály. Nedávno jsem byl na Koko?ín? a zrovna tam byl tak kamene. Na dvou místech podep?ený a uprost?ed voln?jší. Tam jsem na n?j sáhl a písek se sy ale sáhl na zatížené místo, tak to bylo úpln? pevné. Tam, kde se to sype, se to postupn? r z toho branka. * Uv?domovali jste si p?i práci, že se jedná o tak významný objev? Že je to docela mimo?ádné, si Jirka Bruthans velmi dob?e uv?domoval, takže jsme se to snaž tajnosti. * Jak je možné, že se váš objev tak rychle rozší?il? ?ty?i dny p?edtím, než ?lánek vyjde, ho ?asopis poskytne vytipovaným médiím. Ty dop?edu na lají rozhovory. Pak je výzkum zve?ejn?n on-line a okamžit? za?nou vycházet ty p?edp?iprave lomový ?lánek vyšel na BBC. Jakmile se to tam objevilo, tak už to byl fofr. Do ve?era vzni ísp?vk? po celém sv?t?.