České ministerstvo vědy se během pár let stane realitou. O takovém úřadu se sice dlouho debatovalo, ale nyní jsou zřejmé i jeho přesnější kontury. LN získaly teze věcného záměru zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací.

Aprávě tamse píše o zřízení ministerstva pro výzkum, vývoj a inovace, jemuž připadne zkratka MVVI. Neplánuje se tedy jen „úřad pro vědu“, jaký prosazoval vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), nýbrž plnohodnotné ministerstvo – v pořadí patnácté.

„Nový zákon počítá se zřízením ministerstva, které by bylo ústředním správním orgánem pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací, což doporučuje i mezinárodní audit české vědy. Tento krok uvítal i eurokomisař Carlos Moedas, s nímž jsem o tom mluvil minulý týden v Bruselu,“ potvrdil LN Bělobrádek.

„Mezi hlavní úkoly nového ministerstva by patřila příprava rozpočtu a legislativy výzkumu, vývoje a inovací a zajišťování mezinárodní spolupráce ve vědě,“ dodal šéf lidovců. MVVI bude řídit člen vlády: přímo nový ministr.

Reprezentace vysokých škol, akademiků a výzkumných institucí se zatím sešly jen párkrát, aby o záměru debatovaly. „Se vznikem ministerstva vědy obecně nemáme problém, ale je potřeba dalších jednání a vyjasnění kompetencí,“ řekl LN Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy a předseda České konference rektorů.

Koncepčnější přístup Ministerstvo vědy a výzkumu převezme úkoly vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, která je dnes formálně poradním orgánem, ale v reálu plní i exekutivní funkce – což je věc, kterou v roce 2011 kritizoval již zmíněný audit.

„O tom, aby byl řízením vědy pověřen jediný úřad, usilujeme již delší dobu. Nové ministerstvo považuji za nejlepší způsob, jak zpřehlednit řízení vědy, určit prioritní cíle a stanovit, jak jich bude dosaženo,“ míní 1. místopředsedkyně rady a senátorka Eva Syková. MVVI podle ní přinese koncepčnější přístup a sjednotí vícekolejnost financování ve vědě.

Nynější rada bude v budoucnu „jen“ radit a zajišťovat odborná stanoviska. Má mít i tři komise: bioetickou, evaluační a pro vědeckou integritu, jež bude řešit případné etické prohřešky vědců.

Podle tezí zákona, který má vystřídat třináctkrát novelizovaný zákon z roku 2002, bude ministerstvo správcem rozpočtové kapitoly, ze které bude financována i Grantová agentura ČRa Technologická agentura ČR, dosud samostatné kapitoly státního rozpočtu. Zbývá ještě dlouhá cesta Nový zákon chce řešit i další věci: například cílenější podporu takzvaných národních infrastruktur, počítá s dlouhodobějšími výhledy státního rozpočtu (až na sedm let) a nově též s podporou inovací, podnikových inovací a inovačních klastrů.

Až příliš obecné definice inovací či infrastruktur, pod něžmohou patřit nejen centra z fondů EU, se například nelíbí Akademii věd.

„Záměr zákona vítám, je nutný,“ míní ostravský rektor a člen rady Ivo Vondrák. Souhlasí i jeho kolega Vladimír Mařík z ČVUT. „Obávám se však, že se sníží vliv akademické obce na rozhodování o financích pro vědu. A myslím, že tento zákon bude vznikat déle, než si mnozí myslí,“ míní Mařík.

Podle Bělobrádka půjde o komplexní změnu fungování systému vědní politiky. Má se zvýšit kvalita, ale i podmínky pro dlouhodobou udržitelnost. „Předpokládáme, že věcný záměr zákona bychom vládě předložili do května; paragrafované znění do konce roku 2015,“ plánuje vicepremiér.

Zdroj: Lidové noviny

Autor: Martin Rychlík