Melouchařící molekuly ovlivňují rychlost růstu nádorů ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze zjistili, že vznik a rozvoj nejagre zhoubného nádoru mozku – glioblastomu – ovlivňují některé takzvané melouchařící molekuly. využít ve prospěch nemocných. „Jde o dipeptidylpeptidáze-IV aktivitou a/nebo strukturou homologní molekuly. Tato zdánliv pojmenovaná skupina zahrnuje několik takzvaných melouchařících molekul. Jejich název vychá jedna a tatáž molekula může v různých buňkách za různých okolností plnit zcela odlišný úko čtvrtek vedoucí vědeckého týmu, prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., děkan uvedené lékařské fak Melouchařící molekuly ovlivňují například rychlost růstu nádoru, komunikaci mezi nádorovým buňkami, rozvoj krevního zásobení nádoru a také jeho schopnost prorůstat do svého okolí. Sedm set pacientů ročně Zároveň ale mohou hrát pro člověka příznivé role v různých orgánech, imunitním systému neb hojení. Pro hledání možností, jak tyto molekuly využít ve prospěch nemocných, je proto nez jejich funkce, které vedou ke vzniku a růstu nádoru, a přitom nepoškodit ostatní užitečné. „Předpokládáme, že když najdeme a ověříme způsob, jak aktivitu těchto molekul cíleně regul ně specificky zaměřit nosiče proti nádorových léčiv, mohli bychom tyto nové poznatky využí zhoubných mozkových nádorů,“ vysvětlil prof. Šedo. Cílem badatelů je výsledky výzkumu patentovat. Cesta od patentu k uvedení do klinické prax – obvykle trvá 10 až 15 let. Diagnóza mozkového nádoru je v České republice každoročně stanovena přibližně u 700 pacien poloviny jde o nejčastěji se vyskytující a nejzhoubnější formu – glioblastom. Jen měsíce Nádor prorůstá zdravými tkáněmi a ničí je, často roste ve funkčně významných oblastech, a nemožné jej chirurgicky odstranit. Prognóza pacientů s tímto nádorem je velmi špatná. „Délka přežití se počítá na měsíce a v letech se změnila téměř nepodstatně. Z toho je zjevné, že dosud nemáme správný cíl a konce že pokud budeme stále opakovat léčebný postup podle stejného vzorce, režimu a organizace, neuspokojivý výsledek,“ řekl profesor Šedo. Výzkum provádí Laboratoř biologie nádorové buňky Ústavu biochemie a experimentální onkolog fakulty Univerzity Karlovy pod vedením prof. Šeda ve spolupráci s neurochirurgy z Neurochi neuroonkologické kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha, Nemocnice Na Homolce a s kolegy z Ústavu or biochemie AV ČR, kteří navrhují a připravují pro výzkum originální látky.