K nejvýznamnějším postavám českých dějin řadí kazatele a učence Jana Husa premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Nebál se vzepřít těm, kteří chtěli z pozice moci určovat, co je pravda. Právě proto se k němu lidé upínali v těžkých chvílích našich dějin, řekl dnes Sobotka na akademickém shromáždění Karlovy univerzity, které se konalo u příležitosti blížícího se 600. výročí Husovy mučednické smrti.

Vedle několika členů vlády se ho zúčastnili také představitelé státních institucí, rektoři českých a slovenských vysokých škol, diplomaté a zástupci akademické obce hostitelské univerzity.

Pro Tomáše Garrigua Masaryka a pro první republiku se stal Jan Hus postavou, která symbolizovala mravní autonomii jako náš národní program, uvedl předseda vlády. Doplnil, že na Husův život v pravdě navazoval český odboj za druhé světové války, oběti Jana Palacha a Jana Zajíce i přelomové události roku 1989.

Rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima připomněl, že Jan Hus na pražské univerzitě vyrostl. "Kromě Betlémské kaple to bylo místo, odkud vyzýval nejen ke změně církve, ale ke změně myšlení jednoho každého člověka," uvedl. K úvahám, zda je Husův odkaz živý i dnes, uvedl, že odkaz žití v pravdě byl aktuální vždy po celých šest staletí. "Možná dnes je aktuálnější než v posledních letech. Demokracie je křehčí, než jsme si po pádu komunismu představovali," uvedl rektor.

O to významnější je podle něj role svobodných univerzit, které by měly být místem, odkud zaznívají zřetelná stanoviska k těžkostem dnešní doby. Nesmíme se bát nejen na akademické půdě pojmenovávat věci pravými jmény, až už jde o Islámský stát nebo snahu Severní Koreje o atomovou zbraň či aktivity Ruska, jež nedávno rozpoutalo poblíž našich hranic ozbrojený konflikt, uvedl s tím, že táž odvaha platí pro poukazování na věci uvnitř státu či obce. "I když jde o rizika plynoucí z jednání hlavy státu týkajícího se nejmenování tří našich kolegů profesory," doplnil.

Paralely v Husově jednání a jeho době s dnešní dobou vidí i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). V Husových vystoupeních spatřuje i politické jednání, upozornil na jeho schopnost vést velké skupiny lidí a na jeho konflikt s oficiální mocí, tedy s Římem. Husova smrt byla podle Zaorálka popudem ke vzniku protopolitického hnutí. "Působil v době všeobecné krize, v době krize hodnot, které se tehdy spojovaly s církevní mocí. (...) Hus je ukázkou toho, jak se chovat v situaci všeobecné krize, hledal měřítko. Snažil se obnovit řád v situaci, kdy řád ztrácí svou obecnou legitimitu," vyzdvihl, co na Husovi vnímá jako podstatné.

Podle ministra zahraničí je kromě života v pravdě, ochotě podstoupit pro ni oběť nejvyšší a odvaze k tomuto kroku na Husově odkazu důležitá snaha pozdvihovat širokou veřejnost a ukazovat lidem cestu. "Je příkladem toho, že český příběh se může stát příběhem evropským," řekl.

Univerzita Karlova využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.