Škola hrou. Středoškoláci na počítačích okusí atmosféru heydrichiády ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Čtvrtého června uplyne 73 let od smrti zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydric veřejnosti se při výročí otevře netradiční možnost poznat a virtuálně prožít dny strachu a teroru, který nacisté po likvidaci třetího muže své mašinerie rozpoutali. Učitel národů Jan Ámos Komenský myslel heslem Schola ludus, do češtiny ne zcela přesně pře jako škola hrou, možná něco trochu jiného. I když i jemu šlo o motivaci žáků k učení a o s vštěpování věcí důležitých pro život . Novému projektu Československo 38-89 by se ovšem „škola hrou“ říkat dalo. V prvním dílu vý počítačových simulací o soudobých dějinách dostanou čeští středoškoláci možnost poznat obd právě ve formě na pomezí interaktivního komiksu a počítačové hry. Tedy v prostředí, které řady důvodů být atraktivnější a poutavější než stránky učebnic. „Československo 38-89 představuje mimořádně zajímavý a povedeny&*769; způsob, jak zprostře informace o našich nejnovějších dějinách, jak přiblížit mladým lidem atmosféru, dilemata, konkrétních historických situací, do nichž se opakovaně ‚obyčejní lidé‘, obyvatelé Českosl dostávali,“ cituje web Filozofické fakulty UK Oldřicha Tůmu, ředitele Ústavu pro soudobé d věd ČR. V simulaci „hráči“ prožijí příběhy inspirované skutečnými osudy lidí, které zmapovalo sdru jež formou zpřístupnění svých záznamů na projektu spolupracovalo. Autory simulací, které budou kromě škol dostupné i široké veřejnosti, jsou Filozofická a M fyzikální fakulta Univerzity Karlovy a Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. V roce 20 dostal do finále prestižní mezinárodní soutěže „Serious Games Showcase & Challenge“, kde s projekty Massachusettského technologického institutu a americké armády. Kamil Činátl na webu cs3889.cz vysvětluje , že prostředí simulace má umožnit studentům roz dovednosti, včetně schopnosti analyzovat a interpretovat dobové prameny. Což bývá v proble dějepisu leckdy zmiňováno jako nedostatkové zboží. Látka se podle něj pro studenty kromě souboru znalostí stane též otázkou k řešení. „Herní jednotlivých modulů simulace vtahují díky napětí a dynamice uživatele do příběhu. Staví žá před problémy, které mohou řešit s pomocí dalších materiálů obsažených v simulaci,“ popisu zdůrazňuje, že projekt má žáky a studenty vést i poznání, že minulost není jen souborem fa otázek. „Skrze herní modelování historických situací, v nichž vystupují zcela konkrétní lidé, vede uživatele k tomu, aby porozuměl dobovému kontextu z pohledu aktérů dobového dění, a pochop souvislosti dobových událostí. Jednotlivé moduly se zaměřují zejména na lidské jednání. Žá jsou vedeni k tomu, aby se skrze herní situace vžili do rozhodování aktérů dobového dění, jejich motivacím,“ říká k simulaci Činátl. Nejen počítač. Letos v Česku ožila i sibiřská a Počítačová simulace z dílny Univerzity Karlovy a Akademie věd není jediným nápadem, jak zp lidem historii poutavou formou. Letos se například odehrálo šest cyklů Sibiřského příběhu, přírodě s tematikou československých legionářů v Rusku. Účastníci hry - dohromady se počít potvrdili, že si notně rozšířili obzory. „Dívám se na souvislosti dění kolem legií z jiného úhlu pohledu. Předtím jsem tu dobu vním dějepisných údajů, teď za tím vidím jednotlivé lidské příběhy, osudy a úsilí lidí, kteří d riskovali své životy a bojovali za to, čemu věřili,“ řekla iDNES.cz například úřednice a d Kopečková. „Každá historie je vyprávěním příběhu, příběh si i mnohem lépe hledá cestu do paměti. A na možnost nebýt jen pasivním pozorovatelem, ale také příběh prožít a ovlivnit,“ popsal pro i jeho vedoucí David František Wagner. Zdroj: iDnes.cz Autor: Jan Wirnitzer